V Československu Jarka Zítková (79) vystudovala jadernou fyziku na ČVUT a v Kalifornii získala doktorát na UCLA. Je uznávanou vědkyní. Miluje umění a dnes se věnuje malování, motivy Prahy a figurální tvorba jsou její nejoblíbenější náměty.
Manželé Wilcoxovi
Co bylo důvodem pořídit si dům v této oblasti?
Koncem sedmdesátých let minulého století, ale ani dnes nás s manželem status sousedských celebrit nezajímal. Šlo nám především o děti, aby měly možnost vzdělávání na nejlepších veřejných školách. A jedna z nich byla nedaleko rozpadajícího se domku. Díky jeho špatnému stavu jsme si jej mohli dovolit koupit.
Měla na koupi vliv architektura?
O tom jsme v té době taky vůbec nepřemýšleli. Snad jen skutečnost, že byl dům na velkém pozemku, nás nadchla. Šlo o přízemní styl ranče ve tvaru písmene L.
Co vás vedlo k přestavbě?
Především skutečnost, že zdejší obydlí nepřežívají staletí jako v Evropě. Ať už je důvodem dřevěná konstrukce a její propojení se zdejší přírodou. Ta má své zákony, od termitů až po přírodní katastrofy, konstrukce rodinných domů tady musí být ze dřeva a činžáky z oceli, aby je zemětřesení nezbořilo. Důvodem byly i požadavky členů naší rostoucí rodiny na vlastní soukromí.
Jak vypadal byrokratický postup přestavby?
V té době, v polovině osmdesátých let minulého století, to trvalo necelý jeden měsíc. Plány jsem si sama dokázala narýsovat. Jako majitelé jsme podle zdejších předpisů mohli figurovat jako stavební kontraktoři. Umožnilo mi to uplatnit se v oboru architektury, který byl mým záložním plánem, kdybych nedokázala vystudovat fyziku. Dnes už to tak rychle nejde. Je potřeba povolení od nejrůznějších úřadů. Můj kamarád architekt nedávno vyprojektoval rodinný dům a trvalo mu to skoro dva roky a stálo tisíce dolarů, než dostal všechna povolení ke stavbě.
 |
Který stavební proces bylo nejtěžší zvládnout?
Vše bylo pro mne velice složité. Moc jsem zdejším požadavkům na konstrukce domu nerozuměla. Učila jsem se za pochodu. Třeba i v tom, že nikdo z řemeslníků nedodržuje ceny původní nabídky a snaží se z vás vytáhnout další peníze. A samozřejmě chce ušetřit na materiálech a používat ty nejlevnější. Je potřeba si to hlídat, aby stěna ze dřeva nebyla postavena jenom z lepené dřevotřísky, místo kvalitních uzávěrů vody jen plastové náhražky atd.
Týká se to i původních plánů?
Měla jsem narýsovanou klasickou sedlovou střechu. Samozřejmě, jednodušší pro stavitele by ji bylo postavit rovnou. Naštěstí s ohlídáním podobných „nápadů a změn“ pomáhají městští inspektoři. Hlídají i způsob použitých spojů, kontrolují jednotlivé fáze výstavby a bez jejich podpisu nesmíte pokračovat.
Požadavky, které se lišily od Evropy?
S přestavbou nám pomáhal otec. Byl nejenom výtvarník, ale především šikovný člověk. A hlavně hlídal a měl dozor nad řemeslníky, že to, co dělají, je podle plánu bez „zkratek“. Vždy, když přiletěl z Prahy, se smál, že se tady staví jenom kulisy jako v Hollywoodu, že kromě dřevěné konstrukce jsou ostatní věci jen nalepené dekorace, včetně obkladaček a cihel.
Pracovna s knihovnou
Co jste si přála z původní budovy zachovat a co změnit?
