náhledy
Kostel v Gutech před ničivým požárem.
Autor: Římskokatolická farnost Střítež
Dřevěný kostel v Gutech před ničivým požárem
Autor: Římskokatolická farnost Střítež
Kostel byl původně luterský, ale v 17. století byl v rámci rekatolizace vysvěcen biskupem a od té doby sloužil katolíkům.
Autor: Profimedia.cz
Cenná historická památka s mnohým původním vybavením a obrazy z první poloviny 16. století prošla v letech 2012 až 2014 rekonstrukcí za několik milionů korun.
Autor: Profimedia.cz
Svatostánek byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku, nedávno před požárem prošel nákladnou rekonstrukcí.
Autor: HZS Moravskoslezského kraje
Dřevěnou stavbu z 16. století zapálili zkraje srpna tři mladíci vybavení čtyřmi lahvemi benzinu.
Autor: HZS Moravskoslezského kraje
Požár v třinecké části Guty zcela zničil unikátní dřevěný kostel ze 16. století.
Autor: Alexandr Satinský, MAFRA
Labská bouda. Už v 19. století se kousek od pramene Labe prodával kozí sýr s kořalkou, ale před 52 roky stavba shořela kvůli neopatrnosti dělníků.
Autor: ČTK
Na konci 80. let 19. století měla Labská bouda ještě německý název.
Autor: Archiv Krkonošského muzea Vrchlabí
Labská bouda po přestavbě hrabě Harracha - novinkou byl altán nad hostincem. Obrázek z roku 1865.
Autor: Archiv Krkonošského muzea Vrchlabí
Labská bouda. Stará bouda shořela až do základů, když jeden z řemeslníků neuhlídal plamen letovací lampy.
Autor: Archiv Krkonošského muzea Vrchlabí
Labská bouda. Budova přestavěná v 19. století hrabětem Janem Harrachem mohla těžko odolávat, byla totiž z větší části dřevěná a oheň se rychle šířil i kvůli větrnému počasí.
Autor: Profimedia.cz
Domovník se dvěma děvčaty nemohl závratnou rychlostí se rozrůstající oheň uhasit, a tak zbyly z boudy jen ohořelé trosky,“ popisoval ničivý požár časopis Krkonoše, který mapoval historii proslulé boudy.
Autor: Profimedia.cz
Labská bouda. Nejznámější krkonošskou hřebenovou boudu nahradil devíti podlažní betonový hotel, kterému ještě nedávno hrozilo zboření.
Autor: Profimedia.cz
Národní divadlo. Není v Česku známější požár, než ten, při kterém 12. srpna 1881 vyhořelo Národní divadlo.
Autor: Muzeum hl. m. Prahy
Národní divadlo. Oheň zcela zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště. Dnes je divadlo rozděleno ohnivzdornými dveřmi na sektory, podobně jako byl třeba Titanik.
Autor: Profimedia.cz
Emauzy. Původní vzhled kláštera před ničivým náletem.
Autor: ČTK
Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg.
Autor: Archiv M. Plavce
Emauzy. Zásah zničil obě gotické věže kostela Panny Marie, svatého Jeronýma a svatých patronů slovanských.
Autor: Archiv M. Plavce
Emauzy. Gotické budovy vyhořely až na klenby v přízemí.
Autor: Archiv M. Plavce
Emauzy. Pobořené věže nahradila v 60. letech betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty.
Autor: Profimedia.cz
Nádraží Těšnov. Za konec této mimořádné novorenesanční krásy nemůže oheň, ale zvůle moci.
Autor: Profimedia.cz
Nádraží Těšnov. Odstřel z 16. března 1985 se dá směle označit za zločin; necitlivé politické rozhodnutí dalo přednost stavbě pražské severojižní magistrály.
Autor: Profimedia.cz