U řeky žiju dva roky a asi za nejlepší považuji podolské procházky. Pracuju na volné noze, a tak si umím Podolí užít v kteroukoli denní i roční dobu, když zrovna nemusím sedět u počítače.
Miluju i podolské kostely a jejich okolí. Když zvoní zvon v poledne a já zrovna věším prádlo, je to jako návrat do mého oblíbeného Burgundska, překrásný je třeba starý kostel svatého Michaela Archanděla hned pod Vyšehradem. A fascinuje mě nesourodost krajiny, z kopce do kopce, staré vily a jejich zarostlé zahrady, jedna opravená, jiná rozbitá.
Jak se žije v Podolí |
Nejčastěji chodím přes den nakupovat do malých krámků v okolí podolské vodárny. Oběhnu příjemný stánek s nabídkou sezonního ovoce a zeleniny a možná to bude znít legračně, ale mám tu i oblíbenou starou lékárnu s lahvičkami a tinkturami ve výloze.
Kdo se chce vyhnout davům na kole, může sejít za Žlutými lázněmi z hlavní cyklostezky rovnou k řece, kde je klid a dá se přemýšlet a lépe se tu i běhá. Na víno pak chodím do malé pizzerie Margherita ve Dvorecké ulici. Je tu pěkná zahrádka a milá obsluha. Moje klasika je sklenice montepulciana a salát. Každý pátek tu také mají čerstvé ryby.
Podolí si umí užít po svém i mladý pár Broňa s Tomášem, kteří si pronajali byt přímo naproti podolské vodárně. Na zmrzlinu míří do Žlutých lázní a na večeři do nedalekého podniku Rest na kuřecí souvlaki, risotto nebo burger. Na zahrádce pod vysokými stromy hraje několikrát do měsíce klavírista a nebylo prý ještě návštěvy, která by tenhle podolský podnik neocenila.
Může se hoditHledáte byt v Praze? Chcete ho koupit nebo potřebujete podnájem? Vyberte si ze široké nabídky na Reality.iDNES.cz. |
Oba jsou rovněž nadšení sportovci a nejčastěji jezdí po stezce směrem na Zbraslav na bruslích nebo zajíždějí na kole po cyklotrase až na Točnou. Broňa a Tomáš jsou také nadšenci do vodních sportů, o čemž svědčí i jména jejich dvou kocourů - Surf a Kite, se kterými chodí na procházku po schodech nahoru na Vyšehrad. Holka s kočkou na vodítku je tu velká atrakce.
„Chodím ráda do Žlutých lázní na wakeboard, dá se na něj zajít i na podzim, neopren půjčují, stačí si jen den dopředu zavolat,“ láká Broňa na svůj oblíbený adrenalin. Wakeboarding je něco mezi surfováním a jízdou na vodních lyžích, jezdec na menším prkně se drží lana a táhne ho člun, jezdí se rychlostí okolo 30 kilometrů za hodinu (záleží také na váze wakeboardisty) a loď má speciálně tvarovanou záď, aby tvořila co největší vlnu.
Plavecký bazén. Kromě plavání se v Podolí dá zaběhnout i do fitness-centra nebo na rehabilitaci. Venkovní bazén je vyhřívaný, i za mírného podzimu se tu dá plavat venku.
Surfař na laně může dle svých schopností různě skákat. Ve Žlutých lázních sice nemají člun, jízda ale probíhá za pomoci motorového navijáku na vzdálenost 120 metrů. „Pro zájemce je k dispozici půjčovna veškerého vybavení, začátečníkům rádi pomůžeme a poradíme s technikou jízdy. Pro pokročilé je ve vodě umístěn skok,“ slibují zábavu ve Žlutých lázních. Řádit ve vodě se dá od dvou set korun za hodinu (při třech zájemcích). Vesta a přilba jsou zdarma, neopren půjčují za stovku.
I na podzimní koupání bez neoprenu se lze vypravit do podolského bazénu, venkovní bazén je vyhřívaný, funguje tu i fitness-centrum, hodina a půl cvičení a plavání vyjde na sto korun. O tom mohli pouze snít plavci na spartakiádním závodě v roce 1960, kdy byl bazén uveden do provizorního provozu: vše tehdy fungovalo bez filtrace a ledovou vodu se marně snažily ohřát dva lokomobily.
První plavci z lidu si už hotový bazén užívají od roku 1965. Kdo se nerad máchá, může vyrazit na podolskou magistrálu pro cyklisty, bruslaře i běžce a za chvilku dojet až na Zbraslav, kde mu u stánku natočí regenerační pivo z vyhlášeného minipivovaru.
