Stěhování, pracovní aktivity, umění, přátelé a v neposlední řadě pronajatý byt vyladily pohled a nároky na styl a fungování domova. Matěj pochází z Chomutova, ale dvanáct let už žije v Praze. Cítí se tu doma, přesto se do severních Čech rád vrací za rodiči i, jak říká, kvůli horám.
Obraz od Patrika Kriššáka ovlivnil atmosféru jídelního koutu s masivním stolem a dvěma imitacemi židlí od Jindřicha Halabaly.
Byt v secesním činžovním domě na pražských Vinohradech objevil před časem na inzerát. Původně sháněl bydlení pro dva, nyní v něm žije sám. Přestěhoval se ze sousedních Vršovic, pražské čtvrti s podobnou atmosférou, secesní zástavbou domů a parky.
„Nikdy jsem si nepředstavoval, že si vyberu na bydlení zrovna centrum města. Na druhou stranu můžu chodit většinou pěšky, nikam není odtud příliš daleko. Co mě opravdu přesvědčilo, byla kvalita provedení rekonstrukce. Developer ji přizpůsobil sto let staré budově. Nejenom uvnitř, ale i ve společných domovních prostorech,“ vysvětluje.
A chválí dál: „Přestože jsou okna obrácená částečně do rušné ulice, je tu neuvěřitelný klid. Neruší mě projíždějící tramvaje ani auta. Ložnice má okna do dvora. Roli určitě hrají dvojitá špaletová okna s trojsklem.“
Na první dobrou
Matěj vyrůstal v rodinném domě se zahradou a porovnává: „Bydlení v bytě mi momentálně vyhovuje víc. Vlastně i samotný pronájem. Brát si hypotéku je velký závazek. Přemýšlel jsem o bytě v zahraničí nebo také o pořízení chaty, ale ve výsledku vás nemovitost dost omezuje. Zatím se nechci vázat na jedno místo. Řada mých známých a kamarádů vlastní domy, a když mě pozvou, jezdím k nim rád na návštěvu.“
Do kompletně zrekonstruovaného bytu se nastěhoval jako první nájemník. „Kdybych interiér rekonstruoval sám, šel bych stejnou cestou: dřevo, bílá, šedá, velké formáty keramických obkladů a dlažby. Baví mě beton, neutrální základ, který můžu doplnit výraznými doplňky a uměním,“ pochvaluje si.
Přestože vystudoval ekonomickou fakultu, má silný vztah k umění. Sám léta hrál na housle a věnoval se modernímu scénickému tanci. Připomíná, že do tohoto světa ho léta vtahuje i jeho bratr, proděkan pražské HAMU.
Obývací pokoj zařízený pro relaxaci, setkávání s návštěvami a poslech hudby. Knihovna vyrobená svépomocí z desek a závitových tyčí, kávový stolek značky Master & Master, retro „sedmdesátkové“ křeslo.
Protože se Matěj pracovně pohybuje v kulturním prostředí, objevil pro sebe mladé, ale zároveň už uznávané české tvůrce. Na stěnách „visí“ Johana Pošová, Patrik Kriššák či Lucie Jindrák Skřivánková.
„Snažím se sledovat trendy, kupuji časopisy, v zahraničí chodím do galerií. Mám okolo sebe lidi, kteří dění sledují. Dostal jsem od nich spoustu dobrých tipů,“ prozrazuje.
Jednoduše nejlíp
Byt 2+kk působí díky světlým barvám prostorně, dojem posilují čtyřmetrové stropy. Fakt, že standard provedení zahrnoval hotovou koupelnu a spotřebiči kompletně vybavenou kuchyňskou linkou, umožnil získat čas na výběr a pořízení dalších věcí, kupříkladu dřevěného jídelního stolu a židlí (dvě z nich jsou repliky těch funkcionalistických od Jindřicha Halabaly) či kávového stolku na subtilním podnoží od studia Master & Master.
Byt 2+kk má velkou předsíň, do které je možné zaparkovat i kolo – na šedém pozadí působí jako solitérní ,artefakt‘.
V bytě stále hraje hudba, ale neběží televize. „Stejně bych se na ni nedíval, a mít ji jen jako projekční plochu je nesmysl. Radši si zajdu do kina,“ hodnotí Matěj, který v roli dýdžeje pořádá také párty Pleasures ve vile zaměřené na 70. léta s přesahem do dnešního popu.
Koníček se prolíná s jednou z jeho pracovních náplní, a to pořádání hudebních a divadelních festivalů. Před lety se podílel na vzniku kulturního baru Tiskárna na Vzduchu. Zkušenosti využil v dalším originálním pražském projektu. Je totiž spolumajitelem „zero waste“ LAb baru a bistra na náplavce. Koncept zaměřený na minimalizaci odpadu, udržitelnost v gastronomii i každodenním životě se mu nepřímo promítá do stylu bydlení. Doma věci nehromadí. Je přesvědčený, že je zbytečné mít ty, které nevyužívá.
Když si mladý muž užívá zlaté časy aneb byt podle přání majitele |
Včera, dnes a zítra
Domů si Matěj pořídil pár retro designových kousků ze 70. let minulého století. Například křeslo s výrazným polstrováním náhodou objevil v jednom chomutovském autoservisu.
Kuchyňská linka do tvaru písmene ,U‘ kompletně zařízená spotřebiči od developera. Díky barevnosti a materiálům se v obývacím pokoji pohledově ,ztrácí‘.
Kromě toho se pochlubil i další ikonickou a v bytě doslova zářící záležitostí, světelným objektem, stolní lampou Amanita od Štěpána Taberyho. Vršek oranžového svítidla z vrstveného skla s mosazným dnem vyrobili před desítkami let v OPP Jihlava.
V bytě se na první pohled daří (díky jeho péči) i květinám. Přesto Matěj zmiňuje, že víc než pokojovky ho baví pořizovat si knihy. Společně se svým otcem pro ně dokonce vyrobil knihovnu. K nábytku poskládanému z dřevotřískových desek a kovových závitových tyčí se inspiroval u známých.
„Doufám, že se nebudu muset odstěhovat, jsem tu naprosto spokojený. Nejdůležitější je pro mě klidová zóna v části obýváku, samozřejmě pak i stůl se židlemi. Často hostím návštěvy a jsem rád, když se tu cítí příjemně,“ uzavírá.
