Věž dodnes fascinuje svým nadčasovým tvarem i technickými inovacemi.

Autor: CTK / Cerny Tomas, ČTK

Impozantní technicistická stavba o průměru 33 metrů a výšce 100 metrů ve tvaru rotačníhu hyperbolidu byla postavena mezi roky 1966-1973 podle návrhu architekta Karla Hubáčka.

Autor: CTK / Cerny Tomas, ČTK

Roku 1998 se stala kulturní památkou. Architektu Hubáčkovi pomáhal statik Zdeněk Patrman a Otakar Binák, který navrhl interiér.

Autor: akg images/Jurgen Sorges / akg-images / Profimedia, Profimedia.cz

Mezi nejznámější prvky interiéru Ještědu patří originální závěsná křesílka potažená dlouhým umělým kožíškem. Navrhl je architekt a designér Otakar Binar jako součást jedinečného mobiliáře, který vytvořil speciálně pro hotel a vysílač. Díky svému neobvyklému vzhledu se stala jedním ze symbolů Ještědu a dodnes patří k nejfotografovanějším detailům jeho interiéru.

Autor: akg images/Jurgen Sorges / akg-images / Profimedia, Profimedia.cz

Během stavby se ukázalo, že silný vítr na vrcholu Ještědu způsobuje nebezpečné kmitání celé věže. Statik Zdeněk Patrman proto navrhl speciální kyvadlový tlumič – závaží zavěšené v horní části stavby, které výkyvy automaticky vyrovnává.

Autor: CTK / Cerny Tomas, ČTK

Na vrcholu se nachází sedmnáct metrů vysoký laminátový anténní nástavec. Byl vyroben z nekovového materiálu, aby neovlivňoval šíření televizního a rozhlasového signálu k anténám umístěným uvnitř. Ve své době šlo o mimořádně pokrokové technické řešení, které bylo chráněno československým patentem.

Autor: akg images/Jurgen Sorges / akg-images / Profimedia, Profimedia.cz

Hrubá stavba horského hotelu a televizního vysílače na Ještědu byla v tomto okamžiku dokončená. Houpat se desítky metrů na lanové dráze nad ostrými zuby ocelové konstrukce by pro většinu „pozemšťanů“ patrně nebylo žádným požitkem. Pro montéry ostravských Hutních montáží, kteří natírali ocelovou věž vysílače, však šlo o denní chléb.

Autor: CTK / Saroch Jindrich, ČTK

Přestože Ještěd působí velmi subtilně, celá stavba je nesena železobetonovým válcovým jádrem o průměru přibližně 13 metrů. Na něj je zavěšena i připojena ocelová konstrukce jednotlivých podlaží, díky čemuž mohl vzniknout charakteristický hyperboloidní tvar budovy.

Autor: CTK / Saroch Jindrich, ČTK

Stavbu Ještědu výrazně usnadnila visutá lanovka z Horního Hanychova.

Autor: CTK / Saroch Jindrich, ČTK

Vrchol Ještědu patří k největrnějším místům v České republice. Při projektování proto museli inženýři řešit nejen únosnost konstrukce, ale také její rozkmitání větrem.

Autor: RIA Novosti / Sputnik / Profimedia, Profimedia.cz

Ještěd stojí na dvou soustředných železobetonových tubusech o průměru přibližně pět a třináct metrů, které tvoří hlavní nosnou konstrukci. Jednotlivá podlaží hotelu a restaurace jsou na tuto konstrukci zavěšena pomocí ocelového skeletu.

Autor: CTK / Saroch Jindrich, ČTK

Dobový text popisuje, že „zásluhou stavbařů pokročila tzv. "Kosmická stavba televizní věže a hotelu", již tak daleko, že montéři z n.p. Hutní montáže Ostrava začali montovat vlastní ocelovou konstrukci“.

Autor: CTK / Krejci Bedrich, ČTK

Na konci roku 1967 byla na Ještědu dokončena hrubá montáž 76 metrů vysoké ocelové konstrukce budoucího vysílače i hotelové části. Na stavbě se podílely Pozemní stavby Liberec a Hutní montáže Ostrava.

Autor: CTK / Krejci Bedrich, ČTK

Podle dobového tisku byla první etapa výstavby dokončena dokonce o čtrnáct dní dříve, než stanovoval plán, což tehdejší média označovala za splnění „socialistického závazku“ k 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Autor: CTK / Krejci Bedrich, ČTK

Interiér restaurace na Ještědu nevznikal až po dokončení stavby, ale byl navržen současně s architekturou budovy. Architekt Otakar Binar vytvořil jednotný koncept zahrnující nábytek, svítidla, stoly, židle, zrcadla, nádobí i textilie. V 60. letech šlo o výjimečný přístup – většina hotelů se tehdy vybavovala sériovým nábytkem až po dokončení stavby. Na Ještědu tak vzniklo jedinečné dílo, v němž architektura a interiér tvoří nerozlučný celek.

