I když se v posledních deseti letech cena paliv a několikrát změnila, přesto stále nelze určit, jaké vytápění bude pro tuzemské domácnosti nejlevnější.
Při srovnání tuzemských cen a Rakouska - člena Evropské unie, do které chce Česká republika také vstoupit, totiž vyplývá několik rozdílných skutečností. Například lehké topné oleje v tuzemsku patří díky daňovému zatížení k nejdražší skupině paliv, v Rakousku pak o té nejlevnější. Naopak uhlí, jeden z nejrozšířenějších a cenově nejlépe dostupných zdrojů tepla v tuzemsku, je v okolních státech v dražší polovině.
Nejšetrnější řešení pro přírodu
Z hlediska životního prostředí jsou nejvýhodnější obnovitelné zdroje. V našich zeměpisných šířkách to znamená hlavně dřevo, výrobky ze dřeva a jinou biomasu. Vytápění tímto palivem nabízí několik nesporných výhod. Jednou z nich je i cena. Za vytápění rodinného domu dřevem zaplatí majitel - u nás a po přepočtu i v Rakousku - jednu z nejmenších částek - deset, případně třicet tisíc korun. Topení dřevem ale vyžaduje častější obsluhu. Proto se v tomto případě doporučuje doplnit kotel o akumulační nádrž. Ta vyrovnává různou rychlost hoření a udržuje kotel na správné provozní teplotě. Její obsah se ohřeje na vysokou teplotu a horkou vodou z nádrže lze dům vytápět - podle velikosti nádrže, domu a vnější teploty - i několik dnů. Vytápění dřevem a biomasou lze také kombinovat s jiným zdrojem tepla, například takzvanou noční elektřinou. Mnozí z těch, kteří se rozhodli pro topení dřevem, mohou mít občas problémy s jeho nákupem. Dřevo lze však nahradit například dřevěnými briketami (česká domácnost zaplatí za vytápění domu více než dvacet tisíc korun, rakouská dvojnásobek). Jako palivo budoucnosti se jeví takzvané pelety, což jsou dřevěné brikety o průměru několika milimetrů, dlouhé pár centimetrů. Výhodou tohoto paliva je, že se může dopravovat do kotle nebo zásobníku šnekovým dopravníkem nebo pneumaticky, tedy »nafoukat«. Tato zařízení bývají už součástí kotle a zbytečně nezvyšují pořizovací náklady na vytápění. Pokud tedy máte k dispozici dostatečně velký zásobník, získáte vytápění s minimální obsluhou. Jako palivo lze samozřejmě využívat i štěpky, slámu, piliny a další bioodpad. Obvykle je však potřeba náročnější mechanizace na přikládání, což kotle prodražuje. Proto bývá tento způsob vytápění vhodnější tam, kde se spotřebuje více tepla (sídliště, satelitní městečko a podobně) a majitelé si mohou dovolit platit obsluhu.
Ekolog musí být milionářem
Elektřina patří bezpochyby k nejjednodušším a sekundárně nejčistším způsobům vytápění. Stejně tak ji lze zařadit - bohužel - k nejdražším, v tuzemsku i v okolních státech. Pokud se majitel domu rozhodne z nějakých důvodů topit elektřinou, měl by si zvolit tepelné čerpadlo, akumulační či hybridní vytápění a teprve až na posledním místě přímotopy. Energie z tepelného čerpadla se ve srovnání s ostatními druhy elektrické energie řadí mezi nejlevnější. Od širšího využití tepelného čerpadla ovšem odrazují vysoké pořizovací náklady (od čtvrt milionu výše). Také životnost tepelného čerpadla bývá kratší proto, že jde vůči kotlům o poměrně složitý stroj. K pohodlným a cenově velmi výhodným způsobům vytápění (pokud se lze připojit na centrální rozvod) patří zemní plyn. Topný plyn z nádrží, ať již jde o propan či jeho směs s butanem a izobutanem, bývá více než dvojnásobně dražší a vyžaduje provádění pravidelných zkoušek tlakových nádob. K jeho nevýhodám také patří, že v zimě se pomaleji odpařuje a nemusí poskytovat dostatečný tlak. Účinnost kotle se pak snižuje. To platí hlavně u směsných plynů. U větších zdrojů nebo tam, kde se odebírá více elektřiny, je vhodné instalovat takzvanou kogenerační jednotku. Pod tímto názvem se skrývá obyčejný motor jako u auta, který místo chladiče má radiátory. Ty vytápějí místnosti a rotační pohyb slouží pro výrobu elektřiny. Toto zařízení pochopitelně stojí více než obvyklý kotel. Dalším systémem vytápění, který si opět klade minimální nároky na obsluhu (spočívá v objednávání paliva a občasné kontrole kotle), jsou topné oleje. Pro byty a domy se používají lehké, popřípadě velmi lehké topné oleje. Kdo o tomto palivu uvažuje, měl by mít na paměti, že oleje jsou uloženy ve velkých nádržích, které je třeba někam umístit - nejlépe do sklepa. Navíc také u topných olejů platí, že při velké spotřebě je zlevňuje kogenerační jednotka.
