Občanská plovárna v Praze opět žije. Zpět je elegance, lesk i úroveň

aktualizováno 
Klasicistní budovu u řeky zná asi každý Pražan, málokdo ale tuší, co v ní vlastně je. Občanská plovárna se otevřela po rekonstrukci a hosty zve do restaurace, galerie, zahrady i na pontony. S elegancí se jí vrací i původní účel – stát se místem pro setkávání přátel. Článek přinesl magazín City Life.

Zahrada. Občanská plovárna téměř přiléhá ke zdi pod nábřežím Edvarda Beneše. | foto: Jiří Podrazil

Možná jste sledovali televizní pořad Na plovárně, ve kterém si Marek Eben zval zajímavé hosty k půlhodinovému povídání. Točilo se tu jen 50 prvních dílů před dvaceti lety, ale název a noblesa historického prostředí už mu zůstaly. Možná jste tu v devadesátkách protančili nejedny lodičky a posunuli svůj rekord v pití, na největších párty se tu za noc vystřídalo 3 000 lidí. 

Fotogalerie

Možná jste rádi chodili do místní thajské restaurace, zkoušeli hráčské štěstí v kasinu nebo zhlédli pompézní prezentace zahraničních firem, během kterých pod klenbou létaly akrobatky a dojem luxusu zajišťovaly koberce s leopardím vzorem a fontána s šampaňským.

Občanská plovárna toho v době svobody zažila opravdu hodně a stala se místem, kterému se slušný občan vyhýbá. To se rozhodli současní nájemci změnit a budovu zrekonstruovali s vizí příjemného veřejného prostoru k setkávání v centru metropole. Stejně uvažovali i malostranští rodáci před 180 lety.

Nejstarší říční lázně

Po staletí sloužila Vltava jako praktická vodní cesta, pohon mlýnů a továren na březích i k mytí a praní. Koupání lidé příliš neholdovali, protože neuměli plavat ani neměli dostatek času a příležitostí se to naučit. V každodenním životě tuto dovednost ocenili leda převozníci nebo voraři, přesto černou kroniku pravidelně plnily zprávy o utonulých. 

Začátkem 19. století se setník Arnošt z Pfuolu rozhodl situaci změnit a roku 1809 založil na levém břehu Vltavy v blízkosti dnešní Strakovy akademie veřejnou plovárnu, první svého druhu v Rakouském císařství ­(ve Vídni vznikla až v roce 1812, v Berlíně 1817). 

Sloužila primárně pro armádní výcvik nováčků, ale navštěvovat ji mohli i ostatní Pražané. Mezi vojáky a civilisty však docházelo k svárům, zejména v podvečerních hodinách, a vorová konstrukce vzala téměř s každou povodní zasvé, a tak se malostranští obyvatelé domluvili a v roce 1840 si pár metrů po proudu pod Letnou postavili vlastní plovárnu – Občanskou.

Místo nezvolili náhodně, na břehu se příhodně rozkládala zahrada s pozvolným vstupem k vodě. K němu přistavili 120 metrů dlouhé dřevěné molo na vorech s vyříznutými bazénky a plošinami na opalování a schody do Vltavy a nad něj středovou sloupovou síň a pravé křídlo s kabinkami. 

Největší bazén uprostřed byl dlouhý asi 25 m, široký 6 a hluboký 4–6 metrů. Dámy měly vlastní bazének s hloubkou 120 cm, oddělený plentami, děti si užívaly mělké brouzdaliště. Před další sezonou přibyly šatny v levém křídle. Ta trvala zpravidla od 1. května do září podle počasí, na zimu se vory sklidily, aby je neodnesla povodeň z jarního tání. 

Restaurace. Usadit se můžete v blízkosti baru nebo otevřené, a přesto nerušící...

Restaurace. Usadit se můžete v blízkosti baru nebo otevřené, a přesto nerušící kuchyně v přízemí nebo na galerii v patře. Lehkost umocňuje subtilní kovové zábradlí, které ladí se závěsnými světly.

Zájem o plovárnu se zvýšil po roce 1869, kdy Klárov spojila se Starým Městem Rudolfova lávka (říkalo se jí také Železná nebo Řetězová lávka, vyústění lávky připomíná ulice U Železné lávky na Malé Straně).

