Na dotaz odpověděla advokátka JUDr. Jana Poslední
Nadměrný hluk je tzv. imise. Občanský zákoník (§ 1013) poskytuje ochranu proti takovým imisím, které přesahují míru přiměřenou místním poměrům a omezují obvyklé užívání pozemku (totéž bytu). Nutno poznamenat, že určitou míru hlučnosti je nutné strpět.
Je potřeba vždy přihlížet k okolnostem daného případu a hodnotit zejména to, jak dlouho hluk trvá, v jakou denní dobu se vyskytuje, jaké je jeho frekvenční složení či zda je to hluk pro dané místo obvyklý.
Pravidelné bujaré večírky jsou zcela jistě přes čáru. Nenapíšu určitě nic objevného, když připomenu, že noční klid je u nás vymezen dobou mezi dvacátou druhou až šestou hodinou (§ 34 odst. 2 zák. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
Obecně platí ohledně obrany proti bezohledným sousedům následující postupy. Především domluva se sousedem, což jste zkusili, ale nápravy jste se nedočkali. Jestliže jste obtěžováni hlukem v době nočního klidu, volejte městskou nebo státní policii, která má povinnost se na stanovenou adresu dostavit a může také na místě dotyčnému uložit blokovou pokutu.
Máte problémy se sousedem? Poradíme vám!Svůj problém popište, vysvětlete, jak jste se ho snažili řešit a jaký byl výsledek. Zajímavé příběhy zveřejníme v seriálu Sousedské války a nabídneme řešení konkrétních situací. Dotazy do poradny zasílejte PŘES FORMULÁŘ ZDE nebo na e-mail: bydleni@idnes.cz. Do předmětu napište Sousedské války. |
Dále může věc předat obecnímu úřadu jako podnět k přestupkovému řízení. Rušení nočního klidu je klasifikováno jako přestupek dle § 5 odst. 1 d) zákona 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za který lze v přestupkovém řízení uložit pokutu do výše 10 tisíc korun. Pokud je navíc doba nočního klidu porušována opakovaně, pokuta může dosáhnout až 15 tisíc korun.
Poslední možností je domáhat se nápravy podáním žaloby u soudu. O zdlouhavé soudní řízení jistě nikdo nestojí, ale v některých případech opravdu není jiná možnost. V takovém případě rozhodně doporučuji využít služeb advokáta, který situaci vyhodnotí a podá odpovídající typ žaloby. Vy jste ovšem z pohledu možných obranných prostředků v mnohem výhodnější situaci než vlastníci bytů, jelikož jak píšete, jde o družstevní byt, navíc daný do podnájmu (nikoliv pronájmu).
Vyhodili mě z bytu ze dne na den. Podnájemní smlouva totiž není nájemní![]() |
O zjednání nápravy se tedy musí především postarat bytové družstvo a člen družstva, který dal svůj byt do podnájmu. Napište představenstvu bytového družstva stížnost, v níž podrobně popíšete „domácí zvyky“ hlučných sousedů. Předpokládám, že obtěžují i ostatní obyvatele domu.
Bylo by vhodné, abyste zorganizovali hromadnou akci, tedy, aby dopis se stížností podepsali i další družstevníci. Stížnost doložte nahrávkami, případně zápisy ze zásahu policie nebo přestupkového řízení.
Bytové družstvo je povinno uložit členovi družstva, kterému nájemní byt patří (v bytovém družstvu byty nevlastníte, nýbrž je máte v nájmu, vlastníte družstevní podíl spojený s nájmem bytu), aby se postaral o nápravu. Další věcí je, že člen družstva může dát svůj nájemní byt do podnájmu třetím osobám výlučně se souhlasem vlastníka bytu, tedy bytového družstva.
Vyplývá to nejen z občanského zákoníku (§ 2274 a násl.), ale určitě i ze stanov vašeho družstva. Pokud dotyčný soused dal byt do podnájmu bez souhlasu příslušného orgánu družstva (zpravidla představenstva), porušil tím hrubě svoji povinnost.
Totéž platí, jestliže na výzvu družstva nezajistí nápravu. A družstvo má na takového družstevníka páky, tou největší hrozbou je vyloučení z bytového družstva (§ 614 a násl. zákona o obchodních korporacích a stanovy). Jestliže dal byt do užívání jiným se souhlasem družstva, může družstvo tento souhlas odvolat. Pak je dotyčný povinen problémové podnájemníky vystěhovat.