„V dnešní době jsou na lidi kladeny obrovské nároky, musí v práci podávat špičkové výkony a zároveň třeba prožívají problémy v rodině. Velmi snadno nás může chronický stres dovést až k syndromu vyhoření. Jednou z povinností manažerů je tak zajistit zaměstnancům příznivé pracovní prostředí, které je jednou z prevencí psychického vyčerpání,“ tvrdí Jindřiška Klimmová, manažerka zdravotnického úseku hotelu Imperial v Karlových Varech.
Pracovní prostředí výrazně ovlivňují rostliny. Investice do jejich většího množství či do dnes stále oblíbenějších vertikálních zahrad se zaměstnavatelům vyplatí. Lékařské výzkumy potvrdily, že rostliny zvyšují produktivitu práce až o 15 procent a mají také pozitivní vliv na psychiku: podle průzkumů snižují úzkost a napětí o 37 procent, pocit sklíčenosti o 58 procent, únavu o 38 procent a agresivitu dokonce o 44 procent. Vytvářejí totiž pocit pohody (well-being).
Dalším příjemným efektem existence rostlin je snížení hluku v kancelářích, a to až o pět decibelů. „I proto jsou vertikální zahrady v současné době velkým a zejména praktickým trendem. A to jak ve světě, tak u nás,“ říká Josef Němec ze společnosti Němec Luxusní povrchy. Rostliny snižují i objem prachových částic obsažených ve vzduchu až o 20 procent.
Přírodní čističky vzduchu
Zásadní přínosem rostlin je to, že dokážou účinně odfiltrovat ze vzduchu nežádoucí látky, jako jsou například benzen, čpavek či formaldehyd.
Co pomáháAzalky, gumovníky, tulipány, poinsettie (vánoční hvězdy) a bambusové palmy odstraňují ze vzduchu formaldehyd, areková palma zase toluen. Dobře funguje i banánovník. Těkavé organické sloučeniny dobře odstraňují filodendrony a potosy. Lilie toho zvládne velmi mnoho: odstraňuje aceton, metanol, etanol, benzen, trichloretylen, octan etylnatý a k tomu ještě i formaldehyd a toluen. Nežádoucí chemikálie totiž slouží jako potrava mikroorganismům, jež rostou na kořenech a v okolí kořenů rostlin. |
Ty mohou způsobovat dýchací potíže, zánět spojivek, závratě, únavu, citlivost na pachy, střevní potíže, ale také alergie či záněty plic. Azbest, formaldehyd, benzen i jiné mají prokazatelně i karcinogenní účinky.
Trápí vás v kanceláři sucho v hrdle, míváte ucpaný nos a podrážděné oči, jste unavení a špatně se soustřeďujete na práci? Možná právě u vás se těkavé organické sloučeniny spojují s formaldehydem, který se uvolňuje z koberců, tapet či nábytku, ale také s ozónem z kopírek. Tento mix pak vytváří škodlivé látky, mezi nimiž nechybějí aldehydy, ketony nebo kyseliny octová a dusičná.
Rostliny tak pomáhají neutralizovat účinky takzvaného syndromu nemocných budov. Absorbují oxid uhličitý a další plynné škodliviny, které se uvolňují z materiálů používaných v interiérech, a zároveň produkují čistý kyslík.
„Přítomnost rostlin na pracovišti znamená snížení nemocnosti a stresu zaměstnanců. Významně se tímto tématem zabývala také NASA ve spolupráci se sdružením zahradních architektů (ALCA),“ vysvětluje Martin Lachman, ředitel a jednatel společnosti Jungle Interiors.
Firmy se podle něj snaží volit nekvetoucí rostliny, aby se vyhnuly potenciálnímu problému s alergiky. „Velice oblíbená je speciální instalace živých rostlin na stěnu nebo mechové obrazy. Vše je na individuálních preferencích,“ dodává Martin Lachman.
Samozavlažovací pěstební interiérová nádoba, kterou Jiří Pelcl navrhl pro společnost Plastia, je vhodná i do kanceláří.
Samozavlažovací květináče vyrábí Plastia v řadě velikostí i barev.
Vůně neznamená aerosol
V poslední době se začínají kanceláře také plnit vůněmi na bázi olejů, většinou se instalují do klimatizací nebo do vzduchotechniky. Používají se zejména u vstupu nebo na recepcích. Funguje také varianta ve formě patentovaného gelu. Cílem je, aby provoněné prostory působily svěže.
„V Německu se proto v kancelářích používají citrusové vůně. Mají antiseptické účinky, pohlcují ze vzduchu nežádoucí pachy a navíc interiér příjemně provoní,“ popisuje Lenka Veselá ze společnosti SimplyScent.
Nejde o „klasické“ osvěžovače vzduchu, tedy spreje na bázi aerosolu, ty naopak uvolňují do vzduchu škodlivé látky jako benzen, toluen, xyleny či styrén, ale pouze o přírodní látky.
Vůně v interiéru se používaly již ve starém Egyptě. V 19. století se katalytické lampy objevily v márnicích a nemocnicích, likvidovaly totiž zápach a bakterie. Teprve s přidáním isopropylu alkoholu k přírodním esencím mohla cyklická katalýza, která díky lampám probíhá, zbavit interiéry nejen zbavit pachů a bakterií, ale také je provonět.
„Aktivní vonná látka proniká do čichového centra v mozku, odkud ovlivňuje autonomní nervový systém. Tak může příjemná vůně přispět ke zlepšení nálady nebo atmosféry,“ popisuje fungování aromaterapeutka Veronika Jiravová. Uvolnění a pohoda jsou totiž dány přímým působení vůní na limbický systém člověka.
