Onemocnění covid-19 přineslo pro práci v kancelářích dočasná řešení, ale objevila se i taková, která se mohou rychle stát novým standardem. Například designéři švýcarské značky Vitra na základě dlouhodobé zkušenosti s vývojem a navrhováním řešení pro domácí interiéry i kanceláře vytvořili šest pravidel pro možný budoucí vývoj.
1 Hygiena na prvním místě
Zvýšené nároky na hygienu budou zachovány, ze zdraví zaměstnanců se stává důležitá firemní hodnota. Nová preventivní opatření ve společných prostorách budou pomáhat předcházet nákaze a šíření nemocí. Povrchy, kliky, toalety a také plochy židlí, s nimiž často přicházíme do kontaktu, se budou denně čistit.
To ovšem znamená, že textilie a čalounění mohou ztratit na přitažlivosti, zatímco materiály jako kůže, koženka a plasty, které se snadno čistí, mohou získat na oblibě.
Také dřevo lze považovat za dobrou možnost: je to příjemný přírodní materiál uklidňující na dotek, který je přesto hygienický a snadno se čistí. Proto si je také Alvar Aalto vybral jako hlavní materiál pro zařízení léčebny tuberkulózy v Paimiu. Kdekoliv to bude možné, očekává se použití samodezinfekčních materiálů, jako jsou měď, mosaz a další kovy.
V době koronaviru pracovala řada lidí bez problémů doma. Po pár týdnech se jim však začalo stýskat.
Přijít do práce nemocný bude zcela nepřijatelné a možná se i zvýší počty dní, kdy jsou lidé na nemocenské. Pokud člověku nebude natolik zle, aby si vzal nemocenskou, bude nejspíš pracovat z domova.
Lze se připravit na masové instalování samootvíracích dveří a výtahů, které reagují na hlas, ne na dotek tlačítka. Rozšíří se také jídelny a nápojové zóny, kde si objednáme a zaplatíme bezdotykově a nápoj či jídlo si jen vyzvedneme. V bufetech a jídelnách, kde budou snadno dezinfikovatelné stoly a židle, zmizí předměty, kterých se běžně dotýká více lidí, například slánky a pepřenky.
2 Častější práce na dálku
Mnoho lidí pracovalo z domova. Tento nezamýšlený experiment ukázal, že funkční technologie jsou dostupné, produktivita práce se nesníží a může se dařit i týmové práci. Firmy, které umožňují práci na dálku, získávají přístup ke globálnímu zdroji talentů a současně redukují svou ekologickou stopu. Pravidelná práce na dálku snižuje počet zaměstnanců v kanceláři, a tak umožňuje udržování fyzického odstupu na pracovišti.
Nyní už zaměstnanci vědí, že mohou pracovat bez dojíždění a dlouhého cestování, takže se už vždycky budou ptát: „Umožní mi zaměstnavatel, abych si svůj pracovní den rozplánoval podle sebe, pokud splním svoji práci? Umožní mi zaměstnavatel žít tam, kde si můžu dovolit lepší bydlení, aniž bych musel trávit hodiny dojížděním?“
3 Změna společných setkávání
V post-koronavirovém světě vyvstane otázka, zda a kde se setkávat. Mnohé schůzky a události se přesunou na digitální platformy. Četnost fyzických setkání se pravděpodobně sníží: budeme se setkávat, jen když skutečně budeme muset, v konferenčních místnostech a při pravidelných schůzích a poradách se bude dodržovat fyzický odstup.
Firmy možná zavedou pravidla omezující cestování a schůzování, například zákaz cestování kvůli interním meetingům. Akce, které ze své podstaty vyžadují shromažďování velkého množství lidí na malém prostoru, jako jsou kongresy a veletrhy, nejspíš přesunou většinu své náplně na digitální platformy a jejich návštěvnost se výrazně sníží.
4 Sdílená pracoviště nejsou žádoucí
Přeplněná pracoviště, práce v těsné blízkosti druhých nebo využívání sdílených pracovních míst, to vše není žádoucí. Firmy budou muset zajistit větší fyzickou vzdálenost mezi zaměstnanci a snížit sdílení předmětů a prostor.
