Co bylo vaším největším přáním, když jste o domě začali uvažovat?
Náš první dům stál na pozemkové „nudli“, proto jsme ho vyhnali do patra s obytnou plochou kolem 240 metrů. V praxi jsme zjistili, že ho nedokážeme využít. Ze šesti pokojů jsme používali jen tři. Velkou překážkou byly i schody. Terasu jsme naopak měli moc malou. Prakticky se nedala nazvat pobytovou, o nějaké větší společnosti vůbec nemohla být řeč. Nový projekt jsme proto optimalizovali jak do plochy, tak do výšky. To bylo hlavní kritérium, ze kterého vyplynula i praktičtější dispozice. A pak jsme očekávali, že dům bude i komfortnější.
Rozhodnutí, že další dům už nebude zděný, předcházela nějaká špatná zkušenost?
K tomu nás inspirovali naši sousedé, kteří žili v dřevostavbě od roku 2007. I když to byl z dnešního pohledu na technologii stavění archaický „model“, pocitově hrál i po těch letech na správnou notu. Na první pohled nebylo poznat, že jde o dřevostavbu, ale uvnitř bylo zřejmé, že je něco podstatného jinak než v našem zděném domě – svěží vzduch, sucho, příjemná akustika…, prostě jsme se u nich na návštěvě cítili moc dobře. Dalším rozhodujícím faktem byla doba výstavby. Jelikož jsme starý dům prodali, abychom měli na nový, a dočasně bydleli u rodičů, čas nás tlačil. Zděný dům jsme stavěli svépomocí, ale na dřevostavbu bychom si netroufli. Hledali jsem proto dodavatele, který by dokázal postavit dům do konkrétního data a rovnou k nastěhování, s jednou zárukou.
A jak to šlo?
No, bylo to na dlouhé lokty. Poptávali jsme více firem s individuální představou. První vybraná ale byla tragická. Za firmu s námi jednal pouze projektant, který, ačkoli se byl na pozemku podívat, vůbec nezohlednil existenci vedení vysokého napětí. Dostali jsme od něj jen rukou načrtnutý dům podivného tvaru, který by tam vlastně ani nešel usadit kvůli ochrannému pásmu. Navíc do něj naše potřeby a představy vůbec nepřenesl. Dali jsme mu jasná vodítka a on nám skoro všechno vymlouval. Samo sebou by měl mít projektant v některých ohledech poslední slovo, ale tady to bylo od začátku špatně a jednání velmi rychle skončilo.
Pro další firmu jsme už raději nakreslili sami rámcový plánek domu na čtverečkový papír, aby to měl projektant černé na bílém. Oslovili jsme Martinice Group na základě doporučení kolegy z práce a už na první schůzce jsme z nich měli dobrý dojem. Lidské jednání, zajímali se, vyptávali se, nic nám netlačili, prostě od počátku to tam bylo o něčem jiném. Celý proces „oťukávání“ až ke konečnému „plácnutí“ měl překvapivě rychlý spád.
 |
S termínem výstavby to byl také kalup?
Kdyby nás nezdržovalo rok a půl dlouhé stavební řízení, mohlo se začít stavět velmi brzy. Jenže kromě obvyklých papírů a zmíněného vysokého napětí bylo třeba i vyjádření Správy železnic, protože jsme v těsném sousedství trati, a Památkového ústavu kvůli nedalekým keltským vykopávkám. Pak byl problém s plochou střechou. V územním plánu byl požadavek na střechu venkovského typu, ale nikde to nebylo specifikováno. Když nám dodavatel sdělil, že už by bylo třeba začít stavět, raději jsme si na to vyběhání potřebných dokumentů najali pána, který měl zkušenosti. Sami bychom to nezvládli. Pak už to šlo rychle. Stavba začala v červnu a na začátku listopadu jsme se stěhovali do komplet hotového domu.
Žádný zádrhel nenastal?
Zádrhel ne, ale jen taková „malá“ nepříjemnost. Hned na začátku stavby, když ještě nebyla střecha, ale jen plachta, přišla velká bouřka, která trvala celou noc. Ráno bylo v baráku deset centimetrů vody. Docela nás to vyděsilo. Dřevo, vata, člověk vidí ty nejhorší scénáře. Přizvali jsme si proto na konzultaci nezávislý technický dozor, ale ten neshledal žádné pochybení. Uklidnil nás, že voda není problém, že je všechno udělané dobře – panely shora zakryté a uvnitř suché. Mokrý byl jen beton desky, jehož vysoušení stavbu trochu protáhlo. Kdyby nepršelo, bydleli bychom o měsíc dříve.
