V mezonetovém bytě designérka použila materiály a barvy, které se trefily do...

V mezonetovém bytě designérka použila materiály a barvy, které se trefily do industriálního stylu – černý matný kov, betonové stěrky či obklad z pásků režných cihel. Podlaha je dřevěná v dekoru bělený dub. | foto: Petr Adámek

Newyorský loft v Praze. Majitel i designérka se shodli na betonu a kovu

Když Emir pořizoval mezonetový byt, hned si v něm představil interiér jako v newyorském loftu. Aby vzhled co nejlíp odpovídal inspiraci, svěřil návrh interiérové designérce.

Loftové bydlení si v New Yorku oblíbili zejména v šedesátých letech minulého století různí umělci. Stěhovali se do opuštěných továrních hal a průmyslových objektů na Manhattanu, což stálo pár stovek dolarů ročně a navíc to umožnilo kreativní zařizování. Časem se z toho stala módní záležitost, ovšem už dražší.

Zděné zábradlí schodiště ubralo z bytu pár centimetrů, ale splnilo požární normu.

Do industriálního stylu, který převzal řadu prvků z originálu, nepatří přezdobené dekorace, naopak převládají až strohé materiály s matným povrchem, kov či beton.

U přírodního dřeva a kůže se cení patina. Z toho vychází i základní barevnost, černá, šedá, bílá. Neutrální kombinace dovolují používat výrazné akcenty.

Co si majitel představoval, pokud chtěl po interiérové designérce Janě Szonowské navrhnout takzvaný industriál? „Na první pohled jsem nechtěl prezentovat nějaký luxus. Při výběru jsem ale trval na kvalitních materiálech, sladěných detailech či chytré domácnosti. Tmavší tóny jsme si tu mohli dovolit, mezonet je pod střechou a díky velkým oknům světlý,“ přibližuje Emir.

V nejvyšší úrovni

Emir pochází ze Srbska, ale od dětství žije v Čechách. Na Praze má nejradši její centrum, kde nedávno a náhodou objevil tento byt.„Chodil jsem delší dobu okolo realitky a jednou si všiml, že někdo odstoupil od smlouvy na mezonet v pátém patře kousek od Václavského náměstí. Když jsem se prvně přišel podívat, prostor byl naprosto prázdný. Nadchlo mě, že 48 m2 plochy může vypadat tak prostorně. Příště tu už stály zdi a všechno bylo najednou menší, ale útulnější. K rozhodnutí, zda ho koupit, přispělo i to, že starý činžovní dům je krásně zrekonstruovaný,“ vzpomíná.

Byt se v několika bodech liší od původního projektu. Developer projekt ještě upravoval. Například kvůli hasičským předpisům změnil schodiště. Zábradlí musí být zděné, což prostoru ubralo patnáct centimetrů. Atypický byt bylo nutné zařídit nábytkem na míru, aby se v něm mohl využít každý centimetr.

Pracovní kout s policí od truhlářů doplňuje sametová pohovka z nábytkového řetězce. Střešní okna lze ovládat dálkově, velká zrcadla prostor opticky zvětšují.

„Nechtěl jsem obyčejný průměr, to bych si mohl všechno vymyslet sám, představoval jsem si něco extra. Je to podobné, jako když jedu na dovolenou, chci to mít lepší a zajímavější než doma. Designérku mi doporučila moje sestra. Výsledkem není klasický industriál, ale styl adaptovaný na současnou dobu, příjemně zabydlený,“ chválí majitel.

Mezi betonem a plotem

Jana Szonowská návrh komentuje: „Vždycky musím mít myšlenku, od níž se projekt odvíjí. Napadl mě sem opticky lehký černý kovový ,plot‘ (ten pak vyrobili kováři). Pevná síť měla původně vymezovat ložnici, ale developer projekt upravil. Stěna za postelí je proto z bezpečnostního skla.“

A pokračuje: „,Plot se dostal do spodní části bytu na stěnu jídelního koutu a k motivu se povedlo sehnat designové drátěné židle. Dvířka dolních skříněk kuchyňské linky jsou z lamina a kryje je bronzová fólie, která časem ještě získá patinu. Kovová síť tvoří dvířka horních skříněk.“

Obytný prostor dělí od předsíně skleněné dveře. Motiv drátěnésítě se opakuje na stěněi na designových židlích.

Protože v „industriálu“ nemá chybět beton, pokrývá část stěn betonová stěrka, v kuchyňském koutu odolnější epoxidová v odpovídajícím dekoru. Atmosféru podpořil i obklad z cihelných pásků. Před realizací stihla designérka s majitelem vybrat ze standardní nabídky světlou dřevěnou podlahu, aby líp vynikly tmavé prvky.

Akcentem je sametová pohovka. V nábytkovém řetězci umožnili změnit její rozměr, barvu potahu i tvrdost paměťové pěny. Odstín koresponduje s výmalbou stěny mezi kuchyní a předsíní. „Na výběr jsme dostali tři barvy obkládaček do koupelny. Zvolil jsem bílou, s tou se vždycky dobře pracuje. Je to jistota a s černými doplňky i klasika,“ dodává Emir.

Pěkně v kruhu

„Kulatá velká zrcadla v kovových rámech jsou prvkem, kterým se podařilo interiér zjemnit a prostor opticky rozšířit. Tvar se opakuje i na kovových svítidlech nad jídelním stolem,“ zmiňuje designérka.

Majitel připouští, že hlídal náklady, aby byly minimální, ovšem s maximálním efektem. Hodně se zajímal o designové detaily, na nichž nešetřil. Litinové radiátory objevil u českého výrobce, ale černé hlavice a ventily musel objednat v Itálii. V tomto stylu sladil i černé matné vypínače.

Dodatečně nechal vyměnil elektroinstalaci: díky tomu naladí intenzitu světla, dálkově ovládá vysoko položená okna či kávovar. V bytě funguje program na noční vidění i spolehlivý alarm. Připouští, že má slabost pro všechna technicky vyspělá řešení v top kvalitě. Proto pořídil chytrou domácnost.

„Vyplatilo se mi, že jsem nechal vyměnit klimatizaci, která byla ve standardní kvalitě. Teď nejenom chladí, ale podstatné je, že potichu. Vyhledával jsem různé novinky, například speciální konstrukce postele z masivu a překližky je dostatečně těžká, aby v otevřeném prostoru nábytek nevrzal. Pohovku jsem ošetřil speciálním nano postřikem od české firmy Pikatec chránícím povrch před špínou,“ doplňuje Emir.