Od sousedů nás dělí pouze jedna tenká zeď, přes kterou je slyšet všechno. Narození dítěte patřičně oslavovali s kamarády, o půlnoci rachotili s nábytkem, až jsme jim museli spolu s dalšími sousedy domluvit, avšak bez úspěchu.
Mimino se několikrát za noc budí a pláče, nepřetržitě i několik desítek minut. Nás pronikavý pláč probudí samozřejmě také a ráno jdeme do práce unavení a nevyspalí. V práci se musíme soustředit a osobně pozoruji, že z únavy dělám chyby.
Může se hodit Villa Doria - rodinné bydlení ve vilové čtvrti Libeň na Praze 8. Více bytů k prodeji v Praze na Reality.iDNES.cz. |
Zkoušeli jsme se se sousedy domluvit, ale naše snaha byla marná. Když jsme u nich zazvonili a vysvětlili, že nás pláč jejich dítěte ruší, začala na nás mladá maminka hystericky křičet, že se tedy máme odstěhovat a že jsme měli počítat s tím, že budou v paneláku děti. Na naše námitky, že žádné jiné dítě nás v noci nebudí, nám začala vyhrožovat podáním stížnosti předsedovi SVJ a že se postará o to, aby nás majitel bytu vyhodil.
Jsme chováním sousedky šokováni a nevíme, zda si vůbec můžeme z pozice nájemníků na něco stěžovat. Nevím, jestli mimino budí i ostatní sousedy, ti však mají větší byty, takže se mohou podle toho zařídit a spát v jiném pokoji. My tuto možnost nemáme a opravdu se nechceme kvůli této rodině odstěhovat.
Na dotaz čtenáře odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Pavel Hassman, RE/MAX 4You
Než se budu zabývat konkrétní popsanou situací, kdy nájemci sousedního bytu uvádějí, že je ruší pláč dítěte, objasním, jaké možnosti bránit se hluku má obecně nájemce: nájemce má právo na nerušené (tedy nerušené i hlukem) užívání bytu, které je pronajímatel povinen nájemci zajistit na základě ust. § 2205 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nájemce má potom vícero možností, jak situaci řešit:
Žaloba
Pronajímatel má možnost podat k příslušnému soudu žalobu, v níž bude požadovat uložení povinnosti žalovaným (rušitelům) zdržet se škodlivého jednání. Tímto jednáním je hluk.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Žalobu na uložení povinnosti žalovaným (rušitelům) zdržet se škodlivého jednání může na základě ust. § 2211 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podat také nájemce (rovněž viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. ledna 2007 sp. zn. 26 Cdo 2071/2005).
Soud však posuzuje, zda jde o hluk v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího bytu (viz ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Sleva z nájemného
Nájemce může po pronajímateli požadovat přiměřenou slevu z nájemného. Nájemce však musí pronajímateli předem oznámit, že je ve svém užívání bytu rušen třetí osobou (viz ust. § 2212 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a jakým způsobem k rušení dochází. I zde se bude vycházet z toho, zda jde o hluk v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího bytu.
Úprava, přestavba nebo jiná změna bytu
Ust. § 2263 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, říká: „Souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu.“ Nájemce tak může prostřednictvím stavebních prací zajistit na vlastní náklad odhlučnění zdi, to však pouze za předpokladu, že mu k tomu dá pronajímatel souhlas (nestanoví-li nájemní smlouva jinak).
„Při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá“ (ust. § 2263 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). V případě, že pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá, má nájemce právo požadovat po pronajímateli vyrovnání, tedy doplacení částky, která je rovna hodnotě, o kterou se hodnota bytu zvýšila, tato částka je splatná nejpozději ke dni skončení nájmu (viz ust. § 2294 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Závěr
Noční oslavy a půlnoční rachot nábytkem (avšak pouze pokud by toto jednání bylo opakované) by se za hluk nepřiměřený místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího bytu daly posuzovat; pláč dítěte však nikoliv, neboť jde o běžnou součást každodenního života, která není v bytovém domě nikterak výjimečná.
Jiří Buchvaldek, HRUBÝ & BUCHVALDEK
Z dotazu vyplývá, že tazatelé jsou nájemci bytu v domě s jednotkami. Dle §1013 občanského zákoníku se má vlastník zdržet všeho, co působí, že mj. hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na nemovitost jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání sousedovy nemovitosti.
Odpovědnost tedy primárně leží na vlastníkovi sousedního bytu zajistit u svých nájemců, aby nerušili další obyvatele domu sousedy. Prvotně by se tedy tazatelé se svojí stížností měli obrátit na pronajímatele - majitele „svého“ bytu a požadovat, aby situaci buď řešil s majitelem vedlejšího bytu a popřípadě na úrovni SVJ.
V dané situaci je však každá rada drahá, jak se říká. Lze si jen těžko představit, že od kojence lze požadovat, aby nebrečel. Rodiče se jistě ve vlastním zájmu snaží plačící dítě utišit.
Nepřiměřenou reakci sousedky lze jistě přičítat stresu a nevyspání. Vzhledem k tomu, že tyto stavy mají kojenci cca 3 měsíce od narození, je třeba se obrnit.
Dle popisu situace jsou zvukově-izolační schopnosti stěn v domě na velmi nízké (byť možná normové) úrovni. Tazatelé by měli zvážit a s pronajímatelem prodiskutovat, zda by nebylo vhodné namontovat vhodnou hlukovou izolaci, popřípadě totéž požadovat od vlastníka sousedního bytu.
