Křižíkovy pavilony, vystavěné v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, vznikly k příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy (1891). Spolu s Křižíkovou fontánou tvoří významnou součást severního předpolí Průmyslového paláce a zvýrazňují kompoziční osu celého areálu.
Pavilony využívají svažitého terénu a staví Průmyslový palác jako silný motiv na pozadí. Soubor staveb Křižíkových pavilonů byl původně plánován jako dočasný pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991, avšak v praxi se využívá až do dnešních dnů.
Po více než třiceti letech intenzivního využívání přestaly pavilony splňovat současné nároky na výstavní prostory. Revitalizace měla proto za cíl nejen technicky modernizovat budovy, ale také jim vtisknout novou funkčnost, která by zahrnovala široké spektrum využití. Od výstav a veletrhů, přes koncerty, až po televizní natáčení.
Interiér pavilonů prošel výraznou proměnou. Výstavní prostor je scelen černým matným nátěrem a nechá tak vyniknout exponátům. Technické a hygienické zázemí je pro lepší orientaci navrženo ve světlých tónech. Betonové konstrukce v interiéru jsou ponechány ve své surové podobě a spolu s prvky z nerezové oceli, jako jsou zábradlí, madla či zařizovací předměty, posiluje industriální charakter prostoru a konstrukční principy budovy.
 |
Jedním z klíčových prvků revitalizace je úprava střechy, která získala zcela nový charakter. Původně nevyužité a zanedbané plně betonové plochy byly přeměněny na aktivní zelené střechy přístupné veřejnosti. Tato koncepce zelených střech reaguje na aktuální potřebu udržitelných městských zásahů, což snižuje efekt tepelného ostrova a zlepšuje odtokovou bilanci srážkových vod.
Vznikl prostor s různorodou funkcí, umožňující celoroční využití. Mimo oddychu a relaxace v zeleni umožňuje jednoduché stravování i sportovní a společenské aktivity. Na střeše se nyní nachází bufet, běžecká dráha a herní prvky, které proměňují tento prostor v místo s multifunkčním využitím.
Původně tvořila nášlapnou vrstvu celého povrchu střechy tmavá betonová dlažba, ta absorbovala přes den obrovské množství tepla a působila tak efekt „tepelného ostrova“ kdy zvyšovala teplotu v okolí o 1–3 °C (ve večerních hodinách to může být až o 10 °C).
Celková betonová plocha bylo redukována o cca 5 000 m2. Vysazená intenzivní vegetace na střeše zpomaluje pohyb vzduchu a prachu, což vede k výraznému zpříjemnění lokálního klimatu. Výsadba 1 850 m2 zeleně kromě okysličování vzduchu zvyšuje vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje kvalitu vzduchu.
Pozoruhodné stavby Prahy. To jsou vzácné a krásné technické památky |
Novým souvrstvím provozní střechy (kombinace zelené intenzivní střechy s akumulační vrstvou a pochozích ploch) dochází k snížení množství dešťových odpadních vod odváděných do areálové kanalizace o cca
1 000 m3/rok. Toto množství zůstává při srážkách akumulováno v souvrství zelené střechy a je následně využito pro růst zeleně a odpar z vegetačních ploch.
Křižíkovy pavilony se změnily v živý a udržitelný městský prostor propojující historii s aktuálními potřebami metropole. Autorský tým Výstaviště Praha tvoří Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Kateřina Luftová, Štěpán Tomš, Matěj Střecha, Vendulka Vaněčková a Pavel Dostal.
17. října 2008 |