Uhlí je v zahraničí drahé
Uhlí - tradiční zdroj tepelné energie - patří u nás mezi ty nejlevnější a nejdostupnější. Tím, že uhlí obsahuje síru, navíc znečišťuje životní prostředí. Také proto v okolních státech za něj zaplatí spotřebitelé více než za topné oleje, zemní plyn i koks. Pokud se pro něj rozhodnete, doplňte ho o akumulační nádrž, která - stejně jako u vytápění dřevem - umožní lépe regulovat vytápění nezávisle na procesu hoření. Mezi tradiční způsob, u nás však značně drahý a zprofanovaný, protože mnozí s ním mají špatné zkušenost z panelových domů, je dálkové vytápění. Jiná situace ovšem nastane, pokud bude systém centrálního vytápění dobře naprojektován a proveden přesně na míru zástavby. Pak se může dálkové vytápění stát jedním z nejlepších a nejlevnějších. Čím větší je kotel, tím dosahuje vyšší účinnosti, lépe se hlídají spaliny a konec konců jako palivo lze použít i takové materiály, které jsou v domácnosti nespalitelné, například balíky slámy.
Při srovnání tuzemských cen a Rakouska - člena Evropské unie, do které chce Česká republika také vstoupit, totiž vyplývá několik rozdílných skutečností. Například lehké topné oleje v tuzemsku patří díky daňovému zatížení k nejdražší skupině paliv, v Rakousku pak o té nejlevnější. Naopak uhlí, jeden z nejrozšířenějších a cenově nejlépe dostupných zdrojů tepla v tuzemsku, je v okolních státech v dražší polovině.
Nejšetrnější řešení pro přírodu
Z hlediska životního prostředí jsou nejvýhodnější obnovitelné zdroje. V našich zeměpisných šířkách to znamená hlavně dřevo, výrobky ze dřeva a jinou biomasu. Vytápění tímto palivem nabízí několik nesporných výhod. Jednou z nich je i cena. Za vytápění rodinného domu dřevem zaplatí majitel - u nás a po přepočtu i v Rakousku - jednu z nejmenších částek - deset, případně třicet tisíc korun. Topení dřevem ale vyžaduje častější obsluhu. Proto se v tomto případě doporučuje doplnit kotel o akumulační nádrž. Ta vyrovnává různou rychlost hoření a udržuje kotel na správné provozní teplotě. Její obsah se ohřeje na vysokou teplotu a horkou vodou z nádrže lze dům vytápět - podle velikosti nádrže, domu a vnější teploty - i několik dnů. Vytápění dřevem a biomasou lze také kombinovat s jiným zdrojem tepla, například takzvanou noční elektřinou. Mnozí z těch, kteří se rozhodli pro topení dřevem, mohou mít občas problémy s jeho nákupem. Dřevo lze však nahradit například dřevěnými briketami (česká domácnost zaplatí za vytápění domu více než dvacet tisíc korun, rakouská dvojnásobek). Jako palivo budoucnosti se jeví takzvané pelety, což jsou dřevěné brikety o průměru několika milimetrů, dlouhé pár centimetrů. Výhodou tohoto paliva je, že se může dopravovat do kotle nebo zásobníku šnekovým dopravníkem nebo pneumaticky, tedy »nafoukat«. Tato zařízení bývají už součástí kotle a zbytečně nezvyšují pořizovací náklady na vytápění. Pokud tedy máte k dispozici dostatečně velký zásobník, získáte vytápění s minimální obsluhou. Jako palivo lze samozřejmě využívat i štěpky, slámu, piliny a další bioodpad. Obvykle je však potřeba náročnější mechanizace na přikládání, což kotle prodražuje. Proto bývá tento způsob vytápění vhodnější tam, kde se spotřebuje více tepla (sídliště, satelitní městečko a podobně) a majitelé si mohou dovolit platit obsluhu.
