„Byt jsem si pořídil původně jen na krátký časový úsek. Už v něm ale bydlím přes tři roky. Byl to čistý a připravený byt ve staré zástavbě, na kterém mě zaujaly vysoké stropy, původní dveře a podlaha. Kuchyň a sociální zařízení byly vyměněné a za mě se tím vizuální stránka degradovala, ale bohužel jsem s tím nemohl hnout. Všechno ostatní ale bylo korektní,“ začíná své vyprávění Michal Zapoměl, na jehož služby se v současné době čeká dlouhé měsíce.
Celý byt je zařízený s citem pro detail a dýchá z něj osobnost majitele. Michalovi pomáhal se zařizováním interiéru španělský interiérový designér Vicente Nebot, se kterým spolupracoval také na tvorbě svého kadeřnického salonu v Karlíně a jehož služby si nemůže vynachválit. Michal Zapoměl měl podle svých slov možnost spolupracovat i s českým interiérovým designérem, ale nikdy nebyl úplně spokojený.
„Když mám krásné staré dveře, tak to neznamená, že se hned musí zbrousit. Můžou se přiznat i nedokonalosti a patina, kterou na věcech miluji,“ říká Michal. Dodává, že mu v Praze chybí restaurace, která by měla zajímavý design. „V Barceloně, v Paříži i v Berlíně jdete do restaurace i za estetickým zážitkem, což je věc, která mi v Praze hrozně chybí a doufám, že Vicente tady třeba jednou něco zařídí,“ říká známý kadeřník.
 |
Věci, které vypráví svůj příběh
Srdcem bytu o dispozici 3+kk je prostorná obývací část s kuchyní. Dvěma solitéry, které vystihují charakter celého bytu, jsou dvě vysoké prostorné komody. Původně proskleným a na růžovo nabarveným kusům nábytku vdechl Michal nový život tím, že je obrousil a materiál zanechal surový a neupravený.
V první komodě je vystavené nádobí, jehož je Michal vášnivým sběratelem. Druhá komoda vystavuje vintage kousky z cest, které s sebou nesou bez výjimky příběh. Sbírka motýlů je přes sto let stará a pochází z aukce, stejně jako starobylý český globus. Na nákupy jezdí Michal s Vicentem, který mu radí, jak zařadit jednotlivé kousky do interiéru.
Šéfkuchař Radek Kašpárek bydlí ve stylovém domě v Praze. Kuchyň má dokonalou |
Sedačka je oproti starobylým kouskům moderní až futuristická, pohodlné polštáře zároveň tvoří dojem pohodlí a útulnosti. Konferenční stolek je zrestaurovaná starožitnost z padesátých let, stejně jako praktický barový vozík i rám nad ním.
Během naší návštěvy vyndavá Michal dvě starožitné skleničky, které kdysi plnily účel svatebních číší. Jedním z jeho nejoblíbenějších kousků jsou obrázky siluet muže a ženy, které visely vedle sebe v jistém francouzském domě a také si s sebou nesou svůj příběh. Naproti menšímu jídelnímu stolu kraluje starožitná komoda z Francie, kterou Michal koupil na trhu za pouhých 150 eur (3 650 korun).
„Miluji věci s příběhem. Moc rád cestuji a každý kousek je odněkud a něco mi připomíná. Jsem velmi vizuálně založený člověk a rád si potrpím na pěkné věci. Mám rád starožitnosti, ale nebráním se ani moderním věcem,“ říká Michal, který se kadeřnické profesi věnuje přes třicet let. V bytě pravidelně obměňuje dekorace a květiny, pro které má velkou vášeň. Nyní zde vládne podzim, jehož atmosféru podtrhují sušené květiny a podzimní plody v mísách.
Japonský paraván je cenným kouskem
Ložnici vévodí velká postel od slovenského výrobce Westieri, jejíž pohodlí si Michal nemůže vynachválit. Stěnu zdobí japonský ručně malovaný paraván, který nebylo jednoduché získat. Součástí bytu je i velká šatna a koupelna, která je plná produktů od Michalovy autorské značky This is.
Sjednocujícím prvkem interiéru jsou všudypřítomné flakony s vůněmi. Michal miluje nejen parfémy, ale i domácí vůně a kdykoliv může, tak zapaluje vonné svíčky. Příjemnou atmosféru dokresluje jemná španělská hudba odkazující na zemi, kde Michal částečně žije. Na večer získává interiér speciální atmosféru díky mnoha lampičkám a podsvícení komod v obývací části.
Sen o vlastním domě
Michal o sobě říká, že není závislý na věcech. „Věci se mohou rozbít nebo mohou podlehnout zubu času. Když jsem odcházel ze svého minulého bytu, tak jsem všechno nechal tak, jak to stojí a leží včetně polštářů a povlečení. Přemýšlím, že tady to udělám taky tak. Pokud si do nového bydlení přivezu to, co mám tady, tak to nemusí fungovat.“
Na závěr se tak dostáváme k Michalově dlouhodobému plánu a snu o vlastním bydlení. Michal má spolu se třemi přáteli už čtyři roky koupený pozemek na Barrandově. V plánu je esteticky navržená dřevostavba v minimalistickém designu se zelenou střechou. Známý kadeřník ale bohužel už čtvrtým rokem čeká na stavební povolení.
„Je to škoda, protože takové věci vám vezmou vítr z plachet. Když je na druhé straně někdo nepříjemný, kdo říká, co je a není estetické a co zasahuje do urbanistiky, je to těžké,“ uzavírá Michal, který podle svých slov nikdy nechtěl bydlet v domě. S věkem ale začal zjišťovat, že by měl rád zahradu, příjemné lidi kolem sebe, a hlavně dobré sousedy. S těmi současnými bojuje a těší se proto, že mu nové bydlení přinese nejen potěšení a víc prostoru, ale také tolik potřebný klid.
