Majitel měl štěstí na řemeslníky. I když se základová deska oproti očekávání trochu prodražila, protože parcela je ve svahu a podklad se musel hodně dosypávat a armovat. Cena základů je v takovém případě jiná než na rovném pozemku a kousek od betonárky, bez dopravy na odlehlejší Šumavu.
Další starostí bylo vyřešit zdroj pitné vody. Na pozemku je kopaná studánka na vydatném prameni, ale původní majitelé pozemku si nechali udělat rozbor, který ve vodě odhalil škodlivé bakterie.
Nový majitel se proto rozhodl pro vrtanou studnu, přes pevné žulové podloží se dostal až 35 metrů hluboko. Pevné podloží zase naopak bylo důvodem příznivější ceny, protože se vrt nemusel dvakrát pažit jako třeba v nestabilním písku. Studna dává deset až dvanáct kubíků perfektní měkké vody za den.
Složitější je to v CHKO Šumava s likvidací odpadních vod. K domovní čistírně odpadních vod měl majitel vypracovaný hydrologický posudek potvrzující, že nebude znečišťovat spodní vody. Čistírnu tvoří tříkomorový biologický septik, ze kterého odchází voda do štěrkového a pískového filtru a dál do zasakovacího drenu z perforovaných trubek uložených v šachtě zhruba pět krát tři metry. Pravidelně se musejí odvážet vzorky na rozbor, kde dosahují opravdu jen desetin až tisícin sledovaných hodnot.
Firma postavila hrubou stavbu za dva měsíce. Od investora požadovala připravenou základovou desku, zajištěný zdroj vody a připojení elektřiny. Elektrická přípojka tady už byla, jen bylo nutné zesílit přívod a zajistit stavební rozvaděč. Firma převzala základovou desku a inženýrské sítě, přivezla si surové dřevo, smrky vytěžené v zimním období, a pak zkušená parta vyřezávala trámy rychle a perfektně přímo na místě.
Předák měl za sebou už hodně postavených roubenek, tato byla jeho devatenáctá. Proto si tak věřil a všechny rybinové spoje řezal motorovou pilou rovnou bez šablon. Tak přesně, že do nich nevložíte vlas. Řemeslníci během stavby bydleli v maringotce, pracovali dvanáct hodin denně i o víkendech, jen jednou za dva týdny odjeli na prodloužený víkend za zaslouženým odpočinkem.
Stěny tvoří trámy 24 krát 26 centimetrů spojené v rozích klasickým rybinovým spojem, vodorovně na pero-drážku s mezerou, do které se z obou stran vkládala izolace z ovčí vlny. Jak dřevo vysychá a stěna si sedá, mezery se zmenšují. Doprostřed svislé stěny firma vsadila trámek, kterým ji zajišťuje proti vyvalení, takže i po seschnutí zůstává pěkně rovná.
Modrá barva kachlových kamen předurčila barvu dalších doplňků. Dřevěná okna a dveře jsou prací místního truhláře, stejně jako bytelná lavice.
Hlavní nosné sloupy dřevěné konstrukce jsou se zemí spojené přes rektifikační šrouby, které se musí podle pravidelného měření sedání stavby povolovat. Na jednom z nich, ke kterému je horší přístup, se majiteli podařilo zaoblit hrany povolovací matice natolik, že s ní už nebylo možné pootočit a povolit sloup, proto musel vodorovný trám podepřít, rozbrušovačkou rektifikační šroub uříznout a vadnou matici vyměnit.
Se stavební firmou je majitel domluvený, že pokud bude roubenka dál pracovat, přijede a údržbu zajistí. Například měl obavy z mírného prohnutí stěny u vchodových dveří. Pokud by se pohyb nezastavil, firma by přijela dřevo kolem dveří seříznout. Nakonec to ale nebylo potřeba.
Při předávání dostal majitel od firmy instrukce, jak pokračovat v dokončovacích pracích, aby navazující řemeslníci nezapomněli na nutné dilatace například při napojení zděných příček, komína, provedení instalačních prostupů v dřevěných stěnách a stropech.
Hlavním zdrojem vytápění roubenky jsou kromě kachlových kamen topné kabely zalité v anhydritu v podlahách. Elektrický přímotop má jednu centrální řídící jednotku na chodbě a komunikuje bezdrátově s relátky, která spínají topné smyčky v místnostech. V podkroví jsou umístěny konvektory. I když zprvu pán domu tak malým krabičkám nevěřil, mají výbornou účinnost a místnost vytopí během chvíle.
V době nepřítomnosti majitele se teplota v celém domě snižuje na deset stupňů, ráno před příjezdem začne systém topit a večer je tu 16-18 stupňů. Po příjezdu se zatopí v kachlových kamnech a dům se dohřeje na příjemných dvacet stupňů. Pak už stačí jen občas přihodit polínko. Elektrické vytápění poté už vůbec nespíná, mnoho peněz tu majitel neprotopí, protože vlastního dřeva z náletových stromů tu má dost.
Technické parametry:
- Spodní stavba: betonová základová deska
- Stavební systém: srubová konstrukce
- Krov: dřevěný - smrk
- Střešní krytina: betonová taška Bramac Tegalit
- Vstupní dveře: dřevo, masiv
- Okna: dřevo, masiv
- Zasklení: izolační dvojsklo
- Podlahy: dlažba, dřevěná palubková podlaha
- Topení: podlahové elektrické topení, konvektory a kachlová kamna
- Pozemek: 16 302 m2
- Zastavěná plocha: 109 m2
- Obytná plocha: 125 m2
- Realizace: Haniš srubové domy
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky.
Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