V roce 1876 došlo k přestavbě dřevěných budov na zděnou klasicistní budovu s převlékacími kabinkami, barem a restaurací. Na pořádek a bezpečnost dbal šedesát let plavčík Ferdinand Platil – v bílých kalhotách, s námořnickou čepicí a vytetovaným kormidlem na břiše naučil plavat stovky Pražanů, možná i Franze Kafku, který sem chodil s tatínkem.

Lidé se tu nejen v horkých dnech koupali, ale také vykonávali běžnou hygienu. Ještě za první republiky nemělo vlastní koupelnu a tekoucí vodu 80 procent městských bytů. 

Hygienické hledisko však nebylo stěžejní, voda ve Vltavě byla na severní straně města už dost znečištěná, protože do řeky ústila pražská kanalizace a centrální čistička byla spuštěna až v roce 1906. Z koupání v řece jste tak mohli dostat úplavici nebo tyfus, o nejrůznějších vyrážkách nemluvě.

Smetánka v plavkách

Velkoryse pojatá plovárna představovala perfektní místo k setkání s přáteli, k posezení u piva na čerstvém vzduchu, k osvěžení ve vodě, k poslechu hudby, k tanci i seznámení s opačným pohlavím. Od jejího založení se tu pořádaly koncerty a plavecké a veslařské soutěže, mezi oblíbenou podívanou patřily jarní otužilecké závody, kdy odvážlivci plavali často mezi ledovou tříští.

Prolínaly se tu všechny vrstvy společnosti, rozdíly se smazaly převlečením do plavek. K dobrému tónu tehdy patřilo předplácet si převlékací kabinku na mnoho let. Ty stály vedle sebe v obou křídlech, a proto mají tak malá okna. Protože je budova památkově chráněná, nelze je zvětšit. 

Plovárnu navrhl zkušený kameník a architekt Josef Kranner, který se do té doby realizoval ve stavbách a přestavbách obytných domů. Specializoval se na tehdy populární historizující sloh a pro Občanskou plovárnu zvolil vzletný klasicismus, který souzněl s vodními hrátkami.

Terasa. Centrální budova s charakteristickými klasicistními sloupy má prosklené...

Terasa. Centrální budova s charakteristickými klasicistními sloupy má prosklené průčelí, takže si můžete užívat výhled na nábřeží a řeku z restaurace i z pohodlných lehátek na terase. Ze stropu měla původně viset křišťálová světelná instalace, která by se měnila dle řeky a slunečního svitu, ale statik zjistil, že strop unese stěží pár kilo, a tak vznikly papírové lustry ve tvaru vážek.

V roce 1906 odkoupila Občanskou plovárnu pražská obec a od roku 1924 ji chvíli pronajímala Amatérskému plaveckému klubu. Návštěvnost se zvýšila po roce 1908, kdy Občanskou plovárnu spojil se Starým Městem Čechův most, nejzdobnější ocelová mostní konstrukce v Čechách. Málokdo ví, že kaple sv. Maří Magdalény u jeho vyústění na letenském nábřeží sem byla přesunuta až v roce 1956 z důvodu výstavby Stalinova pomníku na Letné. 

Svému účelu plovárna sloužila až do 60. let, kdy zde stále fungovala plavecká škola. V důsledku zbudování Vltavské kaskády se však voda v řece ochladila a také se začala budovat koupaliště a kryté bazény. 

Začátkem 90. let si Občanskou plovárnu pronajala na 20 let s opcí na dalších 20 společnost Big-Ham, s. r. o., která prostor dále pronajímá různým subjektům. Stoletá voda budovu zaplavila do poloviny přízemí a vynutila si rekonstrukci, která však byla provedena poměrně rychle a podle občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí i neodborně. Proto k ní současní majitelé přistoupili znovu.

I bez vody plovárna ožívá

Ačkoliv má stavba přísně symetrický půdorys, vchod respektuje přirozené kroky hostů a nachází se hned zkraje levého křídla. V případě soukromé akce lze vstoupit i bočním vchodem do centrální budovy. Vejdete tak do restaurace, které dominuje otevřená kuchyně, šikovně skrytá za velkoformátovými prosklenými tabulemi ve výrazném litinovém rámu, který koresponduje s původní otevřenou zdobenou nosnou konstrukcí. 

