Může se hodit |
Údajně to byl věhlasný prvorepublikový automobilový závodník Jiří Kristián Lobkowicz, kdo inspiroval Harryho Jelínka k legendárnímu podvodu. Znali se ze závodů, a když se v roce 1931 Jelínek setkal v Roudnici u Lobkowiczů s americkým manželským párem, který u nás toužil koupit nějaké staré šlechtické sídlo, Jiří Kristián podvodníka představil jako potomka slavného rodu, možná ochotného prodat Karlštejn.
Jelínek Američany pozval na Karlštejn. Kastelánovi namluvil, že hrad potřebuje uzavřít kvůli filmovému natáčení. Najal sboristky z divadla, oblékl je do kostýmů - a Američané, omámeni pohádkovou nabídkou, rovnou vytáhli 30 tisíc dolarů jako zálohu.
Jelínek si peníze vzal a manželé ho pak už nikdy neviděli. Když zjistili, že hrad je státní čili neprodejný, ani nepodali trestní oznámení, aby si nepoškodili pověst.
Existuje přitom ještě divočejší verze: krátce nato se Jelínek s oběťmi, které ještě nic netušily, náhodně setkal v chorvatském Splitu a stačil jim za 10 tisíc dolarů prodat jachtu, kterou měl sám vypůjčenou.
Teprve když se majitel lodi domáhal jejího vrácení, Američané si začali zjišťovat, jak je to vlastně s Karlštejnem... Ani tady prý trestní oznámení nepodali. Aby si nepoškodili pověst. Která z verzí je pravdivá a co se ve skutečnosti odehrálo, se patrně nikdy nedozvíme.
Gigolo a podvodník
Josef Harry Jelínek se narodil 14. října 1905 ve Vlašimi a vyrůstal hýčkaný nejen finančně, ale i společensky, což později zdatně využil v kariéře pražského bonvivána. Po neúspěšném pokusu vystudovat medicínu se, vždy elegantní a znalý několika jazyků, živil jako gigolo. Nakonec se vydal na dráhu obchodníka s obrazy a starožitnostmi.
Velká sázka o malé pivo Tak se jmenuje televizní komedie z roku 1981 inspirovaná Jelínkovým prodejem Karlštejna. Harryho Jelínka hrál Oldřich Kaiser, jeho přítele a podvodníka Franze Jiří Lábus. |
Obchody to byly na hraně, často šlo o kradené předměty nebo falzifikáty, které se týkaly jmen jako Paul Cézanne, Lucas Cranach či Henri Matisse. Do roku 1937, kdy jeho podnik zanikl, na něj bylo podáno 501 žalob. Zdá se neuvěřitelné, že mu tolik lidí naletělo, ale Jelínek svým šarmem i schopností všem namluvit, že má modrou krev, akademický titul a vlastní několik šlechtických sídel, zřejmě dokázal zázraky.
Mimochodem, vedle údajného prodeje Karlštejna se proslavil ještě jedním velkolepým podvodem. V létě 1938 se údajně seznámil s Čechoameričanem, panem Nowakem, jemuž tvrdil, že zastupuje firmu provozující pražské tramvajové linky.
Následující divadlo mělo podobný scénář jako to karlštejnské: po domluvě s podplaceným průvodčím Nowaka povozil, průvodčí ho oslovoval „pane řediteli“, a když na konci trasy předvedl ohromující tržbu, oslněný Čechoameričan si s Jelínkem plácl a tramvaj číslo 1 hned na místě koupil za 4 tisíce dolarů. Ani Nowak už Harryho nikdy poté neviděl. A ani on nepodal trestní oznámení, aby snad neutrpěla jeho obchodnická pověst.
Špion a kolaborant
Všechny veselé historky by takřka neměly chybu, kdyby okouzlující hochštapler nezačal jevit zájem o ideje přicházející z nacistického Německa. Už v roce 1935 byl vyšetřován pro podezření, že pracuje pro německou špionáž. A od prvního dne okupace se netajil nacistickými názory.
Tehdy byl ženatý s dcerou nakladatele Františka Bačkovského, jehož podnik přeměnil pod hlavičkou Evropské vydavatelstvo na nakladatelství vydávající od začátku protektorátu propagandistickou a silně antisemitskou literaturu.
Zároveň založil a vedl stejně laděný žurnalisticky trapný časopis Znova.
Sympatizant s nacismem, spolupracovník gestapa a SS... Byl prostě zvyklý na luxusní, společensky oslňující život a takhle si ho tvořil. Ale taky byl dost chytrý na to, aby už na jaře 1945 zmizel za hranicemi. Ačkoli u nás na něj byl vydán zatykač, údajně si pohodlně žil kdesi v Německu a v Itálii. S mýty o jeho životě ladí i fakt, že se spolehlivě neví, kde a kdy zemřel. Snad v roce 1986 v Itálii.
