náhledy
Ctěnice. Rozsáhlý areál s hospodářskými budovami a parkem má ve správě Muzeum hlavního města Praha, které ho využívá jako výstavní prostory a také jako kulturní centrum, ve kterém se konají koncerty, řemeslné trhy či akce pro děti.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Hoffmanův dvůr. Konají se zde koncerty, filmové projekce a různá setkání místních. Areál s prostorným dvorem, zahradou, restaurací i vinným sklepem si lze pronajmout na soukromé akce.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Zámecká zahrada. Moderně upravený park s dřevěným altánem přiléhající ke Ctěnickému zámku může vedle procházky posloužit i jako místo pro svatební obřad.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Satalická kaple. Za autora současné podoby kaple sv. Anny je považován Kilián Ignác Dientzenhofer. Rekonstrukcí prošla i v 90. letech 20. století, poté byla znovu vysvěcena. Pravidelně se zde konají bohoslužby.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Zámek Vinoř. Na místě původní tvrze byla na počátku 18. století podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky postavena barokní stavba, jejím posledním majitelem byl do roku 1918 Otakar Černín.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Vinořské písky. Dříve se zde těžil pískovec, takže ve skalách vzniklo množství puklin. V pískovně patřící majiteli Živnobanky a vinořského zámku Jindřichu Bělohříbkovi byl v roce 1936 objeven objekt z doby bronzové. Dnes je na místě lezecká stěna a tábořiště.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Velká obůrka. Přímo pod hrází rybníka vyvěrá pramen s velkým zastoupením minerálů, ale není vhodný k pití. Na druhé straně nádrže se pak nachází návrší V Obůrkách, které bylo osídleno od neolitu po starší dobu železnou. Šlo o strategicky výhodné místo, chráněné meandrem Vinořského potoka ze tří stran, dnes patří mezi významné památky.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
U Kamenného stolu. Název rybníka pochází od skutečného kamenného stolu, který se nacházel v blízkosti skalního reliéfu. Pískovcové skály ve Vinořském parku ukrývají řadu jeskyň a jsou protkány i množstvím podzemních chodeb, podle legend existovaly už v době osídlení slovanského hradiště.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Jenštejn. Impozantní sídlo pražského arcibiskupa Jana bylo původně vybudováno jako hrad bergfritového typu, tedy stavba s okrouhlou hlavní věží, která měla ochrannou funkci. Obvykle se tento typ českých hradů stavěl na vyvýšeném místě, ale Jenštejn, postavený v údolí, je výjimkou.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA