Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Mezonet v Českém Krumlově je stejně skvělý jako jeho majitel

Malíř, ilustrátor a grafik Jindra Čapek se po návratu z dlouhé emigrace usadil před více než dvaceti lety v Českém Krumlově. Mezonetový byt v renesanční památce je pro něj zároveň uměleckým ateliérem a díky unikátnímu výhledu i místem inspirace.
Malíř, ilustrátor a grafik Jindra Čapek se po návratu z dlouhé emigrace usadil...

Malíř, ilustrátor a grafik Jindra Čapek se po návratu z dlouhé emigrace usadil před více než dvaceti lety v Českém Krumlově. | foto: Tomáš Dittrich

Mezonetu o ploše 240 m2 se dvěma terasami přidává na výjimečnosti poloha v historickém centru přímo na starých schodech vedoucích k baroknímu zámku. Kvůli bydlení v renesančním domě přitom nebylo nutné rezignovat na moderní komfort. Objekt i byt prošly koncem 90. let minulého století rekonstrukcí.

Staré dřevěné schodiště vedoucí do ateliéru a na terasy.

„Bydlení je pro mě zároveň pracovištěm. Proto je důležité, kde bydlím, na co koukám. Ať už to bylo v cizině, v Praze nebo tady. Nahoře mám ateliér, pracuji často do noci, pak tu i přespím. Největší hodnotou je, že jsme nad městem, nad zdejšími stínadly. Večer se z terasy dívám na šindelové střechy, věže, na svítící město připomínající barokní betlém. Turisty slyšíme, ale nevadí nám to. Mají totiž většinou dobrou náladu,“ popisuje Jindra Čapek.

A pokračuje: „Když chci do přírody, zajedu si na chatu na Lipno. Vyrůstal jsem v Českých Budějovicích a Český Krumlov mě od dětství fascinoval: meandrující řeka, uprostřed skála a na ní (v mé fantazii) ,upíří’ hrad. Netušil jsem, že právě v tomto místě budu s rodinou bydlet.“

Než se usadil ve městě zapsaném na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, žil po návratu z emigrace v Praze. „Časem mě to v ní přestávalo bavit. Když jsem chtěl za kamarády do hospody, musel jsem přes celé město. Jednou jsem jel na vernisáž do Českého Krumlova. Bylo krásně. Zeptal jsem se kamaráda, jestli by se tu nenašel volný ateliér na léto. Náhodou ano a já se sem odstěhoval natrvalo. Ze začátku jsem si nepronajal tento byt. Bydlel jsem v menším o patro níž až do chvíle, kdy se naskytla možnost výměny,“ dodává.

Proč na cestách?

Výtvarník Jindra Čapek emigroval v roce 1969 s maminkou a jejím partnerem do Švýcarska. Kdyby rodina zůstala, nastoupil by na střední školu v Trutnově na obor rytí kovu. Rytectví a filigránská práce ho přitahovaly, obdivoval českého barokního rytce Václava Hollara či dílo vlámského malíře Pietera Bruegela.

Za pracovním stolem vznikají nádherné a oceňované ilustrace dětských knih.

Přiznává pobaveně, že měl ke studiu i naivní motivaci, věřil, že si bude sám vyrábět bankovky. V zahraničí brzy dostali azyl. Rok se učil němčinu a hledal podobně výtvarně zaměřenou školu. Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Curychu, po ní absolvoval v německém Karlsruhe akademii, obor klasická malba a grafika.

„V té době jsem (inspirován Kájou Saudkem) začal kreslit komiksy. Postupně jsem pronikal do bohémského prostředí. Bylo přátelské, umělci všude na světě mají naštěstí stejný smysl pro humor. Po návratu do Curychu jsem zkusil ilustrovat knihu. Podstatná byla schůzka s Otakarem Božejovským, sběratelem a majitelem vydavatelství Bohem Press,“ vzpomíná.

Doma DNES

A pokračuje: „Překvapivě sídlilo v ulici Asylstrasse. Tady jsem prvně viděl, jak vzniká kniha. V emigraci jsem dál četl v češtině, udržoval si tím jazyk.“ Používání jména Jindřich bylo jazykově složitější než Jindra. Nicméně identické příjmení se slavným spisovatelem marketingově dost zabíralo zejména v Japonsku.

V životě hodně cestoval, navštívil spoustu zajímavých bytů, rodinných domů. Pohyboval se v uměleckých i sběratelských komunitách. „Nadchla mě nádherná vila s marockými prvky uvnitř, kterou v Marrákeši obýval módní návrhář Yves Saint-Laurent. Orient s jeho mystickým kouzlem mě vždycky přitahoval. Studoval jsem i arabskou kulturu a Pohádky tisíce a jedné noci jsem ilustroval čtyřikrát,“ prozrazuje výtvarník, kterému současné moderní interiéry připadají dost podobné, bez nápadu a fantazie.

Obývací pokoj ve spodní části bytu v domě z roku 1600. Okna mají výhled na zámecké schody. Moderní pohovku doplňují starožitné kusy – obraz a komoda.

„Jezdil jsem hodně do Itálie, kde lidé umějí bydlet v historických objektech. Obdivoval jsem eklektický styl s namíchanými novými a starými věcmi. Nicméně ty musejí být kvalitní, ne obyčejná veteš.“

Naučil se také nehromadit doma věci. Své obrazy nevěší, stačí mu, kouká-li na ně při práci. S manželkou Dášou dali v bytě přednost jednoduchosti a minimalismu. Starožitnosti musely být opravdu staré, nejmladší z období biedermeieru (viz obraz nad pohovkou). Komoda a stolek jsou rokokové. Moderní kožená pohovka tvarem alespoň připomíná éru funkcionalismu.

Ze staré vodárny z roku 1902 vznikl úžasný mezonet plný světla

Maluj zase obrázky…

Umělecká inspirace přicházela z rodiny, otec byl architekt a maloval. Jindra doma rád pročítal knihy po dědovi, který chtěl studovat historii, musel však převzít rodinné řeznictví (pradědeček byl hejtmanem řezníků).

Na otázku, která ilustrace či zakázka jsou pro něho v kariéře nejcennější, odpovídá: „Ta první. Tehdy jsem nevěděl, že se vydám touto cestou. Byla to knížka pro děti Nejkrásnější píseň od Maxe Bolligera. Mám rád i vánoční knihu Děťátko se narodilo.“

Podkroví je klidným místem pro práci, díky výhledům na historické město pak i zdrojem inspirace.

Napsal ji a nakreslil podle staré vánoční legendy. Vyšla v němčině, po revoluci i v češtině. Posbírala řadu ocenění včetně prestižní Zlaté plakety za dětskou knížku roku 1985 na Bienále ilustrací BIB v Bratislavě.

„V Čechách máme tradici kvalitně ilustrované dětské knihy. Dřív jsme měli výsadní postavení, dneska už najdete po celém světě dobré ilustrátory,“ konstatuje náš přední ilustrátor, který tvoří podle svých slov pro děti tak, aby se to líbilo i dospělým.

Relaxuje hudbou, ruce procvičuje hrou na kytaru, účastní se i koncertů na zdejším zámku. Jeho tvorba a sochy jeho syna Štěpána jsou do konce září k vidění na výstavě Těla, hlavy, vlasy ve zrekonstruovaném ateliéru Egona Schieleho v Českém Krumlově.

Autor:
  • Nejčtenější

Herečka z Ordinace bydlí u Budějovic. K manželovi přišla s hrnci a kočkou

Herečka Teresa Schel bydlí s manželem sochařem Petrem Schelem v malé obci nedaleko Českých Budějovic. Na klid na venkově si manželé rádi zvykli během pandemie koronaviru a dnes si svůj domov nemohou...

10. července 2024

V malebné obci u Příbrami si postavili roubenku. Srub z kulatiny zavrhli

Zuzana s Honzou žijí dlouhodobě v zahraničí, ale kdykoliv mají volno, jezdí si oddechnout do Honzovy rodné vesnice, ve které stále žije jeho tatínek. Nakonec si zde, mezi Příbramí a Pískem, postavili...

11. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zachránili zámky v Česku. Díky odvaze a úsilí vrátili ruinám jejich krásu

Mirošovice, Ctěnice, Kácov a třeba i Slezské Pavlovice, Hošťálkovy či Slavičín. Zde stojí zámky, které osvícení majitelé či vedení obcí dokázalo často zázrakem zachránit. Díky těmto zapáleným...

7. července 2024

Mezonet v Českém Krumlově je stejně skvělý jako jeho majitel

Malíř, ilustrátor a grafik Jindra Čapek se po návratu z dlouhé emigrace usadil před více než dvaceti lety v Českém Krumlově. Mezonetový byt v renesanční památce je pro něj zároveň uměleckým ateliérem...

8. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V bytě se nebáli výrazných barev ani prosklených příček. Výsledek nadchne

Komplexní rekonstrukce interiéru bytu v cihlovém domě pod pražským Vyšehradem nebyla vůbec jednoduchá. Architekti totiž pracovali z Bratislavy a Vídně, takže veškeré konzultace probíhaly online. Díky...

9. července 2024

Mezonet, kde se autoři nebáli muralové zdi ani neonových barev

Byt v novostavbě rezidenčního objektu v nově vznikající pražské čtvrti Emila Kolbena nabízí na ploše 131 metrů čtverečních dispozici 4+kk. Především se však díky architektům nebojí barev ani muralové...

13. července 2024

Z bazénu v domě vznikl útulný byt. Stačilo přidat velká okna

Kde nic není, ani čert nebere. Tak zní jedno staré přísloví. Když není prostor, kde by bylo možné vytvořit prostor k bydlení, je nutné najít řešení. Kdekoliv. Přesně tak přistoupili k problému mladé...

12. července 2024

V paneláku máme štěnice. Táhnou se od souseda, který hromadí věci od popelnic

Premium

Bydlím v panelovém domě, kde jsme prozatím všichni žili v relativním klidu. Ale pak se situace změnila. Soused začal tahat do svého bytu věci od popelnic a s tím vším nepořádkem se v domě objevily...

12. července 2024

V malebné obci u Příbrami si postavili roubenku. Srub z kulatiny zavrhli

Zuzana s Honzou žijí dlouhodobě v zahraničí, ale kdykoliv mají volno, jezdí si oddechnout do Honzovy rodné vesnice, ve které stále žije jeho tatínek. Nakonec si zde, mezi Příbramí a Pískem, postavili...

11. července 2024

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...