Otec během návštěv realizoval na přestavbě řadu mých přání. Rozuměl tomu a vždy mi vysvětlil, co a jak lze zvládnout a co nejde. A hlavně, ono ho to vlastně těšilo, že mi může ukázat, co on umí a já ne. Má přestavba se během času vlastně stala jeho zodpovědností a přidala mu v důchodu smysl života. Původní domeček jsme přestavěli ve všech směrech, vepředu, vzadu i nahoru do dvou podlaží. Vliv na prázdnou plochu za domem měla i moje láska k plavání, proto nesměl chybět nový bazén.
V domě skoro nemáte rovné stropy…
Stropy jsme navrhovali, když jsme přistavovali místnosti, například předsíň a zábavní/koncertní místnost. Tady se říká ve „stylu katedrál“. Uprostřed je výška přibližně pět metrů. Mám také ráda trámy na stropě. Nejsou nosným, ale jen dekoračním prvkem.
Fascinuje mě stropní osvětlení vašeho mini ateliéru. Mohla byste vysvětlit, kde jste našla inspiraci?
Denní světlo z malých okének vikýře měkce šíří do celé místnosti dřevěné latě. Byla to nutnost, protože malý ateliér potřebuje dobré osvětlení.
Klavír značky Carl Bechstein/Berlin pochází z roku 1891.
Jak jste řešili design interiérů?
V tom mi ponechal manžel volnou ruku. Miluji historii. Součástí interiéru jsou proto předměty, které se dnes většinou dají najít jenom ve starožitnictví. Někdy i náhodnou na bleších trzích a výprodejích v sousedských garážových výprodejích.
Občas se na nich objeví poklady. Například klavír značky Carl Bechstein/Berlin. Zjistili jsme to podle sériového výrobního čísla z roku 1891. A když jsme jej opravovali, našli jsme v klávesách útržky novin s články o Bismarckovi. Dnes je klavír centrálním bodem naší zábavní/koncertní místnosti.
Na stěnách, kromě vaší umělecké tvorby, jsou vidět cestovatelské artefakty…
Jsou upomínkou na naše cesty v Africe, Asii i Evropě. Dominují jim čarodějnice ze dřeva, ručně vyřezané masky, ale i neobvyklá zbraň. Z Peru jsme si přivezli „blow gun“, foukací trubičku na jedovaté šípy. Když to ochranka na letišti v Limě zjistila, prohlásila, že je to zbraň a na palubu letadla nesmí. Nejdříve ji chtěli zabavit, nakonec jsme je přemluvili, že mohou nechat „blow gun“ cestovat s pilotem v kokpitu a on nám jej v Los Angeles předá.
Na zahradě je vidět, že si jí užívají i vnoučata, plůtek brání jejich „nekontrolovanému“ přístupu k bazénu.
Pokud byste si přála žít v nějakém stylu zdejších domků, který by to byl?
Asi mexická/španělská hacienda. Je dokonale přizpůsobená jižní Kalifornii, podnebí a životnímu stylu.
Jaké poučení jste si odnesla z přestavby domu v Los Angeles?
Nejlepší je mít dost peněz, zbourat starou budovu a začít stavět novou od základů. Dům byl původně vystavěn v roce 1941. Na pozemku o velikosti více než 1 100 m2 zabírá plochu přibližně 285 čtverečních metrů. Kromě pěti ložnic a čtyř koupelen je jeho součásti jídelna, kuchyň a obývací pokoj plus koncertní místnost.
K vybavení patří dva krby, prosklené francouzské dveře s východem na zahradu a především nádherné venkovní posezení na terase. Součástí nemovitosti je také bazén, zahrada, dvougaráž se širokým vjezdem a velkou plochou na venkovní parkování.
V obývacím pokoji nechybí řada vzpomínek na Jarčinu rodnou zemi, od broušeného skla až po obrazy.
Jaroslava (Jarka) Zítková Wilcox se narodila v Praze. Po střední škole absolvovala na ČVUT Fakultu jaderné fyziky. To ji po studiu a zahraničních stážích v Evropě umožnilo studovat na UCLA, kalifornské prestižní univerzitě, a následně profesionální kariéru v NASA, JPL a dalších amerických výzkumných institucích.
