Zpěvákův otec Václav začal před druhou světovou válkou, stavět v Lanžhotě velký dům, který by nejen pojal jeho rodinu, ale především sloužil jako vinařský závod. Svému původnímu účelu ovšem nesloužil dlouhá desetiletí a na renesanci si vinařství muselo počkat ob dvě generace.
„Byly tady s tím velké plány, ale nakonec ze všeho sešlo a zůstala nám jen blízkost lanžhotského nádraží,“ svěřil se Břetislav Osička. Ten má se svou ženou Jitkou (58) dva syny. Mladší Vojta je nadšenec do folkloru, rád a dobře zpívá a také se ujal rodinného vinařství.
Syn je velmi šikovný
Vinařství bylo původně snem praděda současného lanžhotského vinaře. „Můj děda Václav Osička pocházel z Velkých Bílovic, babička byla Cyprisová a žila tady v Lanžhotě a děda se sem přiženil. Přišel se sem učit řezníkem, ale jelikož byl z Bílovic a tam jsou všichni vinaři, tak ho tady lákalo vinařství,“ vypravuje Břetislav Osička.
„Koupil hospodu na náměstí, kterou pronajímal, a sám se věnoval vinařství. Koupil tady vinice a měl plány na stavbu vinařského závodu a měl to opravdu chytře vymyšlené, koupil pozemek nedaleko nádraží, kam měla dokonce vést vlečka,“ překvapuje Osička. Blížil se ale konec druhé světové války a s vinařským závodem to nevypadalo vůbec dobře.
„Poté co přitáhla sovětská armáda, mu rozmlátili sudy a ze zařízení též moc nezbylo. On se ale svého snu nevzdával a po základech přišla hrubá stavba. Zkrátka chtěl mít své vinařské závody. Jenže jak se blížil únor 48, někdo mu poradil, ať to fofrem předělá na obytný dům, jinak že by o to mohl přijít,“ svěřuje se s rodinnou historií. Nakonec se podařilo rodině majetek uchránit.
Nevinař z vinařství
Tatínek Břetislava Osičky byl sice vinařem, ale logicky v socialistickém zřízení nemohl provozovat vlastní závod. „Taťka byl vinař v družstvu, mí dva bratři byli také vinaři a já jediný mám hotelovou školu. Ale šedesát let jsem ve vinařském domě, protože oba bratři si domy postavili a zde být nechtěli. Čili se zde dlouhá léta víno nevyrábělo, muselo si to počkat na mladou generaci,“ vysvětluje nadšeně.
Zpěvák Osička proměnil dům na Slovácku ve vyhledávanou hospodu s ubytováním |
„Když náš syn dorostl, tak jsme ho dali na vinaře ve Valticích, on tam pak i chvíli zůstal, protože při té škole je též vinařství, a myslím, že tam dostal opravdu dobré základy a opravdovou školu. Před nedávnem se už osamostatnil a začal se věnovat pouze rodinnému vinařství,“ svěřuje se s neskrývanou pýchou Břetislav Osička.
Slavné víno ve filmu Rozmarné léto
Václav Osička začal produkovat své víno v roce 1938 a jeho vnuk obnovil tradici vinařství v roce 2017, na štítě vinařství, které přímo přiléhá k rodinnému domu, tak mohou být tato data hrdě vytesána do trámu nad vchodem.
„Z dob mého otce tu zbylo možná pár sudů, které by se hodily maximálně tak na nějaké červené, ale jinak je dnes trend všechno bílé do tanků,“ přemítá Břetislav Osička, jehož syn aktuálně hospodaří na čtyřech hektarech vinic a další má ještě v pronájmu.
„Má co dohánět, Osičkovo víno bývalo slavné, jeho stopy jsme našli dokonce v československém filmu Rozmarné léto podle předlohy Vladislava Vančury. Pan Hrušínský má před sebou lahev vína, kterou zdobí etiketa Vinařství Osička,“ usmívá se pyšně bývalý zpěvák Moravanky.