Všechny obytné místnosti našeho domu jsou otočené směrem k restauraci, před hlukem nemůžeme nikam uniknout a navíc jsme od podniku vzdáleni jen pár metrů. Zahrádka má letní bar s připevněnými reprobednami, ze kterých se ozývá hlasitá hudba.
Situace kolem zmiňované restaurace je naprosto neúnosná. Osvěžovna má zavírací dobu ve 23 hodin, málokdy ale tento čas dodržují. V případě hezkého počasí je zahrádka plná hostů, kteří jsou velmi hluční a noční klid neustále porušují. Hlášení na městskou policii ničemu nepomáhají.
Výbuchy smíchu na zahrádce už nedokážeme snéstPřed čtyřmi lety jsme si koupili dům za Prahou a těšili se na venkovský klid. Vše však zničil penzion. S provozovatelem válčíme kvůli hluku z venkovní zahrádky, která je otevřena do rána, píše Zdeňka v příspěvku do seriálu Sousedské války. |
Chování majitelů restaurace považujeme za šikanu. My, obyvatelé bytů žijících v bezprostřední blízkosti podniku, si nemůžeme otevřít okna ani v noci, protože hluk často trvá do ranních hodin.
A někdy je tak silný, že je slyšet i přes zavřená okna. Takto žít je hrozné.
Městská policie nám bohužel není schopná pomoc. Operátor tísňové linky 156 mi kolem půlnoci řekl, že nemohou v podstatě nic dělat. Policie jezdí do restaurace na oběd a my se obáváme, že si jdou tzv. na ruku. Už nevíme, jak dál. Máme nějakou šanci, že by se mohla situace zlepšit?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Michal Hovorka, advokátní koncipient, AK Grinacová & Šulc
Možností obrany proti nadměrnému hluku v rámci sousedských vztahů nabízí právní řád ČR několik. Dotčené osoby mohou postupovat jak cestou veřejnoprávní (přes městskou policii, Policii ČR, obecní úřad, příslušnou hygienickou stanici a příslušný stavební úřad), tak cestou soukromoprávní prostřednictvím žaloby u příslušného soudu.
Primárně v těchto situacích doporučuji se obrátit s žádostí na obec (město), zda na území dané obce (města) neplatí obecně závazná vyhláška k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, která by regulovala provozní dobu hostinských zařízení. Pokud obec vyhlášku má, a tato omezuje provozní dobu restaurací například do 22 hodin, měla by být restauraci za její nedodržení uložena pokuta.
V konkrétním případě rušení nočního klidu je namístě kontaktovat městskou policii nebo Polici ČR. Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
Osoba, v našem případě restaurace, která noční klid ruší, se dopouští přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za který je možné uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun a v případě opakování přestupku až do výše 15 tisíc korun. Stejně tak se mohou přestupku dopouštět hosté restaurace hlasitými projevy, kteří se pohybují mimo provozovnu a ruší noční klid.
Jestliže k porušování nočního klidu dochází opakovaně a policie nekoná žádná opatření, je možné se obrátit přímo na příslušný městský nebo obecní úřad (oddělení přestupků) a vše mu oznámit. Městský úřad je poté povinen přestupek projednat v přestupkovém řízení. Dále je možné obrátit se v souladu s ust. § 30 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, na krajskou hygienickou stanici a dát podnět k prošetření, zda jsou dodržovány právním předpisem předepsané hlukové limity.
Pokud by hygienická stanice došla k opačnému závěru, je oprávněna uložit restauraci pokutu. Další z možných variant je požádat příslušný stavební úřad o prověření, zda je daný objekt užíván v souladu s platnými povoleními, zejména kolaudačním souhlasem. Pokud se například provozovatel restaurace dlouhodobě a pravidelně uchyluje k hudebním produkcím, které představují zátěž pro okolní obyvatele, potřebuje k takové činnosti povolení stavebního úřadu.
Bydlím u hotelu. Hosté nám neustále řvou pod oknyZastřešený hotelový vchod se ubytované mládeži skvěle osvědčil. Kouří a popíjejí celý den i noc v závětří. Kvůli neustálému řevu nemůžeme vůbec otevřít okno a v klidu spát. S hotelem problémy řešíme již několik let, píše Karel do seriálu Sousedské války. |
V případě, že by výše uvedené veřejnoprávní kroky nevedly k nápravě, nabízí se soukromoprávní ochrana soudní cestou, která však bývá časově i finančně náročnější. Příslušnému soudu mohou dotčené osoby podat tzv. negatorní žalobu podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném a účinném znění a jejím prostřednictvím se domáhat ochrany proti neoprávněnému rušení vlastnického práva.
