Když bylo Petře třicet tři, měla potřebu mít vlastní byt a byla rozhodnutá si jej sama předělat. Přiznává, že vždycky pošilhávala po bydlení na nábřeží Vltavy, nejlíp na Praze 1.
„Někdy je nutné slevit. Uvědomila jsem si, že na takové místo bych nevydělala. Jsem klidná, ale dost rychlá povaha. Čtrnáct dní je dlouhá doba na řešení, ideálně za hodinu. Takže jsem si řekla, že není čas ztrácet čas,“ vzpomíná.