Kuchyni vedou dva mladí šéfkuchaři Jan Mužátko mladší a Filip Hošek, kteří spolu vystudovali prestižní kulinářský institut Paula Bocuse v Lyonu a umně kombinují českou a francouzskou kuchyni. Přímo za sklem můžete obdivovat speciální francouzský gril, který svými úctyhodnými rozměry přímo vybízí k upečení pořádných kusů masa. Těšit se můžete na unikátní stařené steaky, mořské plody a ryby. 

Nedostatek světla z malých oken bývalých šaten vyvažují tlumené odstíny šedé a šedozelené a obklad v jemném retro stylu. „Budovu vnímám jako chrám, chtěla jsem nechat vyniknout velkolepost samotného prostoru a odkaz na minulost ztvárnit spíše v tlumené barevnosti a subtilních detailech než příliš popisnou výzdobou interiéru,“ vysvětluje designérka Patricie Madarová. 

Chodbu vedle kuchyně ozdobí díla českých umělců, zatím stěny vtipně oživují lakované rámy pověšené v sobě. Středová část slouží jako další restaurační prostor nebo ji lze uzavřít pro soukromou akci a využít zázemí restaurace a baru.

V druhém křídle se nachází sál, který si lze pronajmout nebo poslouží k výstavám. Ochozy po celém obvodu nabízejí příjemný klid a krásný výhled, který si ještě více užijete ve zvýšené galerii v nejzazší části budovy. 

Kaple sv. Maří Magdalény se zdá odtud na dosah, z turistů na nábřeží Edvarda Beneše vidíte boty. Půlkruhovým, paprsčitě členěným oknem dopadá na dřevěnou podlahu světlo a ozařuje zlacené kličky na oknech. Plovárna opět ožívá, i když plavky můžete nechat doma.

Autoři:

Nejčtenější

Na povolení ke stavbě čekali osm let. Rodina je z domu nadšená

Zastavěná plocha domu je 120,2 m2 a užitná plocha poskytuje 98,5, m2.

Na začátku byla tříčlenná rodina a sen o malém domě. Ale že bude trvat přes osm let, to nikdo nečekal. Nyní už stojí....

Dcery vidí jen o víkendu. Přichystal jim krásný pokojíček za 60 tisíc

Ema a Leontýnka mají u táty konečně nový dětský pokoj. Proměna vyšla na 60...

Každý člověk potřebuje místo, kde se bude cítit příjemně a bezpečně. A co teprve dvě malé slečny, které milují tanec a...

Půdnímu bytu v Brně dodávají vřelost OSB desky, je z nich i nábytek

Pocit velkého prostoru ještě umocňuje pohled přes...

Půdní vestavbu v domě z konce 19. století na dosah brněnské Zbrojovky a prvorepublikových městských lázní pojal...

Věž ze 14. století přestavěli na bydlení. Teď za ni chtějí 58 milionů

Věž Millway Tower stojí v anglické oblasti Cotswolds a je na prodej za dva...

Věž Millway Tower stojí v anglické oblasti Cotswolds a je na prodej za dva miliony liber, v přepočtu za 57,6 milionu...

V moderním bungalovu použila designérka i špalky z rozřezaných kmenů

V prostoru vyniká podlaha z masivních prken.

Bungalovy mají řadu výhod, ale také jednu nevýhodu. Potřebují dostatečně velký pozemek. V tomto případě však neměla...

Další z rubriky

Byt určený na pronájem zaplnily památky na pěvkyni Emu Destinnovou

LED pásky nasvětlují niky s památkami na Emu Destinnovou

Byt určený na krátkodobé pronájmy je pojat vskutku netradičně – klient si totiž přál přiblížit lidem, kteří byt...

Seriál Chalupáři. Jak vypadá vesnice Višňová po 45 letech od natáčení

Z původního stavení Evžena Humla toho dnes už moc nezbylo. Zajímavostí je, že...

Letos v létě tomu bylo přesně pětačtyřicet let, co se v nenápadné vísce na Příbramsku natáčel legendární seriál...

Z garáží v centru města vytvořili úžasný byt, nechybí mu ani světlo

Prosklené patio představuje oázu klidu uvnitř interiéru.

V centru Amsterdamu je prostor vzácným zbožím. Když se naskytne příležitost pořídit si 230 metrů čtverečných velké...

Najdete na iDNES.cz