Žaloba by měla být podána jak proti provozovateli restaurace, tak proti vlastníku nemovité věci, ve které se hospoda nachází (jestliže je vlastník odlišný od provozovatele). Jako důkaz je vhodné k žalobě připojit výsledky měření hluku provedené hygienickou stanicí či jinou oprávněnou osobou a dále případné rozhodnutí městského úřadu ohledně přestupku rušení nočního klidu.
Rušení vlastnického práva v tomto případě představuje tzv. imise hluku podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku. Soud se pak zabývá otázkou, zda hluk překračuje míru obvyklou v daném místě. Za tím účelem provede srovnání s podobnými oblastmi a dospěje-li k závěru, že imise hluku způsobené restaurací jsou nad míru přiměřené místním poměrům, žalobě vyhoví a restauraci stanoví povinnost zdržení se tohoto neoprávněného jednání.
Pokud by i po vyhovujícím rozsudku nadále docházelo k neoprávněným imisím nadměrného kluku, lze se domáhat vymožení povinnosti stanovené v rozsudku prostřednictvím výkonu rozhodnutí (exekuce), který restauraci udělí pokuty, a to i opakovaně.
Pavla Brychtová, realitní makléřka, RE/MAX Anděl
U stížností na hluk ze zahrádek restaurací záleží na tom, zda je zahrádka pronajatá obcí a pozemek je tedy veřejný (tam může obec jako vlastník plochy nařídit omezení provozu), nebo zda restaurace provozuje zahrádku na svém pozemku.
Na katastru nemovitostí jsem si proto ověřila vlastnictví. Zjistila jsem, že majitelé budovy restaurace odkoupili i bývalý park o rozloze 491 m², sousedící přímo s obytnými domy.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Dále jsem zjistila, že majitelé provozovny zrušili trávník i keře odkoupeného parku, celou plochu vybetonovali a udělali k ní příjezdovou cestu až ke vchodu restaurace. Na nově vybetonované ploše jsou stoly, židle a lavice.
Na svém webu dokonce celý postup změny parku na betonovou plochu majitelé dokumentují včetně závěrečného oplocení plochy. Katastr nemovitostí vlastnictví plochy potvrzuje.
Z toho v podstatě vyplývá, že neprovozují hluk na obecním pozemku pronajatém na léto, ale na svém pozemku. Což situaci značně ztěžuje pro okolní bydlící. Musí doložit, že došlo k pochybení už při prodeji a povolení rozšíření provozovny na úkor okolních obyvatel a zeleně.
Na katastru nemovitostí je definováno, že „způsob využití“ je zeleň. Což je majiteli pozemku mimochodem přestavbou porušeno. Toto mělo být při prodeji a při stavebním povolení pohlídáno, je tudíž možné pochybení stavebního úřadu, nebo prodávající obce.
Dále vím, že hygienici dokážou změřit hluk z restaurace, který obtěžuje okolní obytné domy. Doporučuji směřovat stížnost i na ně. Hygienici mohou určitě pomoci při případném soudním sporu. Pokud příslušníci městské policie nedokážou problém vyřešit, tak by bylo dobré zjistit i to, pro jakou konkrétní činnost je budova zkolaudována.
Zda se mohou v prostorách provozovat živá hudební vystoupení, nebo je povolena pouze restaurační činnost a reprodukovaná hudba. Dalším bodem pro zkoumání by byla otevírací doba a její dodržování. Na základě porušení otevírací doby a na základě měření hluku by měla zasáhnout obec.
Jako makléřka bych tazatelce tudíž poradila podat stížnost na hluk v hygienické stanici a s důkazy o hluku a porušení otevírací doby se pak obrátit na obecní úřad. Pokud bude obecní úřad k problému nečinný, pak bych určitě doporučila obrátit se na právníka, který poradí další zákonné možnosti, případně na základě zjištěných přestupků pomůže se žalobou a soudním jednáním.