V rámci dodávky na klíč jste přebírali dům kompletně vybavený, včetně finálních povrchů, podlah, sanitárního vybavení…
Ano, kromě interiérových dveří, které jsme si chtěli zajistit sami, zařídil všechno dodavatel.
Jak jste spokojeni se způsobem vytápění?
Ve srovnání se starým domem, kde jsme měli kotel na pelety, je to obrovský rozdíl a maximální spokojenost. Elektrického podlahového topení jsme se sice trochu báli, ale výkon, možnost rychlé regulace i spotřeba energie nás příjemně překvapily. Nijak se neomezujeme, konstantně máme tři a dvacet stupňů a celková roční spotřeba energie na topení byla 7 MW, včetně přímotopu v garáži.
V létě je tu také příjemně?
I toho jsme se báli, ale patrně díky půlmetrové izolaci střechy a žaluziím na oknech tu v létě teplota nepřeleze dva a dvacet stupňů. Řízené větrání sice nemáme, ale jsme zvyklí mít stále někde otevřené okno, takže se tu dýchá dobře. Vlhkost vzduchu máme mezi padesáti a šedesáti procenty a jen když topíme v krbových kamnech, trochu klesne.
Když srovnáte akustiku zděného domu a dřevostavby, který je na tom lépe?
Náš předchozí dům byl z Ytongu s deseticentimetrovými příčkami. Se zvuky to tam bylo horší než tady. Přes stěny se neslyšíme a z jednoho konce domu na druhý už vůbec ne. Myslíme si, že své udělá i zakřivením domu, že se zvuk „zlomí“.
Dům si navrhli a za šest měsíců postavili. Noční můrou se stalo jezírko |
Z čeho máte největší radost?
Že dům vypadá, jak vypadá. Když vidíte všechno jen na papíře, výsledku se trochu bojíte. Znáte jen rozměry a materiály, ale jak bude vypadat zhmotnělý výsledek, si neumíte představit. Tady bychom ocenili vizualizaci návrhu. Kdyby byla k dispozici, člověk by byl klidnější. Nejtěžší bylo vybírat si ze vzorků povrchy – podlahu, koupelnu, kuchyni …, když dům ještě nestál. Bylo složité si představit, jak to bude působit v celkovém kontextu. Ale nakonec to dopadlo na výbornou. Máme radost z toho, jak jsme se trefili.
Nevidíte tedy žádný důvod ke změně?
Co se týká designu, tak bychom neměnili nic. Našlo by se ale pár praktických věcí, na které bychom nyní nahlíželi jinak. To je ta „stinná“ stránka dřevostavby. Průběh stavby je tak rychlý, že vlastně pro změny proti plánu není prostor. Třeba rozmístění zásuvek v domě, který vidíte jen na papíře, je docela těžká logistika. Než vám něco dojde, barák už stojí. Musíte mít tedy všechno rozmyšlené od začátku s naprostou jistotou, včetně „lokace“ vánočního stromku.
Trochu nás teď mrzí, že jsme nezvolili bezbariérový HS portál. Ventilační poloha posuvně sklopného systému je výhodou. Ale proti absenci prahu HS portálu asi tou menší. Pak u vstupu budeme muset udělat stříšku. I když jde o závětrnou stranu domu, na dveře prší a nemůžete si nechat třeba boty venku.
Největší boj nás ale teprve čeká. Ukázalo se, že nám, paradoxně, bude chybět jeden pokoj. Neplánovaně nám totiž přibyl do rodiny další člen. V budoucnu proto asi budeme muset oželet pracovnu. Anebo pokoj přistavět. U dřevostavby je to prý snazší. Inu, ať se snažíte domyslet maximum, jak chcete, život vás stejně něčím překvapí.
Technické parametry:
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 174 m2
- Užitná plocha: 136 m2
- Dispozice: 4+kk
- Konstrukční systém: difuzně otevřený, sendvičový panel Martinice Group DifuECO Energo
- Topení: elektrokotel, elektrické podlahové, el. zásobník TUV
- Větrání: přirozené okny
- Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,15 W/m2k
- Autor projektu: PeBe – projekt s.r.o.
- Realizace: Pila Martinice s.r.o. / Martinice Group, 2021
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
