Další řada nejúspěšnějšího skandinávského lifestylového pořadu Norské domy snů nasadila svým prvním dílem laťku hodně vysoko. Při proměně 300 let starého kamenného domu (původně sloužil jako cihelna i obydlí) a jeho okolí se designér Bakke snažil zachovat provensálskou atmosféru, kterou si zde už nějakou dobu dopřává rodina Franka a Merette se synem Christianem a také jejich návštěvy.
Pohled na bývalou cihelnu se starým bazénem, která dnes slouží pro rekreaci.
S nadšením sem přijíždějí užít si zdejší slunce, přírodu i slavné francouzské víno. Frank je kuchař, a tak mu kuchyň v domě příliš nevyhovuje, je příliš „rozkouskovaná“. Má i svůj sen: letní kuchyň, kde by mohl připravovat dobroty pro rodinu i přátele. A syn Christian? Ten touží po novém, moderním exteriéru kolem starého bazénu.
Domu dominuje krb
Interiér kamenného domu má svou nepřehlédnutelnou dominantu, tři sta let starý impozantní kamenný krb. Pro koupi domu však měli manželé jiný důvod: nádhernou původní keramickou dlažbu.
Halvor, Ole a Gustav zde samozřejmě nemohli nic bourat, silné kamenné zdi jim žádnou šanci nedaly. Zaměřili se proto na vybavení kuchyně a změnu barev na stěnách.
K černému nábytku s přírodní dřevěnou deskou použili černé dlaždičky, takzvanou marokánskou terakotu, která se už tisíc let vyrábí stejným způsobem. Ve vysokých kuchyňských skříních, jejichž dveře lze po otevření zasunout po stranách, je dost místa na uložení spousty věcí, ale také pracovní plocha, kde lze pracovat s malými spotřebiči, aniž by bylo nutné je někam přendavat. Výmalba v olivovém odstínu má evokovat zdejší olivové háje.
 |
Kulatý jídelní stůl v rustikálním stylu vznikl dost drsným způsobem: Halvor jej objevil ve vetešnictví a pak ho vláčel přivázaný za čtyřkolkou po kamenitých cestách kolem domu. Teprve když byla deska dostatečně poškrábaná, byl spokojený. Poté následovalo „uhlazení“ desky a natření robustní nohy.
Stůl z nejtvrdšího dřeva na světě
Ole se pustil do výroby velkého venkovního stolu. Použil na ně prkna ze dřeva azobé. Těží se v rovníkové Africe, a protože má větší hustotu než voda, potopilo by se v ní. Je hodně těžké, takže stůl váží téměř 400 kilogramů.
O azobé (ekki) se říká, že je praktické nezničitelné, nevadí mu voda ani plísně, oheň či hniloba. V odolnosti může soutěžit i se železem nebo betonem. I proto se z něj (kromě jiného) staví také mosty. Mimochodem z azobé je i povrch Trojské lávky, což levné opravdu nebylo, takže se samozřejmě dostavila i kritika.
Letní kuchyň lze uzavřít poklopem s hydraulickými péry.
Ole zpracoval prkna, která byla v roce 1972 použita na jednu plošinu v Nizozemsku, ta byla po letech demontovaná a malá část prken teď skončila právě v Provence. Prkna (jedno váží 70 až 80 kg) spojily dřevěné kolíky, podnoží tvoří zdvojené kříže, aby unesly hmotnost stolové desky.
Gustav se opět projevil jako odborník na terasy, vyrobil skvělou terasu kolem bazénu, který natřeli uvnitř s Olem černou barvou… Chybět na jihu Francie samozřejmě nemohla ani zastřešená pergola chránící před žhavými slunečními paprsky.
Splnil se i Frankův sen o venkovní kuchyni. Lze ji uzavřít poklopem, který lze díky pneumatickým pérům snadno zvednout třeba jen jednou rukou.
Úspěšný sen
První z deseti dílů nové řady Norských domů snů byl k vidění na Prima Zoom v neděli 21. listopadu od 20:00, reprízy budou každou středu v 15:55.
Seriál Jak se staví sen à la chata má v norštině originální název – Eventyrlig Oppusssing, což lze přeložit jako „dobrodružné zlepšení domova“.
Obývací pokoj po proměně
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 km od Osla. |
