Lenka radí ženám (někdy i mužům), jak se oblékat, najít inspiraci, vytvořit si styl. Umělecké a výtvarné nadání má v genech. Po tetě herečce Jitce Zelenohorské zdědila výrazné oči a tvář (vzpomínáte na film Skřivánci na niti či na roli Zdeničky Svaté v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky?).
Novou image zajistily kuchyňské lince zlatý nástřik i tapeta. Porcelán značky Rosenthal je památkou po prababičce.
Lásku k módě pro změnu získala po prababičce modistce. Ta za první republiky šila klobouky, časem si v Praze na Vinohradech otevřela salon.
Nedávno si Lenka ve studiu Designfriendly fotila pracovní prezentační fotografie. Během focení se zmínila spolumajitelce studia a interiérové designérce Alžbětě Macíkové, že hledá nějaké místo, kde by se mohla v klidu věnovat zákaznicím, a zároveň tím vyřešila příležitostné bydlení v centru Prahy. Designérka jí pak zkonzultovala volbu čtyřpokojového bytu v činžovním domě ze začátku 20. století, a dokonce se obě dohodly na další spolupráci.
„Dispozice bytu s pokoji částečně obrácenými do ulice a do dvora je dobrá. Mimochodem pradědeček majitele domu vlastnil velký obchod s galanterií, možná u něj prababička také nakupovala. Když jsem to tady přebírala, byl byt opravený, celý pěkně bílý, nicméně mu bylo potřeba dodat šmrnc,“ komentuje Lenka.
Ženskými zbraněmi
Atmosféra, výraz, především ženskost, čím toho designérka docílila? Náladu prostoru umocnila sametovými závěsy, vzory, tapetami, využila velkých zrcadel v masivních rámech (jedno je zvětšenou kopií kosmetického zrcátka). Okna nechala zastínit skládanými římskými roletami, parkety zateplila kožešinami.
Majitel bytu zakázal změny, proto nebylo možné odstranit stávající dlažbu nebo kuchyňskou linku. Přesto se našel způsob, jak dát právě kuchyni jinou image. Obklad stěny překryla vzorovaná tapeta, stejně jako spodní skříňky. Dvířka horních skříněk rozsvítil metalický zlatý nástřik, pracovní desku nahradila nová z lamina ve vysokém lesku.
Byt je zařízený nábytkem na zakázku (vyrobili jej v pražském truhlářství TKM), doplňují ho designové kusy, především plastové židle značky Kartell, skříňky zdobí originální úchytky z přírodního ametystu a achátu. Starší křišťálový lustr z Preciosy je z bazaru.
„Nejradši sedím u jídelního stolu. Pokoj je sice do ulice, ale má nejlepší světlo, je tu hodně sluníčka. Vždycky jsem si to takto nějak přála, vlastně se mi zhmotnily sny,“ chválí Lenka.
A Alžběta dodává: „Bavilo mě, že jsme tady neustále propojovaly dva obory, interiéry a módu. Každá místnost má svou energii, pomohly nám k tomu hodně barvy.“
Příjemně šokuje už vstupní prostor. Designérka zvolila dva výrazné vzory. Prvním je rozkvetlá tapeta, druhým zátěžový koberec. Ten nechala potisknout kohoutí stopou. Křesílko po prababičce má nový čaloun.
Kohout a pivoňky
Kromě módy má Lenka blízko také k interiérům, vystudovala totiž uměleckoprůmyslovou školu obor návrhářství nábytku. Přiznává, že návrhy by jí zabíraly moc času, všechno by podrobně rozkreslovala. Oproti tomu spolupráce s designérkou ze studia Designfriendly proběhla hladce a rychle. Už za tři neděle od ní získala koncept návrhu, z něhož takřka nic nezměnila.
„Chci, aby to bylo ,wow‘, od vstupu příjemně šokující,“ svěřila mi svou představu Lenka. Celkově to mělo působit jednoduše a nenuceně. Nic prvoplánového, podobně jako dobrý outfit. Měla jsem štěstí, Lenka se nebránila ani odvážnějším řešením,“ zmiňuje designérka, která se rozhodla pro dva nosné vzory, ikonickou kohoutí stopu a módní pivoňky. Díky nim vykvetly stěny i strop v hale.
„Tapetář byl trpělivý, zejména když lepil klenbu v hale. Komentoval to, že si připadá jak v nějakém chrámu,“ zmiňuje Alžběta a ještě dodává: „Vzor kohoutí stopy jsem chtěla natisknout i na zátěžový koberec, výborně si se zakázkou poradili ve firmě Gapa MB. Aby prostor nevyzněl moc luxusně, trochu jsme to tu ,strhly‘, líbila se mi sem nástěnná žárovková svítidla.“
Originální vzory procházejí celým bytem, nechybějí ani na toaletě – na podlaze, obkladu, na prkénku...
V jednom z pokojů je další zajímavý vzor připomínající krasohled. Kolekce tapet ,soon saloon‘ koresponduje s dobou, kdy byl dům postavený. „Dalo by se to tu zařídit na tisíc způsobů, pro mě je ale vždycky důležitý osobní přístup klienta. Jsem taková zážitková designérka,“ říká pobaveně Alžběta.
A Lenka se připojuje: „Pro mě taky, takže jsme si proces tvorby hodně užily. Ze začátku jsem se bála barev, například červené, ale zákaznice ji vnímají naopak pozitivně.“
Příjemně šokuje už vstupní prostor. Designérka zvolila dva výrazné vzory. Prvním je rozkvetlá tapeta, druhým zátěžový koberec. Ten nechala potisknout kohoutí stopou. Křesílko po prababičce má nový čaloun.
