dílce panelových domů. Jenomže zatímco dětské stavebnice nemají chybu, u domu je to horší. Občas se tam totiž místo panelů používaly nejrůznější konstrukční náhražky. Typickým příkladem jsou dílce mezi okny,takzvané meziokenní izolační vložky, kam se pod sklo,případně jiný materiál vkládaly pouze lisované desky. Ty dnes stejně jako okna už často nefungují ani jako špatné záplaty. A co teď?
Zatékání čelní stěnou v panelových domech mívají často na svědomí právě tyto meziokenní vložky, které nahrazovaly panely. "Bydlíme v panelovém bytě, kde nám neustále zatékalo v dolním rohu okna. Mysleli jsme si, že po výměně okna bude všechno v pořádku. Nebylo, zrzavé pruhy po zatékání se objevily po prvním větším dešti," vzpomíná Pavla Hrzánková z Prahy 4. "Odborník na panelové domy zjistil, že problém nebyl v okně, ale ve špatné meziokenní vložce."
Nejlepší bývá výměna
Z konstrukčního hlediska se rozlišují dva typy meziokenních vložek. Betonové, které byly montovány při hrubé stavbě, fungují zpravidla bez problémů. Horší stav vykazují vložky instalované současně s okny. Často jimi například zatéká, a navíc mívají také nevyhovující tepelnou izolaci. V horku sálají jako sklo, v zimě jimi "protahuje" jako papírovou zdi. Bohužel současná praxe často ponechává tuto meziokenní izolační vložku a představuje si, že postačí ji zateplit a zatmelit spáry. Při celkovém zateplení objektu se dopouští hrubé chyby do budoucna. Je to stejné, jako kdyby se červotočem prolezlé dřevo potáhlo tapetou. Skříň pak sice vypadá jako nová (alespoň zdálky), ale časem se může zbortit jako hromádka karet. Nejlepším řešením je proto starou meziokenní vložku vybourat a osadit novou. Místo panelů se používají například do okenního rámu osazené desky, které jsou uvnitř vyplněny tepelnou izolací. I tento způsob, probíhající většinou spolu s výměnou oken, nese s sebou řadu opětovných závad a technických nedostatků. Mezi nejkritičtější místa patří nejen napojení vložky na okna, ale zejména i na příčku. Pokud jde o zeď dělící dva byty nebo byt a schodiště, pak nestačí, aby vás nová vložka ochránila jenom před zatékáním. Musí splňovat určitá požární a zvukoizolační kritéria. "Spáru mezi příčkou a meziokenní vložkou je třeba utěsnit například speciální páskou, která zvětší svůj objem a neprodyšně ji vyplní. V případě protipožárních nároků zpěňující páskou. Zbytek se doplní montážní pěnou, do které se zasune sádrokartonová deska a začistí se," vysvětluje Ivo Zeman z firmy Rehau, která se zabývá technickým řešením oken při rekonstrukci panelových domů. "Výhodou tohoto řešení ve spojitosti s novou konstrukcí naší meziokenní vložky je, že nepotřebujete zedníka." "Vždy se vyplatí, aby se při výměně použila ve všech bytech stejná meziokenní vložka a současně s ní proběhla výměna oken," radí Dagmar Dobnerová z karlovarské firmy Stavební výplně, která se zabývá mezi jiným výměnou oken v panelových domech. Každý zateplovací systém využívá jiný způsob montáže, a není možné, aby se pak v každém podlaží či u každého bytu řemeslníci pídili po tom, jak mají postupovat,a často je právě chybnou montáží tento postup znemožněn.
Když opravu, tak nejlépe najednou
"Samotná výměna meziokenní části je záležitost, která tvoří základ pro budoucí zateplení celého domu. Samozřejmě ideální je současně zateplit také celou fasádu, neboť pak se stoprocentně využijí finanční náklady.V případě delšího časového odstupu do provedení zateplení je nutné provést povrchové úpravy a dotěsnění této vložky a oken, což přináší další zvýšení nákladů," říká Ivo Zeman z firmy Rehau. "Jakékoliv laciné úpravy se totiž mohou nakonec prodražit." Pokud nemůžete udělat například z finančních důvodů všechny práce najednou, bývá výhodnější jako první osadit nová okna a vlastní zateplení provést později. V opačném případě nelze dokonale osadit okna do již hotové tepelné izolace a ta se naruší. Navíc při původních oknech nelze zateplit ostění, které má pak za následek vytváření kondenzace a plísní. Provádění následného zateplování těchto ostění do již hotové fa sády je velmi komplikované a především finančně opět náročné.
Co by měla splňovat meziokenní vložka
* protože jde o část obvodové konstrukce - požadovaná hodnota tepelného odporu je minimálně R=2,0 m2K/W (Pozor, některé stávající meziokenní vložky mívají hodnotu dokonce nižší než 1 m2K/W)
* pokud se nachází v takzva ném požárním předělu (mezi dvěma požárními úseky - například mezi bytem a schodištěm), pak musí splňovat požárně technické požadavky
* v napojení k mezibytové příčce by měla být hodnota zvukové neprůzvučnosti I L = 51 dB, k mezipokojové příčce IL = 42 dB
25. srpna 2000
