Ačkoli Eva využívá malý pražský byt, bydlí také ve Vrchlabí v rodinném domku u rodičů. Vyrůstala tu a ráda se sem vrací. A co ji přivedlo do Prahy? „Na Praze 6 bydlí i můj trenér. Mám tu super zázemí pro trénink na Dukle na Julisce,“ vypočítává Eva.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Pokud by měla popsat své pražské bydlení jednou větou, pak vtipně glosuje, že je to hlavně pohoda a pěkná hromada krámů.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov. Podívejte se!
Co má ráda
Evu baví vytvářet si domov. „Konečně jsem si mohla vyrobit nábytek a pověsit obrázky, které mám ráda. Taky mám svoji kuchyň, takže se snažím vařit, když je čas. Baví mě i okna do dvora, díky kterým tu je klid,“ popisuje výhody pražského bydlení.
„Nejvíce zařízení jsem pořídila u rodičů ve sklepě, od kámošů nebo z antiku. Zajímají mě totiž věci, které jsou samy o sobě krásné nebo se dají renovovat. Mým nejoblíbenějším kouskem v bytě je pak plakát od pana Flejšara a stará komoda z našeho sklepa.“
„Stolek z palet vyráběl můj kluk, je šikovný, baví ho to. Měl jich v práci hodně, tak se do toho pustil. Do bytu v pronájmu se mi totiž zatím nechce moc investovat. Pohovku jsem koupila na webu Bonami, je jednoduchá, líbí se mi. Teď už mám na ni nový potah. Jednou jsem byla na schůzce ve studiu Najbrt, které mi vytvářelo logo, a viděla tam obrovský růžový plakát. Zaujal mě a kluci byli tak hodní, že mi ho dali. Jde o část z velkého obrazu.“
Svůj domov Eva popisuje dál: „Desku jídelního stolu vyráběl taky můj kluk. Měli v práci za domem staré fošny a mně se líbily. Teď mi trochu vadí, že je nalakovaná, asi ji nechám ještě opískovat. Mám totiž ráda strukturu dřeva a celkově, když materiál cítím.
Nohy svářel trenér Flaška (pozn. red. Jakub Flejšar), i ty se Evě moc líbí. Nad stolem visí plakát pro United Nations, originál od grafika Josefa Flejšara, což byl dědeček Jakuba Flejšara.
Srdcovka Dejvice
V Dejvicích najdete mnoho klidných míst, na dosah je centrum Prahy i plochy zeleně, Stromovka či Divoká Šárka. To ostatně oceňuje i Eva Samková, které tato pražská čtvrť přirostla k srdci. Na jídlo zajde v Dejvicích skoro kamkoliv, má ráda pizzerii Grosseto, sobotní farmářské trhy, kavárny Místo i Kafemat.
„Projít se chodím do Šárky nebo kousek za Prahu. A pobavit buď do hospody s kamarády, nebo na Kulaťák na Šesťák,“ prozrazuje svá oblíbená místa. Samotný název „Šesťák“ vzešel z ankety, ve které hledali místní obyvatelé co nejpřiléhavější označení tohoto zajímavého projektu.
Židle jsou ze sklepa Eviných rodičů.
Dřevěná plocha na Vítězném náměstí neboli Kulaťáku tu slouží k rekreačnímu setkávání lidí i kulturním akcím ve veřejném prostoru. Pro návštěvníky Šesťáku jsou na místě k dispozici stolní hry, hudební nástroje, houpací sítě i pouliční knihovna. Současně by se tu měly konat i akustické koncerty, umělecké výstavy či kreativní vystoupení streetartových performerů.
„Mám aeropress, hlavně na cesty, protože toho nejvíc přežije a je ideální na přípravu jednoho kafe.“
A o čem sní česká snowboardistka, pokud jde o bydlení? To nynější pražské je pro Evu jen přechodné.
„Až budu velká, tak by se mi líbil světlý prostorný dům s velkými okny, verandou a zahradou, abych se mohla z verandy dívat na pasoucí se koně v ohradě,“ dodává olympijská vítězka s úsměvem.
A vysvětluje: „Slovo domov vnímám v současnosti určitě jinak. Dřív jsem byla raději někde v cizině. Ale teď, když v rámci závodů hodně cestujeme, vážím si víc, že můžu trávit čas doma. Když jsem zpátky, ani nepotřebuju nikam chodit a ráda jsem u sebe v bytě nebo ve Vrchlabí. Domov pro mě znamená něco, kam se ráda vracím, něco svého. Místo, kde jsem přiložila ruku k dílu. Ale zároveň pro mě znamená prostředí celkově, a to je hlavně Vrchlabí.“
Co zdobí ještě stěny bytu
|