Podolka u řeky hned vedle yacht klubu má na lístku jídla i pro vegany nebo třeba vyznavače raw food. Ze zahrádky je výhled na jachty i na vodu.
Podolí za stolem
„Podolská Magnolia Bakery! Kdyby bydlela Carrie Bradshaw v Praze, chodila by na cupcaky sem.“ „Cupcake nebo cheesecake, to je jedno, všechny jsou dobrý!“ „Pravděpodobně nejlepší cheesecake v Praze.“ „Nejlepší pistáciový cheesecake na světě!“ To jsou superlativy, kterými nešetří návštěvníci Cheecupu, podolské kavárny a cukrárny, kterou si lidé oblíbili nejen pro poctivé zákusky z domácích grahamových sušenek a smetanového sýra podle originální americké receptury.
Nejoblíbenějším košíčkem je tu čokoládový cupcake s čokoládovým krémem ozdobený třešní. Skvěle se tu sedí na kafi, ať už je člověk sám, nebo s notebookem. Výhled na klidné Nedvědovo náměstí je vhodný pro všechny kreativní pisálky, kterým nápad ne a ne přijít.
Stejně oblíbená jako Cheecup je i nedaleká Podolka, která při pohledu z ulice trochu klame tělem a člověka by při pohledu na vstup přes parkoviště nenapadlo, jak trendy podnik se o pár kroků dál skrývá. Restaurace s výhledem na jachty má krásnou zahrádku hned na břehu Vltavy a nabízí menu (nejen) pro vegetariány, vyznavače raw stravy i bezlepkové dietáře.
Pro vegetariány labužníky mají v nabídce třeba grilovaný kozí sýr se zeleninovými a bramborovými hranolkami, s koriandrovým créme fraiche a tofu škvarky pečenými na přepuštěném másle. Na internetovém serveru s tipy od návštěvníků Foursqaure má dokonalé hodnocení 9,1 bodů z deseti korunované výkřiky jako „Trocha středozemní atmosféry na břehu Vltavy. Vegetarian, dogs and kids friendly.“
Komu by jen pouhý výhled na řeku a Císařskou louku nestačil, zajistí mu v Podolce pronájem lodi včetně cateringu z restaurace. Je jedno, jestli do Podolí vyrazíte na průzkum za sportem nebo jídlem, obojí si tu užijete na maximum - navíc, dá se to krásně spojit.
Kavárna Cheecup na Nedvědově náměstí se specializuje na výrobu domácích zákusků podle americké receptury. K dostání tu jsou jedny z nejlepších cheesecakes i cupcakes v Praze.
V Podolí jsem našla domov
Zpěvačka Hana Robinson se narodila v Brně, hudbu a jazzový zpěv studovala ve Washingtonu, New Yorku a v Bostonu. Po téměř deseti letech prožitých v zahraničí se ocitla zpět ve své domovině.
„Po příjezdu do České republiky jsem bydlela krátce v Brně. Poté jsem přesídlila do Prahy. Rok jsem si dopřávala soukromí v malém bytě u Václavského náměstí, později v Nuslích, nějakou dobu dokonce i na okraji Prahy v Uhříněvsi.
Podolí jsem si však zamilovala okamžitě. Život u řeky je zkrátka nádherný. Skýtá překrásné pohledy na měnící se vodní hladinu, je zde plno stezek na běhání, procházky či cyklistiku a samozřejmě oceňuji především koupání.
Zpěvačka Hana Robinson
Pokud si chci pořádně zaplavat, u podolského bazénu jsem z obýváku za pět minut. Díky venkovnímu vyhřívanému bazénu se zde dá skvěle udržovat v kondici i v zimě. Tenisových kurtů, kam ráda chodím za svým oblíbeným sportem, je zde taky hned několik. A samozřejmě nesmím opomenout místní sokolovnu, kam si zajdu třeba na pilates a v létě posedět na příjemné zahrádce. I na romantický Vyšehrad to mám, co by kamenem dohodil, a do centra tramvají jen pár minut.
Ale kam spěchat, když máme v Podolí tak hezky? Miluju sobotní trhy na Náplavce, dobré víno a čerstvé ryby. Restaurace Podolka je snad mé nejoblíbenější místo v metropoli. Miluji jejich skvělou lehkou kuchyni, posezení na břehu Vltavy i ochotný a přátelský personál.
Dostanu-li chuť na dobrou kávu, ani tehdy nemusím daleko. Přímo v našem domě máme příjemnou kavárničku Cheecup, kde se cítím velmi dobře a nejednou právě zde vznikl prvotní nápad na text k některé z mých písní. Vzhledem k tomu, že právě připravuji své druhé album, je Cheecup mým obývacím pokojem a Podolí mým krásným domovem.“
