Čím jste se řídil při výběru vhodného místo pro bydlení?
Já i partnerka jsme panelákové děti, takže jsme si nejdřív nedokázali představit život mimo město a teď, když jsme dozráli a máme syna Matěje, si zase nedokážeme představit život ve městě.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
Na pozemek jsme měli velké štěstí. Vybíral jsem jej také podle toho, že moji rodiče se tady na nedaleké Kunětické hoře brali, takže jsem si řekl, že tohle místo mi bude rodiče připomínat po celý život. Navíc Verča tady má sestru, takže jsme lokalitu dobře znali.
Pro život nám připadalo důležité zjistit si, jaké bychom měli sousedy, což jsme také učinili, a po uspokojivém zjištění pozemek asi před šesti lety koupili.
Jaká doba uplynula od prvního kopnutí?
Stavěli jsme asi dva a půl roku. Razíme teorii, že když se dělá poctivý dům z cihel, tak by měl vymrznout. Ale bohužel první zimu, když jsme měli hrubou stavbu, nemrzlo. Nám to ale zase tak moc nevadilo, protože jsme nespěchali a dům pak dodělali až po druhé, tehdy mrazivé zimě.
Byli jste při stavbě něčím limitováni?
Pozemek je pod hradem v první památkové zóně, tudíž jsme se museli dost podřizovat. Třeba tím, že kvůli pohledu z hradu musel mít dům šikmou střechu, na ní klasické tašky, nemohl mít bílá plastová okna. Museli jsme také zachovat určitý počet metrů od domu k domu atd.
Zúročil jste vaši zkušenost z pořadu Jak se staví sen?
Určitě. Z každého natáčení jsem si odnášel nějakou inspiraci pro bydlení, a to jak pro stavbu, tak i co se týká drobných dekorací. Třeba jsem převzal nápad, že v domě nemáme jediný radiátor, ale pouze podlahové topení. Díky pořadu jsem se také seznámil s mnoha designéry a architekty, a když jsem poznal brněnského architekta Davida Machače, tak jsem mu hned řekl, že on bude tím, kdo mi jednou vymyslí dům.
Čím vás architekt oslovil a jaké od vás dostal zadání?
Na Davidovi mě zaujalo to, že myslel mladě a moderně a dokázal se vejít do rozpočtu. V zadání jsem si stanovil, že chci moderní dům, který se do zdejší krajiny bude hodit a splní požadavky památkářů. Když nám předložil první návrh, už nebylo třeba kreslit další. Dům krásně zasadil do zahrady, s ohledem na povětrnostní podmínky i s dodržením soukromí vzhledem k sousedům.
Pavel Cejnar s manželkou a synem
Skvěle vymyslel stavbu i interiér, kde nám také poradil spoustu triků. Bez Davida bychom byli v koncích. Co řekl, že bude fungovat, tak fungovalo, takže když řekl, že něco fungovat nebude, věřil jsem mu. Náš dům byl pro něj vlastně takovým jeho miminem. Když u nás jednou přespal a ráno nám sdělil, že se u nás cítí jako doma, myslím, že to pro něj i pro nás byla ta nejlepší vizitka.
Jakou jste požadovali dispozici interiéru?
Chtěli jsme mít kuchyň s obývákem a s jídelnou do tvaru písmene L, protože dům bude v tom „elku“ pokračovat bazénem a touto dispozicí se měl odstínit pohled od ostatních domů a zajistit soukromí u bazénu. V přízemí je dále místnost pro hosty, koupelna s toaletou, prádelna a velká šatna, kterou se prochází do garáže.
Pod schody jsme si vymysleli otevřenou pracovnu, to abychom měli s Verčou kontakt, když třeba vaří v kuchyni. V patře vznikla privátní zóna s dvěma dětskými pokojíky, ložnicí s přilehlou šatnou, koupelnou a toaletou.
V prostoru jídelny trůní velký stůl navržený architektem, a když je potřeba, pojme i deset osob. Cejnarovi mají velkou rodinu a společné stolování milují, čemuž odpovídá šest stávajících židlí a další čtyři v komoře.
Prozraďte nám nějakou vaši domácí vychytávku!
