Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku | foto: Renée del Gaudio Architects

Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

  • 28
Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím. Majitelka a architektka Renée del Gaudio se pustila do stavby většího a lepšího domova, který je na katastrofy všeho druhu již připravený.

Udržitelná architektura a umění zakomponovat dům do krajiny tak, aby ani jeden ze zúčastněných nic netratil na kráse a praktičnosti: takový je podle architektky Renée del Gaudio její osobní způsob práce.

Když začíná navrhovat dům, startuje možná netradičním, ale podle ní nejjednodušším možným způsobem: sbalí si stan a vydá se na parcelu tábořit. „Aby mohl vzniknout kvalitní dům, ve kterém se bude dobře žít, je nutné pochopit ty nejzákladnější a velmi prosté okolnosti, které každodenní život ovlivňující nejvíce: východ a západ slunce, odkud přichází nejčastěji vítr, jaké výhledy se z místa nabízí,“ svěřuje se v autorských textech a dodává, že v záplavě tisíců jiných podnětů na tyto nejdůležitější věci architekti často zapomínají.

V případě návrhu domu v coloradském městě Boulder nebylo kempování nutné. Renée del Gaudio pozemek už důvěrně znala. Srub koupili společně s manželem Rossem Wehnerem v roce 2008, kdy se rozhodli kvůli malým dětem, Sebastianovi a Francesce, opustit hektický život v hlavním coloradském městě Denveru a přestěhovat se.

V domě ale nežili, pronajímali ho a přemýšleli nad stavebními úpravami. Okolnosti jim však životní rozhodnutí přeskládaly a z přestavby se stalo budování na zelené louce. Srub totiž vyhořel.

Na místo malého starého srubu Renée na kamenité podloží postavila dva na sebe kolmé prostory. K jihu orientovaný prosklený štít hmoty se sedlovou střechou patří obývacímu pokoji. Navazuje na něj velkorysá terasa, která se obrací k horám a přírodě na obzoru.

Naproti tomu soukromá část, umístěná o patro níž, se natáčí k východu a hledí na město. V soukromé zóně jsou umístěny šatny, dvě koupelny a tři ložnice. Základní myšlenkou při návrhu domu bylo využít lokální tradiční architekturu, jednoduché tvary a připomenout původní prosté stodoly, které neodmyslitelně patří k tamním zemědělským usedlostem.

Vznikl elegantní venkovský dům s dotyky kosmopolitního světáctví. Stavba o celkové ploše 257 metrů čtverečních poskytuje maximální komfort celé rodině, zbyl dostatek míst na rušnou domácí pracovnu i pokoj pro časté návštěvy.

Interiéry jsou zařízené s lehkostí a smělostí, rodina nechala vyniknout krásu přírodních materiálů a dřeva. Dominantní zůstávají daleké výhledy do krajiny.

Koncept stavby dokončené již před pěti lety se osvědčil. Laskavá k přírodě i majitelům je nejen vizuální podoba stavby, ale i vybrané materiály. Rezavý plášť ocelových plechů domu a celá konstrukce jsou jasnou deklarací připravenosti na nevítané přírodní katastrofy.

Každodenní život je velmi příjemný i díky detailům, jako je například perfektně promyšlený systém rolet, který respektuje nejen soukromí, ale i veškeré přírodní zákonitosti a proměnlivosti během dne a odstiňuje pokoje, stejně jako dobře pracuje s větrem.

Interiéry jsou zařízené s lehkostí a smělostí, rodina nechala vyniknout kráse přírodních materiálů a dřeva. Dominantní zůstávají daleké výhledy do krajiny, obývacímu pokoji přesto vévodí dvojice originálních křesel Barcelona, které navrhli v roce 1929 Ludwig Mies van der Rohe a Lilly Reichová. Renée del Gaudio je podědila po rodičích.

Dalším zajímavým kouskem jsou krbová kamna Shaker od firmy Wittus, která získala hned několik designérských ocenění. Posezení v jídelně zase doplňují ikonické židle Tolix od francouzského designera Xaviera Paucharda, kterou navrhl již v roce 1934.

, pro iDNES.cz
Témata: příroda