Žižkov je nejlepší, říká slavný boxer Tišer. V jednom bytě žije 35 let

  1:00aktualizováno  1:00
Boxer Stanislav Tišer žije na Žižkově už 35 let, 25 let tu provozuje svůj boxerský klub, kterým prošly tisíce kluků a holek. Na ulici a v hospodě se zdraví se známými a stará čtvrť u Vítkova díky němu působí příjemně domácky, píše magazín City Life, který vychází každý poslední pátek v měsíci.

Od poloviny devadesátých let se charakter Žižkova proměňuje. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Stanislav Tišer se stal bez nadsázky ikonickou figurkou. Narodil se v Plzni a do Prahy přišel v osmnácti letech jako profesionální boxer. „Boxoval jsem od 15 let a jednou si mě na zápase všiml Július Torma, olympijský vítěz z roku 1948 a mistr Evropy v boxu. Zanedlouho mi přišel telegram – máme pro tebe byt, na vojnu nastoupíš v Praze,“ vzpomíná Stanislav Tišer.

Fotogalerie

Nastěhoval se do maličké garsonky poblíž Kostnického náměstí a Žižkovu zůstal věrný dodnes. Ve stejné ulici tehdy začínalo po rekonstrukci první sezonu Žižkovské divadlo, dnes známé jako domovská scéna souboru Járy Cimrmana.

Vojnu strávil Stanislav Tišer boxováním za Duklu, v trénincích a sportovní kariéře pokračoval i po jejím skončení, když nastoupil do Pražských uhelných skladů. V 80. letech tam pracovala většina Romů, Stanislav Tišer však chodil až na odpolední směnu do kanceláře.

Svou rychlostí, mrštností, lehkostí pohybu a silnými nečekanými údery a touhou vyhrávat se proboxoval až do národního týmu, za který nastoupil na mezinárodních utkáních celkem pětadvacetkrát. Domů vozil medaili za medailí, rok a půl před olympiádou v Los Angeles neprohrál ani jednou.

Bohužel se na ni nepodíval, celý východní blok se rozhodl olympijské klání v USA bojkotovat a Stanislav Tišer na vrcholu své kariéry o rok později v reprezentaci skončil. Startoval už jen na menších turnajích a v roce 1991 profesionální kariéru ukončil. S boxem však neskončil.

Založil si menší úklidovou firmu a naspořené peníze investoval do pronájmu a vybavení tělocvičny, ve které trénoval děti. „Chtěl jsem jim nabídnout alternativu poflakování po parcích. Se změnou režimu se vzmáhaly protiromské nálady a i na Žižkově, kde Romové a gadžové žili od nepaměti pospolu, najednou začali chodit skinheadi a rodiče se báli o své děti. Při boxování se naučily bránit a zároveň i respektu,“ vzpomíná na začátky legendárního Box Clubu Žižkov Stanislav Tišer.

Tělocvičnu měnil pětkrát, vždy ji upravil a vybavil, vlastník si našel lukrativnějšího nájemce. Teď to vypadá na další stěhování, po mnoha letech v tělocvičně základní školy na náměstí Jiřího z Poděbrad renovuje prostor na Spojovací. „Má i zahradu, těším se, že dětem postavím venkovní ring, můžeme tam v létě posedět a pořádat venkovní akce,“ plánuje Stanislav Tišer.

Postupem let přibývalo svěřenců, přicházely nejen děti, ale i dospělí, Romové, bílí, cizinci. V ringu se potkávají lidé různého věku a profese. Pracující platí členské příspěvky, které umožňují fungování klubu a trénink dětí a mladistvých ze sociálně slabšího prostředí.

„Boxovat může každý, nejstarší pán u mě začínal v 73 letech. Někteří přijdou s tím, že chtějí zlepšit fyzičku, shodit pár kilo, vybudovat svaly, a najednou zjistí, že je boxování baví a nastupují v zápasech. Tak se pořád zlepšují a chtějí pak často i trénovat víc. Máme však i členy, kteří povahu do ringu vůbec nemají. Boxuje se i hlavou. Samozřejmě musíte mít fyzičku a techniku, ale hlavně si musíte jít pro vítězství. Já jsem šel do ringu vždycky vyhrát a většinou jsem vyhrál,“ směje se Stanislav Tišer, který odboxoval 268 zápasů, tři kola po třech minutách s jednou minutou přestávky.

Poslední klasické hospody

Žižkov vznikl v roce 1875 rozdělením rostoucí královské vinohradské obce na dvě části - Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (dnešní Vinohrady). Oblast mezi Vítkovem a vrchem sv. Kříže se raketově rozrůstala, na svazích se stavěly nové činžovní domy, do kterých se stěhovali především dělníci z okolních továren v Karlíně.

Žižkov

  • Čtvrť na východ od centra města se raketově rozvíjela na konci 19. století, po první světové válce a na přelomu 50. a 60. let 20. století, proto převažuje zástavba činžovních domů.
  • Rozkládá se při úpatí vrchu Vítkov, kterému dominuje Národní památník, funkcionalistická stavba původně k uctění památky legionářů z první světové války s jezdeckou sochou Jana Žižky (třetí největší bronzovou sochou na světě).
  • Na pomezí Žižkova a Vinohrad se v Mahlerových sadech do výšky 216 metrů vypíná žižkovský vysílač, po kterém od roku 2000 lezou nadživotní miminka Davida Černého. Ve věži funguje restaurace, vyhlídka a hotel s jediným pokojem.
  • Žižkov je proslulý hospodami a hudebními kluby, mezi nejznámější patří Palác Akropolis ve stejnojmenném rohovém bytovém domě z roku 1927 nebo Rock Club Kain u paty Vítkova.
  • V zástavbě nad tramvajovou zastávkou Strážní objevíte vilky s dřevěným hrázděním, arkýřovými štíty a prvky rondokubismu jako na venkově – prvorepublikovou kolonii Domov.

Starší zástavba v úzkých křivolakých dlážděných uličkách, pavlačové domy s krámky v přízemí a převážně dělnické obyvatelstvo utvářelo ráz této části města. Pitoreskní figurky a kriminální živly se objevily v mnoha filmech i vtipech, ale Stanislav Tišer na svou čtvrť nedá dopustit a naopak si pochvaluje sousedskou blízkost.

„Žižkov byl vždycky sociální, ale ne chudinský, těžko se teď může stát noblesní čtvrtí, jak by ho radnice ráda viděla, i když ho v poslední době hodně zvelebuje, opravila mnoho domů, ulice, chodníky, parky, a také tu potkávám hodně cizinců, kteří tu pracují,“ říká Stanislav Tišer.

Na Žižkově žila vždy pestrá směsice lidí, ale všichni se scházeli venku, v hospodách nebo na zábavách. Od poloviny devadesátých let se charakter Žižkova proměňuje.

„Mnoho romských rodin ze strachu z rasismu odešlo do ciziny. Jsem z osmi sourozenců a zůstal jsem tu jediný. Další rodiny využily nabídku radnice přestěhovat se do levnějších obecních bytů do Vysočan, na Jarov či do Hloubětína, ale tam vznikla romská ghetta. Z původních romských rodin jsme tu zbyly tři. Chybí mi společná setkání, klábosení, hraní a romská muzika nebo jen tak slyšet romštinu,“ zamýšlí se Stanislav Tišer, který už chodí jen do svých několika oblíbených podniků: do klasické hospody U Járy, kde výčepní Kamil točí každý týden jiné pivo, na zahrádku U Vystřelenýho voka s výhledem na Vítkov nebo na hrající si děti ve vedlejší Družstevní kavárně nebo U Sadu na Jiřího z Poděbrad poblíž tělocvičny.

Většinou se tam potkává s ostatními štamgasty, občas ho pozdraví někdo, koho trénoval. „Žižkov mám rád, je tu dostatek přírody a zároveň vše hezky při ruce. Všude dojdu pěšky a všechno důvěrně znám, dokonce i ti bezdomovci sedávají pár let na stejném místě,“ směje se Stanislav Tišer.

Stanislav Tišer (61)

Narodil se v Plzni jako čtvrtý z osmi dětí do muzikantské rodiny a už 36 let žije v Praze na Žižkově, 35 let v jednom bytě. Stejně dlouho je ženatý se svou ženou. „Seznámila nás její kamarádka a na první pohled jsem věděl, že si ji chci vzít a mít s ní děti.“ Nakonec se jim narodila jedna dcera, která pracuje jako novinářka.

Od 15 let profesionálně boxoval, vyhrál mnoho mistrovských titulů. Kariéru ukončil v roce 1991, založil úklidovou firmu a veřejný Box Club Žižkov pro sociálně znevýhodněné děti. Během 25 let z něj vybudoval solidní boxerskou základnu a líheň talentů. Mluví romsky, česky, anglicky a italsky.

Luxusní apartmán v žižkovském vysílači

Autoři:

Nejčtenější

Pořídili si dřevostavbu zateplenou polystyrenem. A jsou nadšeni

Dřevostavba s tepelněizolačními panely z expandovaného polystyrénu zaručila...

Na začátku bylo rozhodnutí mladé rodiny postavit dům podle vlastních představ a vejít se do rozpočtu. Sen o ideálním...

Jak se staví sen: kvůli nové kuchyni museli vybourat koupelnu i šatnu

Průchod do kuchyně

Panelákový byt a dispozičně nevyhovující kuchyň. To zná spousta lidí. Jenže Janu trápí i mnohem větší problém: rakovina...

Vodu musíme dovážet. Z bazénu je nádrž na dešťovku, které pomůže terasa

Dům z 90. let stojí ve středních Čechách.

Richard jezdí s rodinou na chalupu ve středních Čechách. Dům z 90. let vyrostl na místě původní chaty. Z doby minulé...

Pořídili si byt v bývalém hotelu Ritz. Zařídili si jej retro nábytkem

K typové lince majitelé pořídili stůl na míru s deskou ze staré tovární...

Petra Kellerová a Přemysl Koudela se do apartmánu bývalého zbraslavského hotelu Ritz zamilovali poté, co v něm na...

Nábytek se vrací ke stylu a kvalitě, zapomeňte na módní trendy

Expozice značky Zanotta vsadila na „světová města“, každému přiřkla jinou...

Největší světová akce zaměřená na design, milánský veletrh Salone del mobile, skončila. Přinesl už 58. ročník převratné...

Další z rubriky

Už šest let opravují dům. Na plot se dostalo až nyní, má to ale háček

Rodinný dům na Kroměřížsku si rodina koupila před šesti lety.

Petra bydlí s rodinou na Kroměřížsku v domě z 80. let. Koupili jej před šesti lety a vrhli se na potřebnou celkovou...

Postavili si rodinný dům, který se stal dokonalým parťákem pro život

Přesah střechy i hmota garáže tvoří kolem hlavního vstupu závětří chránící před...

Lída a Jiří bydlí přesně tak, jak si vždy přáli. S oblíbenými pěveckými idoly na stěnách, obrázky známých autorů, retro...

Z bytu odešli do domu za Prahou, betonová terasa jim dělá velké starosti

Eva s manželem se přestěhovali  v roce 2018 do domu za Prahou.

Eva bydlí s manželem v domě za Prahou, kam se přestěhovali z bytu v prosinci 2018. Celou zimu opravovali vnitřní...

Najdete na iDNES.cz