Chybějící zádveří a botník, křivá podlaha a také polystyrenové čtverce nalepené na stropě, které nejsou ani krásné, ani nefungují jako tepelná izolace, jak si mnozí myslí. To jsou tři největší chyby, které trápily majitele v osmdesát let starém domě.
Poradili si s nimi až designéři pořadu Jak se staví sen Kamila Douděrová a Ladislav Rendl (Prima 29. března v 21:20).
Kopeček místo podlahy
Do domu v Úvalech se musejí vejít tři generace. Mladí manželé mají pro sebe horní patro, které si postupně předělávají. Pracují na něm rok a zatím to moc poznat není. Hotová je jen koupelna.
Starý dům má kvůli nepromyšleným stavebním změnám horší dispozice než mnohé byty. Mladý pár si sice vytvořil samostatný vchod do horního patra, ale podcenil prostor na zádveří, kde není místo pro botník ani na pověšení kabátů. Boty se odkládají téměř vedle hrnců.
Musely pryč i polystyrenové čtverce ze stropu. "Je vidět, že se po pár letech odchlipují, což nevypadá právě nejlépe. Stejně křivý strop nesrovnaly a rozhodně neizolují teplo, jak si mnozí myslí, když si je pořizují," popisuje Kamila Douděrová další chybu, kterou lze najít v mnoha domácnostech, hlavně v panelácích.
Na změnu čeká i zastaralá kuchyňská linka, malý jídelní stůl a podlaha položená "do kopečka", aby se vyrovnal výškový rozdíl mezi kuchyní a obývákem.
Přáli si světlé barvy, mají černou
"Od odborníků čekám, že nám na začátek poradí, jak předělat kuchyňskou linku a zádveří," říká majitelka. A zároveň vyjmenovává, co od proměny očekává: "Raději bychom světlejší barvy, přírodní materiály a určitě nechceme prosklené horní skříňky."
Majitelé by také byli rádi, kdyby jim designéři vybavili kuchyň vestavnými spotřebiči a zásuvkami s plnovýsuvy. Chtěli určitě zachovat samostatný jídelní stůl a volný prostor kolem okna, aby nepřišli o krásný výhled, který odtud mají do okolní krajiny.
Designéři sladili celý interiér do odstínů černé, bílé a šedé. Aby ale nevypadal nudně, vybrali jako doplňkovou barvu žlutou mozaiku za pracovní desku. A hned na celou jednu stěnu. Majitelé ji uvedli mezi svými oblíbenými barvami. Prostor v neutrálních odstínech ozvláštňuje.
Původní uspořádání linky ve tvaru písmene L nahradili ostrůvkovým. Do něj umístili varnou desku a nad ni zavěsili recirkulační digestoř. Kolem vznikla poměrně velká pracovní deska.
Ostrůvek tentokrát neslouží ke stolování, autoři proměny vyslyšeli přání manželů a zachovali samostatný jídelní stůl. "Ten původní byl malý, náš má velikost 180 x 75 centimetrů. Tím, že jsme ho přisunuli delší stranou ke zdi, se vešel i do tohoto nevelkého prostoru," popisuje Ladislav Rendl.
Horní skříňky jsou zavěšené v jedné řadě. To vyhovuje zvlášť majitelce, která je malá a u původní linky do horních polic vůbec nedosáhla.
Nad stolem se pak objevuje originální malba na zdi. Lístky barevně ladí s interiérem a opakují se ještě na zdi v chodbě.
Stavělo se nejen podle plánu
Od samotného začátku designéři věděli, že budou muset v místnosti srovnat podlahu. Původní dlažba byla položená mírně do kopce, aby se vyrovnaly výškové rozdíly v různých částech místnosti.
Do celého prostoru jednotně vybrali, po vystěrkování a srovnání podkladu, plovoucí laminátovou podlahu. Zvolili typ odolnější vůči vodě, aby vydržel i náročný provoz v kuchyni.
Na stropě původně plánovali sádrokartonové podhledy a do nich umístit bodová svítidla. Ovšem po odstranění starého stropu zjistili, že jsou hned na prkenných překladech. Pokud by sem chtěli instalovat bodová svítidla, která musí mít snížený podhled zhruba o deset centimetrů, bylo by třeba zmenšit světlou výšku místnosti víc než je vhodné. A to nechtěli.
Od podhledu proto ustoupili a použili klasické talířové stropnice. Stěrkování, pokládka podlahy a další stavební práce pak zvýšily vlhkost vzduchu v prostoru tak, že bylo nutné použít vysoušeče, aby se termín odevzdání proměny stihl.
Jak vznikla předsíň
V chodbě navrhli Kamila Douděrová a Ladislav Rendl posuvné dveře, které oddělují vstup od ostatního interiéru. Vzniklo tak zádveří, které se liší i použitou podlahovou krytinou. Zatímco do interiéru zvolili laminát, sem přišla keramická mozaika.
Sami majitelé si chválili, že i v mrazech se jim jen díky této stěně zvedla teplota vzduchu uvnitř zhruba o dva stupně. Posuvné dveře pak přímo navazují na dveře vestavných skříní. Ty jsou volným pokračováním zádveří a nabízejí dostatek úložného prostoru, který mladý pár bude potřebovat. V rohu zbylo místo na malou šatní skříň.
Jak v chodbě, tak i v kuchyni dominují lesklé povrchy. Odráží se v nich okolí a fungují částečně i jako zrcadla, která malý prostor opticky rozšiřují.
Jak ukázala pozdější návštěva v bytě, na dispoziční řešení si majitelé nestěžovali. Jen měli trochu problém s černou barvou skříněk a uvažují o tom, že by horní řadu ozdobili podobným motivem, jaký je nad jídelním stolem. Přece jen té černé je v malé kuchyni trochu moc. Možná by bylo nejsnadnější ponechat korpusy a dvířka prostě vyměnit za bílá. Zatím manželé hrdinně tvrdí, že si zvykají.
Náklady
|