Autor: CTK / Cerny Tomas, ČTK

Plynule zakřivený plášť stavby snižuje účinky větru na konstrukci a pomohl vytvořit stavbu, která přirozeně navazuje na siluetu samotného vrcholu Ještědu.

Autor: Iva Vagnerova / Ceska ilustracni fotografie / Profimedia, Profimedia.cz

Konstrukce Ještědu byla navržena tak, aby spolehlivě odolávala drsnému horskému klimatu. Kromě silného větru musela počítat také s tvorbou námrazy a výraznými změnami teplot, které způsobují rozpínání a smršťování stavebních materiálů. Tyto podmínky ovlivnily jak tvar stavby, tak výběr použitých konstrukčních řešení.

Autor: CTK / , ČTK

„Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř,“ vyjádřil se architekt stavby Karel Hubáček.

Autor: CTK / Hampl Alexandr, ČTK

Výstavba Ještědu přinesla řadu technických inovací, z nichž některé byly chráněny československými patenty.

Autor: CTK / Hampl Alexandr, ČTK

Dobový tisk označoval Ještěd za „kosmickou stavbu“, protože svým neobvyklým tvarem připomínal architekturu kosmického věku 60. let. Noviny tehdy vyzdvihovaly spojení hotelu, restaurace a televizního vysílače v jediné budově a uváděly, že po dokončení nabídne restaurace kapacitu 350 hostů a hotel s šestnácti dvoulůžkovými pokoji s možností přistýlek.

Autor: CTK / Krejci Bedrich, ČTK

Přestože byla výstavba zahájena v roce 1966, události po srpnu 1968 ji výrazně zpomalily. Na několik let byly práce téměř zastaveny a původně plánovaný termín dokončení se posunul až na rok 1973.

Autor: Keystone Pictures USA / Zuma Press / Profimedia, Profimedia.cz

Ocelová konstrukce Ještědu byla sestavována z prefabrikovaných dílů vyrobených ve Vítkovických železárnách.

Autor: CTK / Hampl Alexandr, ČTK

Ještěd patřil mezi technicky nejodvážnější československé stavby své doby. Při jeho výstavbě byly použity materiály a konstrukční postupy, které byly v Československu tehdy zcela nové. Některá z těchto řešení se později uplatnila i na dalších stavbách doma i v zahraničí.

Autor: CTK / Hampl Alexandr, ČTK

Hotel a vysílač Ještěd je dnes českou národní kulturní památkou. Jeho silueta se objevuje v logu města Liberce, ve znaku kraje, zdejší vysoké školy či místního prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec. V anketě, uspořádané v roce 2000 mezi tuzemskými odborníky, byl vyhlášen nejvýznamnější českou stavbou 20. století.

Autor: CTK / Castka Jiri, ČTK

Pásová okna kopírují křivku hyperboloidu a jsou osazena tak, aby nenarušovala plynulou siluetu stavby.

Autor: ČTK

Karel Hubáček řešil okna jako nedílnou součást fasády, nikoli jako samostatný technický prvek.

Autor: ČTK

Jednotlivé segmenty ocelové konstrukce byly na vrcholu montovány s vysokou přesností, protože výsledný hyperboloidní tvar neumožňoval větší odchylky při montáži.

Autor: ČTK

Kyvadlový tlumič byl průkopnickým řešením, které bylo na Ještědu použito poprvé a později se stalo inspirací i pro další vysoké stavby v České republice i zahraničí.

Autor: ČTK

Během výstavby sloužila lanovka k dopravě stavebního materiálu i pracovníků na vrchol, kam tehdejší silniční spojení neumožňovalo efektivní zásobování.

Autor: ČTK

Ještěd se stal symbolem Liberce i celého Česka.

Autor: ČTK

Přestože je Ještěd národní kulturní památkou, rozsáhlá obnova budovy dosud neproběhla. Od roku 2015 proto vznikají odborné studie a projektová dokumentace, jejichž cílem je připravit rekonstrukci tak, aby zachovala původní architektonickou podobu i jedinečné technické řešení stavby.

Autor: Iva Vagnerova / Ceska ilustracni fotografie / Profimedia, Profimedia.cz

V 90. letech prošel interiér restaurace řadou nevhodných úprav, při nichž zmizela část původních barev i vybavení navrženého Otakarem Binarem. V posledních letech se však restaurace postupně vrací do podoby z roku 1973.

Autor: CTK / Cerny Tomas, ČTK

Od otevření v roce 1973 budova nepřestala plnit funkci hotelu, restaurace i televizního vysílače. Přestože prošla dílčími opravami a modernizací technologií, dodnes slouží stejnému účelu, pro který byla navržena. To je u takto technicky náročné stavby poměrně výjimečné.

Autor: CTK / Castka Jiri, ČTK

Archivní dokumenty ukazují, jak se stavěl Ještěd