„Tradiční komentář lidí, kteří sem přijdou, je, že to mám na celý život, že to nikdy nedodělám. Co se týče údržby, je to pravda. Ale za těch šest let už jsme tady udělali tolik práce, že já ten konec vidím jasně,“ říká.
Všechno podle něj bude záležet na financích. „Peníze to žere a drtivá většina jich jde z mého,“ poznamenal. V řádu desítek tisíc korun mu na opravu přispívá Středočeský kraj, poslední dva roky dostal dotaci od ministerstva kultury, dvakrát pomohl i donátor Petr Binder přezdívaný Poutník Hroch. Ondřej Slačálek ale přiznává, že raději investuje ze svého - o penězích pak rozhoduje sám a nikdo další mu do oprav nemluví.
Manažer Ondřej Slačálek na své tvrzi v Malešově.
Nedovede si prý už ani představit, že by tvrz neměl.
„I když to je neuvěřitelně náročné na čas a energii. Trávím tady dovolené a veškerý volný čas,“ říká. Proměna chátrající památky v místo, které se má stát jeho domovem, ho prý uspokojuje víc, než kdyby si koupil drahé auto nebo luxusní vilu.
„Když jsem byl malý, stavěl jsem si papírové modely hradů podle vlastní konstrukce. Když jsem byl větší, přestaly mně stačit modely a začal jsem se poohlížet po nějakém skutečném objektu,“ zavzpomínal.
I když jeho rodina pochází z okolí Malešova a on o zdejší tvrzi věděl, hledal po celé republice. Nakonec se ale vrátil a v roce 2002 tvrz od obce koupil. Kromě bydlení ji chce otevřít veřejnosti.
Jídelna s krbem.
Dělá to tak už po celou dobu rekonstrukce. Historická akce Dobývání Malešova, která se koná vždy první zářijovou sobotu, se stala tradicí. Několik stovek lidí se už šestkrát na vlastní oči přesvědčilo, jak opravy pokračují.
Letos se pán tvrze pochlubil novou černou kuchyní, krbem nebo dobovou ložnicí. Posledně jmenovanou srubovou místnost zdobí středověká malba podle historických šablon.
„Technika je středověká - vaječné tempery rozmíchané v lněném oleji s pigmenty,“ popsal Slačálek. Jde ale podle něj pouze o ideovou repliku, ne přesnou kopii, protože podobná místnost na tvrzi pravděpodobně nebyla.
Malovaná ložnice.
Původní plány, jak tvrz asi vypadala, totiž neexistují. Na nejstarší rytině, pocházející asi z roku 1845, je vidět jenom věž.
Podle stavebně-historického průzkumu se dá jen odhadnout, jak asi vnitřní prostory kdysi vypadaly, časté přestavby objekt hodně změnily. Věž se rekonstruuje do podoby, jakou mohla mít v pozdním středověku na konci 15. století.
Ve spodní části zřejmě měla hospodářské zázemí s černou kuchyní, nad ní byla reprezentativní jídelna majitele tvrze a nad ní historický byt s ložnicí. Bydlet ve druhém patře věže bez výtahu bude i nynější majitel. Jeho příbytek ale bude moderní. „Středověku tu mám až až,“ směje se.
Černá kuchyně je plně funkční.
Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. Ve druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci.
V průběhu staletí se tu pak vystřídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral.
