O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce. | foto: Himolla

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

  • 94
Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený postačí, bude-li materiál použitý na čalounění obsahovat tři procenta kůže. Pak není divu, že se na něm budete potit, nebo vás bude v zimě studit.

Levný kožený nábytek nemá s kůží téměř nic společného. „Pokud si koupíte sedačku za dvacet tisíc, pak nebudete sedět na kůži, ale jako na igelitové tašce!“ varuje Jaroslav Soukup z velkoobchodní společnosti Mobax, která dováží čalouněný nábytek od řady evropských firem. „Norma totiž povoluje označení kožená už tam, kde čalounění obsahuje jen tři procenta objemu kůže,“ vysvětluje Soukup.

Tam, kde lze předpokládat, že se čalounění bude potkávat s obuví, se kůže rozhodně vyplatí, lze ji snadno udržovat.

Jak je to možné? Kůži lze seřezávat na tenké vrstvy a pak dále upravovat, jako kdybyste rozváleli těsto na vále. Na tuto tenkou vrstvu pak přijdou vysoké vrstvy laku.

Ty nemusí být na závadu, někdy je tomu naopak. Například na čalounění v autech se v některých případech používá až 17 vrstev barvy, aby sedačky odolaly hlavně slunečnímu záření, jenže tam se lak aplikuje na kvalitní, nijak neztenčenou kůži.

Rada pro nákup? Ptát se na kvalitu a zpracování. Každý výrobce však používá jinou škálu kategorií. Například Himolla, druhý největší evropský výrobce čalouněného nábytku, rozlišuje u kůží třídy 18 až 45.

„Od čísla 24 jde o materiál, který dýchá, přijímá teplotu těla. Takže se na něm nebudete potit. Kůže je povrchově upravena tak, že ji lze doporučit i pro rodinu s dětmi, případné skvrny se snadno vyčistí. Ale od čísla 31 si už musí dát zájemce pozor, kůže je velmi měkká a příjemná na dotyk, avšak náchylná na znečištění,“ vysvětluje Karolína Ryvolová, specialistka na čalouněný nábytek ze společnosti HomeArt, která nabízí výrobky především německých a italských producentů.

Podle ní je nutné se zákazníkem pečlivě probrat nejen jeho představy o designu, ale také to, kdo všechno bude sedací nábytek používat a kde bude umístěn. Kožené pohovky rozhodně nepatří do blízkosti nezastíněných oken nebo radiátorů.

Například nejvyšší kvalita kůže, označovaná jako nabucco a buffalo, které jsou čistě přírodní a bez impregnace, rychle chytají patinu. Rozhodně se tak nehodí do interiérů, kde se pohybují malé děti.

„U levných výrobků nepomůže ani vhodné umístění, materiál dlouho nevydrží, časem začne praskat, nemluvě o nepříjemném pocitu sezení na umělé hmotě doprovázeném pocením v létě a chladem v zimě,“ varuje Kamila Rusiňáková ze studia Max Divani. Tato italská značka rozlišuje kůže na škále 20 až 60.

Kůže nepřijímá kuchyňské ani zvířecí pachy.

Kam kůže patří

Pro použití kůže nehovoří jen vzhled, ale také její vlastnosti. Pokud máte spojenou kuchyň s obývacím pokojem, bude kožená pohovka mnohem vhodnější, protože do sebe „nenatahuje“ kuchyňský odér. „To platí i pro majitele psů, i pro ně je kůže mnohem vhodnější, zvířecí pachy kůže neabsorbuje,“ radí Karolína Ryvolová.

Zároveň však odbornice upozorňuje, že o kůži je třeba se pečlivě starat. „Minimálně dvakrát za rok je třeba ji vyčistit a napustit ochranným krémem, který ji zvláční a ochrání před znečištěním. Pokud jste investovali do kvalitní sedačky, investujte i do čisticích prostředků, vyplatí se to.“

Velurové látky vyžadují opatrné čištění s pomocí destilované vody.

Jestliže dáváte přednost látce, i zde zvažte vhodný výběr předem. Látky typu Alcantara (což je obchodní značka velurové umělé kůže z laminované netkané textilie) nebo Belventara mají některé vlastnosti jako kůže, vyžadují však pro čištění speciální přípravky. Tyto látky jsou výrazně dražší než materiály s označením Aqua Clean.

„Současný trend směřuje k těmto materiálům, protože je lze čistit pouhou vodou, což představuje pro zákazníka příjemný komfort. U velurových látek je pak nutné zvážit i to, že při čištění nesmí dojít k žádnému tření nebo tlaku, tyto látky lze pouze opatrně namáčet a vysušovat, doporučuje se používat výhradně destilovanou vodu,“ upozorňuje Karolína Ryvolová.

Na sedáky a opěráky používají renomovaní výrobci kvalitní kůže.

Při výběru kvalitní látky se dříve hodně řešila odolnost vůči oděru, kvůli které se používala metoda označovaná jako Martindale. Při testování procházel po látce pod tlakem kotouč potažený normovanou tkaninou, jakmile se uvolnily první dvě nitě, změřil se počet cyklů, které látka zvládla.

Pro domácí textilie se doporučovaly hodnoty 25 000 až 30 000 Martindale pro denně namáhané kusy nábytku, pro intenzivně zatěžovaný nábytek pak až 40 tisíc Martindale. „Tyto údaje sice o něčem vypovídají, ale nemusí být jednoznačné. Při testování se používá hladká bavlna, když budete na pohovce sedět v džínách s cvočky a různými ozdobami, bude situace jiná,“ upozorňuje Karolína Ryvolová.