Můj výmysl byl, že když bude pršet, chci kolem domu projít suchou nohou. Tak architekt navrhl předsunutou střechu ukotvenou na speciálních sloupech. Tu doplňuje dláždění kolem celého domu. Jako chlap mám také rád, když všechno bliká a svítí, takže David si vyhrál s důmyslným členěním stropních podhledů a s umístěním LED osvětlení, které díky možnosti měnit barvu i intenzitu světla vytváří v interiéru krásné efekty a prostoru tak dává další rozměr. Osvětlení tak krásně doladí večerní atmosféru. Velmi si také chválím vnitřní rolety ovládané telefonem a pohonem na baterii od Roll Rolls.
Z čeho jste vycházeli při volbě stylu?
Verča miluje pořádek a pořád uklízí, takže z toho přirozeně vyplynul minimalismus, který jí to ulehčí. Kromě toho nemáme také rádi takovou tu „střelnici“. Já ji teda doma vždycky měl, ale Verča mě naučila všechno ukládat na své místo do skříněk. Máme tedy i minimum věcí na policích, na kuchyňské lince, v koupelnách a vlastně všude.
Moderní kuchyňská sestava je situovaná do tvaru písmene U a volně navazuje na jídelnu i obývací pokoj.
Ale je pravda, že dům zabydlujeme postupně, takže nějaké předměty jistě přibudou... Také si myslím, že je škoda, když si člověk postaví dům a okamžitě jej kompletně zabydlí, protože mu to zestárne. My zařizujeme postupně a do interiéru tím vnášíme stále něco nového a oživujícího. Tu si koupíme novou kytku, květníky či něco jiného a pak večer při lahvi dobrého vína přemýšlíme kam s tím a připadá nám, že hezky pracujeme na takovém tom postupném vývoji. To je stejné jako ve vztahu. Člověk si všechno neodbude hned na začátku, ale postupně do něj něco přidává a buduje si ho.
Jak se vám doma žije?
Všichni nám říkali, že dům je pro nás zbytečně velký, ale ukázalo se, že my ho dokážeme úplně celý využít. Podle architekta je náš dům dokonce jen středně velký. Dobře nám poradil, ať si uděláme velké místnosti, protože jak se v nich jednou naučíme žít, tak to nebudeme chtít jinak. Moc jsme tomu nevěřili, a báli se předpovědi známých, že se v domě budeme hledat. Nehledáme se a je to úplně perfektní. Zatím ale žijeme v domě jen napůl, protože nás ještě čeká zahrada, kterou hodláme s interiérem přirozeně propojit a už se moc těšíme na její budování a zvelebování.
Měl byste nějaký vzkaz pro čtenáře?
Když už člověk investuje do domu, měl by dát na odborníky, protože oni to všechno hned vidí tím správným pohledem. Potvrdilo se mi to i při natáčení. Přišli designéři a architekti a hned řekli, že tady bude to a to. Já si to neuměl představit a jejich záměry jsem pochopil, až když to bylo hotové.
A ještě něco, nejezděte k nám v pondělí! To je uklízecí den. V šest ráno odjíždím do práce a partnerka začíná uklízet. Odpoledne přijedu z rádia a ona pořád uklízí. Vezmu Matěje, jdu s ním na dvouhodinovou procházku, a když přijdu, doma se stále uklízí. Pak jdu hrát s místními hasiči hokejbal, a když večer přijdu, tak Verča dokončuje úklid. Za to ji obdivuji, protože zvlášť teď s malým Matějem je to velký zápřah.
Velkou část přízemního prostoru zabírá modulární sedací souprava značky Phase s látkovým potahem, který se pěkně doplňuje s koženou podnožkou a lenoškou. Nábytek v obývacím pokoji je vyráběný na míru truhlářem podle návrhu architekta.
A co si myslí autor domu Ing. arch. David Machač?
Koncept a realizace Idea domu vznikaly nenásilně a postupně. Šlo zásadně o to, obsáhnout a zhmotnit Pavlovy sny o dokonalém bydlení a vytvořit exteriéry a interiéry domu tak, aby se cítil komfortně a šťastně. Vybavení domu, zejména pak mobiliář, je z 90 procent navržený na míru, čímž jsme dosáhli ještě větší originality prostoru.
Byla to krásná spolupráce, zejména proto, že s Pavlem jsme dlouholetí kamarádi a dal nás dohromady právě společný zájem o bydlení. Jsme architektonický ateliér a stavební firma s 15letým působením, poskytujeme kompletní servis od návrhu, vypracování stavební dokumentace, vyřízení všech potřebných povolení až po realizaci.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
