Fasáda z roku 1930 však ztratila svou prvotní funkci a stala se pláštěm nově postavené stavby, jejíž interiér byl koncipován jako strukturální hra, která přesahuje architektonické konvence.
Velký dům s otevřenými společnými prostory a malými vnitřními obydlími, která obsahují soukromé pokoje, něčím připomíná matrjošku. Představovat všechny by bylo náročné, neboť každý z nich je samostatnou jednotkou. Pro názornost jsme vybrali společný multifunkční prostor, který celý koncept nejlépe ilustruje.
Hned pohled do kuchyně naznačuje, jakými pravidly se rozpustilá hra na „dům v domě“ řídí. Domečky milovali jako děti snad všichni, a pokud někdo najde odvahu přenést kus dětství do dospělosti, naše nostalgické já mu rádo zatleská.
Hravost a pohodlí
Interiér nepůsobí draze, ale nápaditě, obrací se zády k přepychu a okázalosti, sází spíš na upřímnost a luxus nachází ve velkorysém prostoru. Hodně mu v tom pomáhají autentické materiály, jako je dřevo, beton, cihly nebo kámen, které mají vztah k místu a poskytují interiéru rovnováhu a osobitost.
Dům zvětšili tak, že do něj vestavěli kostky rozšiřující obytnou plochu |
Ve vykuchaném domě navrhlo architektonické studio La errería samostatné jednotky vybudované z dřevotřískových OSB desek, plovoucí v prostoru a pospojované bytelným betonovým schodištěm. To vychází právě z přízemního společenského prostoru s otevřenou kuchyní a přístupem na dvě venkovní terasy z obou stran domu.
Je tu všechno, co by mohli obyvatelé neobvyklého domu při společném trávení času potřebovat. Plně vybavená kuchyň, velký jídelní stůl s pohodlnými židlemi, koutek na čtení nebo poslouchání desek, měkoučká sedačka na povalování. Nábytek od španělské značky Sancal sem vnáší nejen barevné akcenty, ale i hravost a nekonvenčnost. Na první dojem může prostor působit přeplněně a chaoticky, ale jisté je, že užívat si tu bude snadné.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.