Manželům středního věku, kteří bydleli v komfortním bytě v prvorepublikovém činžovním domě, chyběla v centru Brna ke spokojenosti už jen zahrada. Líbilo se jim bydlení v oblasti s funkcionalistickou architekturou, a tak v ní hledali velký pozemek s příjemnou polohou a dostupností do centra města.
Našli jej v okrajové čtvrti, kde se zahrádkářská kolonie mísí s vilovou zástavbou z konce devatenáctého století a s rodinnými domy s "rodným listem" nedávného data.
Zadání pro architekty
Architekti z ateliéru Europrojekta dostali za úkol maximálně zhodnotit možnosti pozemku, svažujícího se na východní stranu směrem k městu, navrhnout pohodlné dvougenerační bydlení se samostatným bytem pro maminku majitelů a po výtvarné stránce pokračovat v místních tradicích funkcionalistické architektury.
"Vzhledem ke složité situaci na pozemku a všem přáním majitelů jsme dům umístili při horním okraji parcely. Hmotu stavby jsme tvarovali jako kompozici dvou na sebe kolmých, částečně se protínajících hranolů, z nichž každý má jinou funkci a "vznáší" se nad terénem, čímž tento koncept umožňuje volné průhledy do okolí," vysvětluje architekt Martin Kareš.
Obě hmoty jsou na východní a jižní straně výrazně vykonzolovány nad terénem. Stavba se tímto řešením odpoutává od země a navenek působí spíše jako odlehčená moderní plastika než poměrně velký dům o půdorysné ploše přes tři sta metrů čtverečních.
Prostory pod přesahujícími konstrukcemi nezůstávají nevyužity, slouží jako kryté automobilové stání a terasa s venkovním krbem. Pro samoúčelný estetický záměr či hříčku architektů není totiž ve funkcionalistickém domě důvod ani místo.
Ve dvou kolmých liniích
Srdce domu tvoří velká vstupní schodišťová hala určená pro důstojný příjem hostů. Je situovaná v bodě, kde se kříží obě hmoty domu. Členění prostoru a umístění oken a dveří architekti promysleli tak, aby provoz domácnosti byl jednoznačný a přehledný a interiér byl obohacen o krásné výhledy do okolí s neustálým kontaktem majitelů se zahradou.
Na západní straně je nezávislá dvoupokojová bytová jednotka se samostatným vstupem zvenčí. Směrem na východ se z haly prochází do jídelny s kuchyní, která je pojata v duchu prvorepublikové tradice, tedy příležitostně uzavíratelná, a dále do obývacího pokoje, odděleného od kuchyně příčkou s vestavěným krbem.
V ložnicovém patře jsou místnosti řazeny podél chodby orientované kolmo k přízemí. Za pokojem pro syna následuje ložnice rodičů s vlastní koupelnou a šatnou, dále pak pokoj určený pro relaxaci či pro hosty.
Na východní a západní straně přiléhají k ložnicím dvě velké střešní terasy. V suterénu najdete vinný sklep s klenbou v pohledovém betonu, technické a sociální zázemí, pokoj sloužící jako pracovna majitele se samostatným vstupem.
Originální výtvarný koncept si vyžádal atypické konstrukční řešení, které bylo rovněž jedním z přání majitelů domu. Na suterénní části, provedené z vodovzdorného betonu, spočívá monolitický železobetonový skelet s vykonzolovanými rámy a přídavnými ocelovými sloupy.
Železobeton tvoří i části obvodového pláště, nosné rámy nad rohovými okny a slunolam na terase ve druhém podlaží, konstruovaný ve stylu Ladislava Žáka či Oldřicha Viesmanna. Na tato slavná jména odkazuje nejen geometrický tvar a detaily stavby, ale i červená barva fasády.
Technické údajeZastavěná plocha: 241 m2 Střecha je provedena jako plochá monolitická železobetonová deska křížem armovaná se zateplením pomocí tzv. spádových klínů, hydroizolaci tvoří fólie s kačírkovým zásypem. Výplně otvorů: okna dřevohliníková s izolačními trojskly a dvojskly, předokenní žaluzie na el. pohon (zapuštěné v nadpraží), vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní a atypické prosklené |
Slovo architekta
"Tento dům bývá popisován jako funkcionalistický, to ale nepovažujeme za přesné, protože stavební vývoj od té doby velmi pokročil. Snažili jsme se využít nadčasové hodnoty a principy funkcionalistické architektury tak, aby odpovídaly současným požadavkům na moderní bydlení," říká Martin Kareš.
AutořiIng. arch. Robert Rais, Ph.D. (* 1977), Ing. arch. Martin Kareš, Ph.D. (* 1977) Absolventi Fakulty architektury VUT v Brně, dříve členové ateliéru prof. arch. Ivana Rullera, žijící legendy funkcionalismu, oceněné státním vyznamenáním. |
Spokojeni jsou pak i majitelé. "Dům splnil naše požadavky na moderní, klidné a účelové bydlení. Podařilo se vytvořit pěkné životní prostředí v kombinaci moderní stavby a krásné přírody," chválí.
Celá stavba vily totiž nebyla jednoduchá ani po konstrukční, ani po organizační stránce. "Generální dodavatel, firma PKS, však svoji roli plně zvládl a přispěl k vytvoření tohoto krásného a účelného díla," tvrdí majitelé.
Líbí se jim přírodní materiály jako kámen a dřevo, od počátku proto kladli důraz na použití přírodních materiálů uvnitř domu. Dřevěná okna, dveře a podlahy zkombinovali se žulovými podlahami v hale a v suterénu a s obklady koupelen. Nábytek je jednoduchý, účelný, především vestavěný, aby byl zdůrazněn volný prostor a příroda mohla prosluněnými okny vstoupit dovnitř.