Odstup mezi zaměstnanci se stal najednou běžným standardem.
Malé zasedací místnosti, které neumožňují dodržet předepsaný odstup mezi lidmi, by se měly změnit na místnosti pro klidné soustředění, vyřizování telefonátů nebo jiných virtuálních setkání.
V otevřených prostorách se budou odehrávat neformální schůzky, nejspíše vestoje. Tato krátká setkání, třeba ranní porada týmu, kde se plánuje, co kdo ten den udělá, budou probíhat bez židlí i stolů, jen u tabule, na kterou lze psát. Pokud to počasí dovolí, budou se lidé zřejmě nejraději setkávat venku.
5 Fyzická pracoviště jako vědomá investice
Fyzická přítomnost bude i nadále nevyhnutelná pro firmy, týmy a pracovní pozice, kde je vyžadována fyzická práce nebo přímý kontakt s klienty či stroji. Současné výzkumy a studie ukazují, že zaměstnanci nevnímají pracoviště jako nutné zlo, naopak: že je pracovat v kanceláři baví.
To bylo během pandemie covid-19 potvrzeno: většině lidí se začalo stýskat po jejich pracovním prostředí, společenské interakci a rutině už po prvních týdnech práce z domova. Zdá se, že běžné kancelářské prostředí představuje v čím dál více se digitalizujícím světě místo vítané setkávání.
„V době krize získává dobré fyzické kancelářské prostředí na důležitosti: stává se místem setkávání a sociální interakce, místem, které odráží firemní kulturní hodnoty,“ tvrdí Nora Fehlbaumová, generální ředitelka společnosti Vitra.
Podoba kanceláří se bude muset změnit.
Některé firmy se možná vrátí k odděleným kójím, které brání interakci a tedy infekci, ale to vyvolává otázku, proč chtít po lidech, aby se dlouze přesouvali do práce, kde budou schovaní za zdí? Navíc jsou kóje, s výjimkou možného řešení pro zaměstnance z rizikových skupin, prostorově neefektivní.
6 Estetika se změní, nebo ne?
Covid-19 nás naučil, že zvládneme pracovat téměř odkudkoli. Chodit pracovat do kanceláře se tak stává našim vědomým rozhodnutím. Jdeme tam, abychom se potkali s kolegy, vykonali specifické úkoly a sladili své úsilí s cíli a záměry zaměstnavatele.
Kancelář může a měla by vypadat formálněji než naše domovy, musí však poskytnout pocit pohody, ochrany a bezpečí a současně splňovat zvýšené hygienické nároky.
Objeví se nové tvary, barvy a materiály, které budou tyto potřeby splňovat. Vlna inovací spojená s koronavirem byla zatím především digitální povahy, což znamená neviditelná stejně jako virus. Bezpečné a známé hodnoty a předměty získají na důležitosti: půjde o nadčasové výrobky, které před námi sloužily našim rodičům i prarodičům.
Po skončení pandemie se opakující standardizované úkoly budou nejspíše digitalizovat a povolání, která vyžadují tradiční pracovní prostředí, se možná přesunou z drahých kancelářských prostor do práce na dálku.
Během pandemie se vylidnila spousta kanceláří, lidé odešli pracovat domů.
Kreativní nebo vysoce citlivé úkoly v jádru společnosti (výzkum a vývoj, branding, inovace a management) nejspíš zůstanou mezi skutečnými stěnami konkrétní společnosti.
Vyžadují totiž náhodné, neplánované okamžiky, které vyžadují společnou „lidovou“ vynalézavost, což je možné jen ve sdíleném fyzickém prostoru. Tyto týmy najdou tu správnou rovnováhu ve vysoce kvalitním pracovním prostředí, které odráží identitu značky a nabízí flexibilní a živý prostor pro práci.
Takový prostor také firmám umožní lépe se přizpůsobovat cyklům, kterými ekonomika bude procházet. Hodnotou, po které se teď budou všichni ohlížet, bude „lidskost“. Firmy, které ji nabídnou, mají větší šanci přežít.
