Stavba nemusí být traumatizujícím zážitkem, pokud máte nadšení, schopnosti, dáte tomu čas a je vám kolem třiceti. Manželé tak vyřešili nové bydlení ve středočeské obci na polovině cesty mezi jejich rodišti. Marie-Tereza vyrůstala v rodinném domě v Českých Budějovicích, Martin v pražském bytě. Oba věděli, že chtějí žít společně na venkově v rodinném domě.
Obývací pokoj je spojený posuvnými
portály se zastřešenou terasou.
Dřevěnou konstrukci postavil s pomocí
tesaře sám majitel.
Začali tedy hledat parcelu jižně od Prahy. Zaměřili se na Mníšek pod Brdy, ale před třemi roky už byly pozemky dost drahé. „Jak jsme jezdili za rodiči do jižních Čech, z dálnice jsme viděli kopeček se zástavbou nových domů. Zvětšili jsme rádius zájmu a našli zasíťovaný pozemek u Dobříše, kousek od rybníka a s výhledem na brdské lesy,“ vysvětlují dnes už rodiče roční dcery.
Než dům dokončili, bydleli v pražské garsonce a na staveniště dojížděli. „Zvažovali jsme stavbu na klíč. Pak jsme to však přehodnotili. Jsem z vesnice, kde rodiny stavějí pohromadě, pomáhají si,“ komentuje Marie-Tereza a Martin doplňuje: „Já jsem z ‚bytové rodiny’, ale mám vystudovanou stavební průmyslovku. Když mi napsal spolužák, že si sám podle YouTube postavil dům, namotivovalo mě to. Rozhodli jsme se, že to zkusíme, a zvládli jsme to.“
Svépomocí cihlu k cihle
Na otázku, co se v domě nejvíc povedlo, manželé odpovídají, že jsou hrdí na to, jak stavbu a zařizování zvládli víceméně sami. Mají proto doma věci podle svých představ, zároveň tím ušetřili finance. „Kdybychom dali zakázku firmě, stálo by nás to jednou tolik. Druhý rok sice dělaly některé speciální práce firmy (například podlahy), nicméně mezipráce jsem průběžně kontroloval,“ připomíná Martin.
V momentě, kdy zvažovali konstrukci domu a dispozici, líbila se jim představa typové dřevostavby. „Potom jsme najednou získali pocit, že je to spíš skládačka potažená parozábranou, takže jsme se ve výsledku rozhodli pro cihlu,“ přibližuje volbu tradičního materiálu Marie-Tereza.
 |
Patrový dům s dispozicí 5 + kk postavili ze zateplených cihel Porotherm, fasádu nechali pokrýt obkladem z vyspárovaných cihelných pásků (klinkerů). Inspirovali se na Instagramu a vybrali seříznuté cihly kvalitní značky Vandersanden. V tomto případě svěřili obkladačské práce firmě.
Domov pro zábavu
Od prvního kopnutí do chvíle, kdy dům vyrostl, uběhly dva roky. Manželé přiznávají, že na to ‚padly’ víkendy i dovolené. Martin v dětství trávil hodně času u babičky v domě za Prahou, kde se naučil řadě dovedností, které se mu hodily.
„Představa, že bychom návrh svěřili architektovi, se mi nelíbila. Pustili jsme se do návrhu sami, vymysleli, jak bude fungovat dispozice. Projekt pro stavební povolení jsme měli, vypracoval jej místní projektant. Vzpomněli jsme si na jeden z typových projektů dřevostavby, u něhož nás zaujala dispozice. Inspirovali jsme se, rozmístili ovšem jinak okna, která jsme navíc zvětšili, a pořídili HS posuvné portály v plastových rámech,“ říká Martin.
Malé dceři vyzdobili rodiče pokoj tapetou, kterou sami nalepili. Nábytek koupili částečně v nábytkovém řetězci, na podlaze vinylová krytina.
A Marie-Tereza dodává: „Když něco mají všichni, tak už to nechci. To je případ barvy rámů oken. Všude jsou antracitové, mně se líbila černá.“ Bez objednání atypů a také vyšší ceny se to neobešlo. Povrchy museli dostříkat do požadovaného odstínu. „Stejně tak jsme nechali barevně upravit interiérové dveře ze stolařství Jurke.“
Majitelům zůstala energie i na exteriér, nyní již víc než rok dodělávají zahradu. Kvůli svažitému terénu plánovali opěrnou zeď. Nakonec zůstal rostlý terén, který zpevňuje fólie a kameny. Kokosové vlákno drží mulčovací kůru, aby nesklouzla. Jakmile Martin přijede z práce, jde plít nebo zalévat. Není to podle nich otravná povinnost, oba mají radost, že něco hezkého vzniká.
Obývací pokoj jako u babičky
„Dole ve vesnici jsme chodili kolem Ateliéru Můj domov. S jeho majitelem Pavlem Černým jsme se skamarádili a inspirovali se jeho krásnou zahradou. On mě přesvědčil, ať si vytvořím instagramový účet, kam umísťuju rady a tipy na zařizování, které je mým koníčkem. S manželem máme sice trochu jiný vkus, on nemusí ,staré krámy’, miluje betony. Nicméně klavír ze sedmdesátých let a vlněný renovovaný koberec z Bytexu jsem si tu obhájila,“ připomíná pobaveně Marie-Tereza, která v útulném interiéru použila retro, industriální i rustikální prvky.
Rybí vzor vinylové podlahy, klavír ze 70. let i renovovaný perský koberec z Bytexu dobře ladí s moderní pohovkou a doplňky koupenými na e-shopech a v IKEA.
Atmosféru doladila bytovým textilem (polštáře, závěsy, přehozy…). Ostatně v prostředí „textilu“ vyrůstala, obor i vystudovala. Její rodiče totiž desítky let vlastní v Českých Budějovicích firmu Marie Bártová – Bytový textil. Navrhla také kuchyňskou linku, vestavěný nábytek či jídelní stůl, vybírala kusovky i doplňky.
„Linku inspirovanou americkými kuchyněmi vyrobil truhlář Matěj Mauer z firmy Interiéry Mauer u Českých Budějovic. Ladila jsem s ním každý detail na dálku. Za tři měsíce jsme si vyměnili asi tisíc zpráv a mailů,“ popisuje a směje se.
Nad ostrůvkem visí místo zavěšené digestoře dva lustry. Kvůli tomu bylo nutné sehnat model se spodním odtahem, aby výhled do pokoje zůstal otevřený.
Rodina má k dispozici dvě koupelny, menší v přízemí se sprchou, v patře prostornou s vanou a infrasaunou. „Rádi se saunujeme, od začátku jsme s ní počítali. Bylo to v době covidu, takže se hodilo, že máme pěkné domácí spa,“ uzavírají spokojeně Marie-Tereza a Martin.
