Pozemek je usazen v poměrně strmém svahu, jak jste k němu přišli? Co tu bylo dříve?
Pár let zpátky jsme stavěli jeden skeletový dům v horské vesnici Horní Tříč. Povedlo se nám koupit pěkný pozemek na slunné stráni, který byl od sousedů z jedné strany odříznut nezpevněnou cestou obklopenou náletem z obou stran. Bylo léto, stavba domu byla v plném proudu a cesta skrz neprůchodný lesík nebyla ani vidět, popravdě jsme tomu zarostlému koutu nevěnovali nijak zvláštní pozornost.
Zajímavý pro nás začal být až na podzim, kdy listy ze stromů začaly opadávat a nám se pomalu otevíral pohled. Vykouklo na nás schované zbořeniště staré chalupy, které jsme šli ze zvědavosti prozkoumat. Našli jsme zde ruinu, která vypovídala o půdorysu a založení stavby. Ze zbytku fasády nám bylo jasné, že šlo o roubenku. Zajímavým objevem byl i malý polorozpadlý sklípek za domem. Stavba mohla být datována klidně do
19. století. V tom momentě nám ten zarostlý neforemný kout přirostl k srdci a začínali jsme se o něj zajímat blíže.
Takže objevení pozemku byla vlastně jedna velká náhoda…
V jistém slova smyslu ano.
Jak probíhala samotná stavba a práce na pozemku? Kdy se začalo stavět a kdy byla realizace dokončena?
Poté, co jsme zjistili, že nic nebrání tomu, aby na tomto pozemku mohla vyrůst nová stavba a stávající majitel byl svolný k prodeji, jsme začali s úklidem a obnovou původního čísla popisného. Zbavili jsme se většiny náletů, zanechali zdravé vzrostlé stromy a odstranili zbořeniště. Z původní stavby se nic kromě malého sklípku a hromady kamení nezachovalo. Novou stavbu jsme usadili na místo původního objektu, ostatně jsme museli vycházet z původní zastavěné plochy, jen jsme kvůli dispozici dům o patro zvýšili. Se stavebními úpravami se započalo na jaře a stavba byla dokončena za rok.
Proč byl pro stavbu domu zvolen lehký dřevěný skelet? Rozhodl o tom těžko přístupný pozemek či plánovaný projekt domu?
On to vlastně není stoprocentně lehký skelet, jedná se o kombinaci systému těžkého a lehkého skeletu. Těžký skelet je finančně i konstrukčně náročnější systém, proto jej navrhujeme v momentě, kdy můžeme využít jeho konstrukčních či architektonických předností.
Myslím, že se shodneme, že kombinace dřeva, skla a kamene je impozantní. Přispělo k finální podobě množství kamenů, které se na pozemku podařilo vytěžit?
Máte pravdu, že tato trojkombinace je nadčasová. Použití kamene jako stavebního prvku patří k tradičnímu stavění a v momentě, kdy se snažíte usadit tradiční stavbu do svažitého pozemku s užitným přízemím, vlastně nemáte jinou možnost. Vytěžený kámen jsme použili pouze k terénním úpravám, pro samotnou stavbu vhodný nebyl.
Již na první pohled je patrné, že jste zde využili tradiční prvky typické pro horské chalupy. Proč jste šli právě cestou tradičního stavení?
Když se navrhuje nová stavba, měl by se brát ohled na účel stavby, atmosféru pozemku i na okolní architekturu a v tomto případě jsme hned od první chvíle měli v hlavě takovouto stavbu. Hlavní myšlenkou domu bylo vytvořit moderní chalupu s použitím tradičních stavebních prvků. Najdete zde zdobný štít, dělená malá okna, tradiční dřevěný ochoz, kamennou podezdívku, samostatný vstup, v interiéru pak atmosféru doplněnou zděnou pecí a velkým jídelním stolem s lavicí.
V interiéru mou pozornost upoutal nábytek. Odkud pochází a z jakého dřeva jsou jednotlivé kusy vyrobeny?
Kromě postelí a komod v ložnicích, které jsou vyrobeny z „nového“ smrku, je ostatní nábytek včetně kuchyňské linky ze starého smrkového dřeva. Ačkoliv jde o náročnější materiál na údržbu, líbil se nám svou atmosférou do tohoto typu stavby nejvíce.
Na terase mě zaujal kruhový průřez, kterým prochází jeden ze tří vzrostlých stromů. Byl strom zachován, aby stínil terasu, nebo vám jej bylo líto pokácet?
Na první pohled to vypadá, že se stavba přizpůsobovala stromu, ale ve skutečnosti tomu tak úplně nebylo. Přestože nám strom přinesl nemalé komplikace, zanechali jsme jej a ve finále plánovanou terasu příjemně oživil.
S jakým záměrem jste dům realizovali a k jakému účelu je dům nyní využíván? Má už svého majitele nebo ho teprve hledá?
Stavbu jsme navrhovali jako rodinný dům k rekreaci nebo k trvalému bydlení. V tuto chvíli má svého majitele, který ji pronajímá.
Jak byste zhodnotila celkovou realizaci? Povedlo se vše, podle představ?
V tomto případě jsem přesvědčena, že se nám podařilo zvelebit kus zanedbaného místa uvnitř malé vesnice. Kdyby takovýchto projektů výstavby či rekonstrukcí v intravilánu obcí a měst bylo více, určitě by to přispělo ke zlepšení celkového vzhledu naší země. Všeobecně je takovýchto míst kolem nás hodně, pomineme-li horské oblasti, po kterých je v posledních letech veliká poptávka a všech stavebních pozemků rychle ubývá. Většinou jsou ale tak nenápadné, že si jich nevšimneme, anebo je naše představivost krátká na to, abychom je dokázali uchopit.
Jsou to prapodivné kouty prošpikované náletem, znehodnocené místní skládkou, se zbořeništěm či bez. Místa, která jsou po většinu části roku skryta, a právě přechodná období jara či podzimu nám je odkrývají, takže bych lidem, kteří hledají kus místa na žití, doporučila, ať právě teď obují tenisky a vydají se na průzkum. A také bych chtěla povzbudit, aby se lidé nebáli starých věcí neboť, jak pravila Marilyn Monroe, „… někdy se dobré věci rozpadnou, takže lepší věci z toho mohou vzejít.“
Technické parametry
- Typ domu: rodinný dům
- Zastavěná plocha: 87,5 m2 bez teras
- Užitná plocha: 173,4 m2
- Konstrukční systém: lehký/těžký dřevěný skelet (sendvičová konstrukce, difuzně otevřená skladba)
- Tepelná izolace: minerální a dřevovláknitá izolace
- Fasáda: smrk s povrchovou úpravou
- Teplo: elektrokotel + pec
- Větrání: přirozené bez rekuperace
- Okna: dřevěná s trojsklem
- Podlahy: masivní dubová podlaha z třívrstvých lamel
- Střecha: falcovaný pozinkovaný plech
- Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,16 W/m2K
- Projektu a realizace: TFH dřevěné skeletové domy s.r.o., www.tfh.cz
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Jan Koubek
