Podstávkové domy patří k těm stavbám, které si člověk okamžitě zapamatuje. Bílé roubení, tmavé trámy, elegantní oblouky dřevěných sloupků nebo zdobené pavlače vytvářejí atmosféru, která připomíná ilustrace starých pohádek. Jenže tyto domy nejsou skanzenem. Jsou živé. Pořád se v nich bydlí, opravují se a předávají dalším generacím.
Najdete je pouze v oblasti trojmezí Česka, Německa a Polska. Nikde jinde na světě. I proto se celému regionu přezdívá Krajina podstávkových domů a dlouhodobě se mluví o jejich možném zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.
Technicky chytré stavby
Na první pohled působí podstávkový dům jako klasická roubenka. Ve skutečnosti jde ale o mimořádně promyšlenou konstrukci. Základem je roubená obytná světnice, kterou zvenčí obepíná podstávka, systém dřevěných sloupků nesoucích váhu horního patra a střechy.
Díky tomu se samotné roubení nezatěžuje a dům lze opravovat po částech. Právě tato konstrukce je jedním z důvodů, proč se podstávkové domy dochovaly v tak velkém množství. Odhaduje se, že jich v regionu stále stojí kolem 19 tisíc.
Rekonstrukce jako návrat k řemeslu
Velkou součástí Dne otevřených dveří jsou i domy, které právě procházejí rekonstrukcí nebo jsou po rekonstrukci. Návštěvníci tak mohou vidět nejen hotové stavby, ale i náročný proces jejich obnovy. Jedním z otevřených domů bude i historická stavba v Prysku, jejíž nejstarší část pochází už z poslední třetiny 17. století.
 |
Majitelka Magda Karová popisuje, že právě konstrukce podstávkového domu umožňuje citlivé opravy bez ztráty původního charakteru. „Obrovská výhoda podstávky je v tom, že prakticky jde o stavebnici. Roubené přízemí je díky podstávce lehce vyměnitelné a stavba stále stojí. Podstávka opravdu nese horní patro a střechu nezávisle na přízemí,“ vysvětluje Magda Karová.
Dům v Prysku patří k nejstarším stavbám v obci a jeho historie odráží i dramatické proměny pohraničí po druhé světové válce. Rodina jej vlastní už od roku 1946 a díky tomu, že byl nepřetržitě obývaný, zůstal zachovaný v mimořádně autentické podobě.
Dalším zajímavým místem bude Stará škola v Křižanech, kulturní památka datovaná podle dendrochronologického průzkumu na počátek 19. století. Budova v minulosti sloužila jako rychta, hostinec i škola, která fungovala až do roku 1962. Současní majitelé David Landštof a jeho rodina se snaží dům opravovat co nejtradičnějším způsobem.
„S materiály pracujeme ryze tradičními a původními. Přístěnky jsme zateplovali jutou, maluje se vápnem, používáme barvy na lněné bázi. U nás rozhodně nenajdete sádrokarton ani polystyren,“ říká David Landštof.
Právě podobné příběhy ukazují, že podstávkové domy nejsou jen krásnou architekturou, ale také důkazem mimořádného řemeslného umu a citlivého přístupu jejich současných majitelů.
Nejdřív šok, pak životní dílo. Jak manželé svépomocí zachránili starou roubenku |
Den, kdy se domy nadechnou
Unikátní architektonický fenomén česko-německo-polského pomezí se i letos představí veřejnosti v rámci Dne otevřených dveří podstávkových domů. Akce navazuje na tradici, která vznikla už v roce 2005 v Německu, a v Česku si během krátké doby získala mimořádnou pozornost.
Letos se uskuteční už třetí ročník české části a zájem návštěvníků stále roste. Každoročně se během jediného dne otevřou desítky domů a jejich prahy překročí tisíce lidí – od milovníků architektury přes chalupáře až po ty, kteří o podobném domě sami sní.
Smyslem akce není jen obdivovat architekturu. Den otevřených dveří propojuje majitele domů, řemeslníky, architekty i návštěvníky, kteří hledají inspiraci nebo uvažují o vlastní rekonstrukci. Každý dům se otevírá jinak – někde můžete projít celý interiér, jinde nahlédnout alespoň do zahrady nebo sledovat rekonstrukci v přímém přenosu. Právě otevřenost a autenticita jsou tím, co dělá akci výjimečnou.
Přes hranice
Letošní ročník proběhne ve dvou termínech:
- sobota 30. května 2026 – česká část
- neděle 31. května 2026 – německá a polská část + pouze v neděli od 14 hodin Stará škola na české straně
Během jediného víkendu tak mohou návštěvníci poznat různé podoby podstávkových domů i samotného regionu.
