Veronika s rodinou bydlí v domě dva roky. Domek zasazený do starší zástavby je obklopený zelení. Architekti z Edit! Architects navrhli stavbu na nárožním, mírně svažitém pozemku tak, aby zachovala maximum volného prostoru s respektem k původní urbanistické struktuře. Majitelé přitom stavbu rodinného domu původně vůbec neplánovali.
„Dříve jsme bydleli v bytě a dům jsme nikdy nechtěli. Tato stará zástavba nás ale přitáhla. Domek, který tady stál, jsme zbourali a oslovili studio Edit! Architects, jejichž práci už jsem sledovala dlouho a moc se mi líbila. Dali jsme jim proto s naším minimalistickým zadáním volnou ruku. Miluji vilu Tugendhat a všeobecně minimalistické věci a architekti v tomto směru naplnili naši představu do puntíku,“ vypráví Veronika.
Studio dostalo zadání, že zvenku dům může vypadat jakkoliv. Zevnitř měli majitelé konkrétní představu ohledně dispozice i počtu pokojů a Veronika chtěla také vlastní koupelnu. Na návrzích manželé nakonec téměř nic neměnili a s návrhem byli velmi spokojeni. Jedinou změnou byly příčky v ložnici, se kterou architekti souhlasili.
Architekti úplně změnili posazení domu na pozemku, což ho odclonilo od ulice. Na fasádě vytvořili netypickou strukturu, která příjemně rozbíjí velké plochy.
 |
Minimalismus s osobním dotekem
V přízemí domu se nachází velká kuchyň spojená s obývacím pokojem. Celý prostor definuje strohý minimalismus doplněný o zajímavé prvky jako je žulová deska na kuchyňské lince nebo zajímavé osvětlení v obývacím pokoji.
U kuchyňského stolu se setkává celá rodina a Veronika u něj také tvoří. Kompaktní sestava s vestavěnou troubou ze světlého dřeva slouží jako spíž a zásobárna potravin.
Stěny obývacího pokoje i horní galerie a ložnice zdobí Veroničiny malby. Talent zdědila i mladší šestiletá dcera, jejíž dílko visí hned vedle maminčina. Moderní a zároveň industriální ráz dodává celému interiéru podlaha z litého betonu, která je jeho perlou. Společným jmenovatelem interiéru je čistota linií a jednoduchost, na které si Veronika velmi zakládá.
„Nemám ráda přestylizované věci. Čistý design a jednoduchost jsou pro mě základ. Proto máme hodně skříněk a dokonce i schovanou knihovnu, což mi vyhovuje. Když jsou děti malé, věcí je přirozeně moc a já mám ráda věci uklizené a na svém místě,“ vypráví Veronika, jejíž láska pro minimalismus se propisuje i do její tvorby.
Po schodech, které jsou také z litého betonu se vstupuje do prvního patra. Tam se nachází dětské pokoje, koupelna pro děti a ložnice manželů. Zajímavým prvkem je světlá galerie, která poskytuje otevřený pohled do přízemí.
Lilia Khousnoutdinova bydlí v bytě, kde se psala historie. Má jedinou vadu |
Dvě chyby na kráse
Ložnice je stejně jako zbytek domu zařízená v duchu čistého minimalismu. Prostor v tlumených barvách příjemně oživují pokojové květiny a Veroničiny malby. Po celé stěně se táhne otevřená šatní skříň. Jde o jednu z mála věcí, které by dnes Veronika změnila, protože, se na oblečení práší.
Součástí ložnice je koupelna se dvěma umyvadly, které dominuje velké zrcadlo a zajímavé osvětlení. Stejně jako v koupelně jsou i zde bezúchytkové zásuvky se systémem push to open, které by dnes Veronika vyměnila za praktičtější. „Interiér vypadá skvěle, ale zásuvky jsou citlivé na každý malý dotek, a to není úplně praktické,“ přiznává Veronika.
Dům stojí v zahradě, s jejíž údržbou pomáhá majitelům profesionální zahradnická firma. „Dříve tady bydlela stará babička, která tu měla hodně květinových záhonků. My ale stejně jako uvnitř preferujeme i v exteriéru minimalismus. Zvolili jsme proto zelené plochy a trávy, které dávají zahradě strukturu, ale nekvetou barevně,“ popisuje majitelka. Součástí zahrady je prostorná terasa s venkovním posezením a bazén, který rodina s malými dětmi v létě hojně využívá.
Veronika si velmi chválí dobré sousedské vztahy. V sousedním domě bydlí staří manželé, které Veroničiny děti rády navštěvují. „Hodně tady snižujeme věkový průměr,“ usmívá se Veronika a dodává, že velmi oceňují občanskou vybavenost Čakovic a fakt, že mají školu pro děti v docházkové vzdálenosti.
Veronika se věnuje módnímu návrhářství a její specialitou je kapsulový šatník. „S ohledem na sílící tlak a environmentální přístup k oblečení a životu obecně jsem s příchodem rychlé módy získala pocit, že z pohledu designéra bych měla edukovat a inspirovat své klientky v pohledu na módu a její užívání. Proto jim stavíme celé outfity a učíme je přemýšlet nad ním, že když si koupí čtvery kalhoty za dva tisíce a vezmou je dvakrát, tak to není v pořádku. Minimalistické kousky nejsou nuda. Mohou se doplnit zajímavými šperky nebo líčením. Zároveň je učím přemýšlet, co oblečení dělá s naší psychikou a s naší duševní pohodou,“ uzavírá Veronika, která má svůj ateliér na Vinohradech.