Ekolog musí být milionářem
Elektřina patří bezpochyby k nejjednodušším a sekundárně nejčistším způsobům vytápění. Stejně tak ji lze zařadit - bohužel - k nejdražším, v tuzemsku i v okolních státech. Pokud se majitel domu rozhodne z nějakých důvodů topit elektřinou, měl by si zvolit tepelné čerpadlo, akumulační či hybridní vytápění a teprve až na posledním místě přímotopy. Energie z tepelného čerpadla se ve srovnání s ostatními druhy elektrické energie řadí mezi nejlevnější. Od širšího využití tepelného čerpadla ovšem odrazují vysoké pořizovací náklady (od čtvrt milionu výše). Také životnost tepelného čerpadla bývá kratší proto, že jde vůči kotlům o poměrně složitý stroj. K pohodlným a cenově velmi výhodným způsobům vytápění (pokud se lze připojit na centrální rozvod) patří zemní plyn. Topný plyn z nádrží, ať již jde o propan či jeho směs s butanem a izobutanem, bývá více než dvojnásobně dražší a vyžaduje provádění pravidelných zkoušek tlakových nádob. K jeho nevýhodám také patří, že v zimě se pomaleji odpařuje a nemusí poskytovat dostatečný tlak. Účinnost kotle se pak snižuje. To platí hlavně u směsných plynů. U větších zdrojů nebo tam, kde se odebírá více elektřiny, je vhodné instalovat takzvanou kogenerační jednotku. Pod tímto názvem se skrývá obyčejný motor jako u auta, který místo chladiče má radiátory. Ty vytápějí místnosti a rotační pohyb slouží pro výrobu elektřiny. Toto zařízení pochopitelně stojí více než obvyklý kotel. Dalším systémem vytápění, který si opět klade minimální nároky na obsluhu (spočívá v objednávání paliva a občasné kontrole kotle), jsou topné oleje. Pro byty a domy se používají lehké, popřípadě velmi lehké topné oleje. Kdo o tomto palivu uvažuje, měl by mít na paměti, že oleje jsou uloženy ve velkých nádržích, které je třeba někam umístit - nejlépe do sklepa. Navíc také u topných olejů platí, že při velké spotřebě je zlevňuje kogenerační jednotka.
Uhlí je v zahraničí drahé
Uhlí - tradiční zdroj tepelné energie - patří u nás mezi ty nejlevnější a nejdostupnější. Tím, že uhlí obsahuje síru, navíc znečišťuje životní prostředí. Také proto v okolních státech za něj zaplatí spotřebitelé více než za topné oleje, zemní plyn i koks. Pokud se pro něj rozhodnete, doplňte ho o akumulační nádrž, která - stejně jako u vytápění dřevem - umožní lépe regulovat vytápění nezávisle na procesu hoření. Mezi tradiční způsob, u nás však značně drahý a zprofanovaný, protože mnozí s ním mají špatné zkušenost z panelových domů, je dálkové vytápění. Jiná situace ovšem nastane, pokud bude systém centrálního vytápění dobře naprojektován a proveden přesně na míru zástavby. Pak se může dálkové vytápění stát jedním z nejlepších a nejlevnějších. Čím větší je kotel, tím dosahuje vyšší účinnosti, lépe se hlídají spaliny a konec konců jako palivo lze použít i takové materiály, které jsou v domácnosti nespalitelné, například balíky slámy.
