Zsofia Fenyvesi je mladá žena, která miluje motorky, surfuje, plachtí a v práci nejčastěji kreslí tužkou po papíře. Je grafička a majitelka budapešťského uměleckého designérského studia Phylia. Studovala i pracovala v zahraničí, ale nakonec se rozhodla vrátit domů, do Maďarska.
Svůj volný čas nejraději tráví v přírodě, proto se rozhodla, že její kroky za prvním vlastním bydlením nepovedou do městského bytu, ale do vesnického domku.
Se svou představou svobodomyslného otevřeného bydlení oslovila kamaráda Denese Emila Ghyczyho, který společně s kolegou Lukacsem Szederkenyim vede maďarskou architektonickou kancelář Architecture Uncomfortable Workshop.
Vytipovala si pozemek na krásném místě na úpatí kopce a s výhledem do bujné zeleně zalesněné rokle, ve vesnici Nagykovácsi, ležící jen pár minut jízdy od Budapešti. Ještě před dvaceti lety patřila tato část obce jen chatařům a zahrádkářům, dnes na parcelách vyrůstají různorodé rodinné vilky a domy.
Najít vhodné místo nebylo snadné. Zsofia pozemek dlouho hledala, nakonec udělala na mapě kružnici ve vzdálenosti třicet kilometrů od středu Budapešti a projížděla jednotlivé obce, které ve výseči zůstaly a byly v přírodě.
Dům se budoval dva roky. Prvních dvanáct měsíců spolklo vymýšlení návrhu a od srpna loňského roku do konce letošní zimy se stavělo. Zsofia se postupně podílela na všech pracích, od samotných návrhů přes budování domu až po zakládání zahrady. O každé fázi výstavby měla vlastní představu.
Přízemí domu patří obytné zóně s kuchyní a jídelnou, dominantním prvkem prostoru jsou kachlová kamna s modrobílým dekorem.
Díky tomu, že se účastnila projektování i realizace, získala k domu zcela jiný vztah, než kdyby ho zadala jen jako stavbu na klíč. Dohlédla i na konstrukční záležitosti, jako je dostatečná tepelná izolace dřevostavby. Zateplovalo se pětadvaceticentimetrovou minerální vlnou, okna jsou všechna trojsklená.
Dům má nekomplikovanou dispozici. Přízemí patří obytné zóně s kuchyní a jídelnou, dominantním prvkem prostoru jsou kachlová kamna s modrobílým dekorem. Po schodech lze vystoupat do galerie, na které je umístěna ložnice. Z ložnice vede žebřík do věžičky, malého prostoru tvůrčí trucovny, ze které je nejlepší výhled do zeleně. Věž je jako jediná z jiného materiálu, z modřínu. Modřínové dřevo na konstrukci Zsofia sama opalovala dva dny v kuse.
Dům je díky bohatému prosklení stále zalit světlem, i když je obklopen stromy a výhled do rokle vede na severní stranu. Okenice jsou praktickým prvkem na dny, kdy se Zsofia nezdržuje v Maďarsku a jsou z šedého plechu. Ten bude postupně získávat patinu, stejně jako trvanlivá fasáda domu: borovice bude vlivem slunečního záření šednout a není třeba ji nijak natírat.
