A není se čemu divit. Uprostřed lesů a hor nachází ticho a klid, které by v ruchu velkoměsta hledal jen velmi těžko, a také prostor pro své milované zahradničení.
Ačkoliv vlastní byt v Praze, díky aktuálně probíhající rekonstrukci tráví Jan Bartoška většinu času v rodinném domu rodičů na Karlovarsku. Nedá se však říct, že by mu to jakkoliv vadilo. Naopak si naplno užívá klid, ticho a zázemí prostorné zahrady, kde dává průchod své velké vášni, zahradničení. Do Prahy tak podle svých slov dnes jezdí opravdu jen za prací.
Divadlo i televize
„Jsem na volné noze, takže jezdím do Prahy hodně nárazově. Ale přes léto si moc práce neberu. Co můžu, tak vynechávám. Teď mě ale stejně čeká celý týden v Praze. V pondělí začínám natáčení seriálu, pak mám další seriál, mám nějaké zkoušky v divadle, do toho natáčím pro televizi A11 a o víkendu zájezdy s divadlem. Pak ale zase na chviličku zmizím sem,“ těší se herec, kterého diváci znají například z pořadu Vtipkování na televizi A11, ze seriálů Zoo, O koních a lidech a Zlá krev.
Řadu příznivců má však i díky mnoha rolím v Divadle Bez Hranic. Jednou z nejznámějších je přitom Truffaldino ze Sluhy dvou pánů. „To představení je asi takový můj největší miláček. Nikdy nevím, co mě čeká. Jedu s nějakým základním portfoliem textu, ale jak mi budou diváci odpovídat, a co mě tedy čeká, absolutně netuším. Může se stát cokoliv,“ popisuje Bartoška.
 |
Zahradu si hýčká
Herec se nijak netají tím, že není zrovna typ domácího kutila. „Nejsem řemeslně moc zručný. Na druhou stranu zase miluji zahradničení. Zahradu si opravdu hýčkám,“ usmívá se Bartoška.
A při pohledu na rozlehlý pozemek je to znát. Na opečovávaných záhonech kvetou nejrůznější druhy bylinek i okrasných rostlin, ve skleníku se rostlinky prohýbají pod vahou vzrostlé zeleniny. Živo je i v okrasném jezírku uprostřed zahrady, kde herec a rybář v jedné osobě má například líny a karasy. Ti se v minulosti zalíbili i zdejším kočkám, a tak bylo zapotřebí jezírko zabezpečit nenápadným elektrickým ohradníkem.
Bába bylinkářka
Na záhoncích jsou mimo jiné i nejrůznější druhy bylinek, které herec následně sám zpracovává. „Jsem taková bába bylinkářka,“ usmívá se. „Jsem spíš na tu užitkovou flóru. Mám tu mateřídoušku, měsíček, majoránku, rozmarýn, petržel, libeček…“
V květináčích a záhonech má však i méně obvyklé rostlinky jako například stévii nebo lichořeřišnici. Kromě rostlé flóry má na zahradě hojné zastoupení i fauna, přesněji řečeno pětadvacet slepic v čele s kohoutem.
Maminčino království
V prostorném domě nachází své útočiště hned několik členů početné rodiny. „V základu tu žijí maminka s tatínkem. Já to tu vnímám jako své budoucí sídlo, a tak se o něj společně s rodiči starám. Jezdí sem za mnou i moje partnerka, která je ale zaměstnaná rekonstrukcí našeho pražského bytu. A jezdí sem také mí synovci a sestra se svým manželem,“ vysvětluje Jan Bartoška.
Slavný herec se usadil ve vysídlené vesnici na Šumavě. Podařilo se ji obnovit |
Královstvím Janovy maminky je především útulná kuchyň, která je oknem propojená se zimní zahradou. Ta přes léto slouží i jako hojně vytížená sušárna nejrůznějších bylinek. Police kuchyňské linky zdobí úctyhodná sbírka kuchařek a na lince samotné je hned několik sklenic se zavařenými výdobytky ze zahrady. Dostatek světla v kuchyni kromě velkých oken zajišťují i originální prosklené dveře s barevnou vitráží.
Rostliny na každém kroku
Tak jako v celém domě je i v obývacím pokoji hojný zástup pokojových rostlin, o které se Jan svědomitě stará. Dominantou místnosti je kožená sedací souprava, nad níž visí křišťálový lustr. Uprostřed pokoje se nachází velký krb, který místnost opticky rozděluje na dvě části. Druhá část místnosti je zařízená jako jídelna a lemuje ji nábytková stěna ve stejném dřevěném dekoru. Skleněné vitríny zdobí několik jídelních souprav a naleštěných sklenic.
Jedna velká rodina
Při pohledu na výhled na úpatí Krušných hor, který Jan Bartoška z rodinného domu má, se není čemu divit, že se do Prahy občas vrací jen nerad. „Když tu v létě strávím třeba měsíc a přijedu pak do Prahy, tak to se nedá. Je to strašný návrat do té šíleně rušné reality hlavního města,“ vysvětluje Bartoška pragmaticky.
„I ten kolorit zdejšího života je úplně jiný. Samozřejmě i tady může člověk narazit na někoho, koho nemusí, ale máme tu úžasné sousedy a jsme tu vlastně všichni taková jedna velká rodina,“ dodává s upřímností v hlase.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
