„Majitelé jsme tu tři,“ upřesnil David. „Já, moje přítelkyně Jana a hlavním investorem byl její bratr Martin.“ Původně hledali nějaký rekreační objekt na prodej, který by si zrekonstruovali podle svých představ. Už tehdy měli jasno v tom, že má být v Jeseníkách, kam to mají z Brna nejblíž, a že ho chtějí dále pronajímat. Nic vhodného však nenašli, zato objevili tento nádherný pozemek a měli jasno. Sem budou návštěvníci jezdit rádi.
Přímo v Losinách jsou termální lázně, v okolí se nachází spousta zámků a přehrad, včetně Strání, které jsou v rozumné dojezdové vzdálenosti, a hlavně jsou v místě i sjezdovky – ta nejbližší, Kouty nad Desnou, jen cca 8 minut autem. Lokalita je tedy bezesporu turisticky atraktivní celoročně, což investoři pečlivě sledovali pět let. Koneckonců, sami sem jako hosté jezdili. Jak říká David: „V létě koupání, v zimě lyžování. Co víc si člověk může přát?“
Původně plánovaný penzion neprošel přes místní regulativy kvůli výšce, a tak vznikl nápad se třemi samostatnými budovami. David je truhlář, takže ke dřevu má přirozeně blízko a o pořízení dřevostaveb tak od počátku nepochyboval. Bylo nabíledni, že mezi ostatní budovy v místě, převážně roubenky, nerušivě zapadnou, a i proto jsou tu k nim úřady benevolentnější. Finální podobou se nicméně inspirovali v zahraničí – on podobné stavby, jež nejsou typickými sruby, ale kombinují v sobě různé stavební materiály, přičemž umně využívají všech jejich výhod, znal ze svých cest a Janě učarovaly při výletě v Tatrách.
 |
„Projektantů na tyhle stavby je ale hrozně málo,“ podotkl David. „Měli jsme štěstí, že jsme nakonec narazili na jednoho vstřícného, kterého to zajímalo a náš koncept se mu líbil. Vyhověl nám ve všech směrech a sám nám doporučil i nějaké výrobce. A dále nám ohromně pomohl stavbyvedoucí Petr; skvěle ovládá veškeré stavební a instalatérské práce a umí máknout jako málokdo.“
Výzva, z níž vzešlo přátelství
Se stavitelem Jirkou to klaplo na první dobrou. S technologií Post and Beam (technologie, v překladu sloupek a nosník, využívá nejlepší charakteristické vlastnosti dřeva) měl zkušenost z menších projektů typu garážová stání, altány či pergoly a rekreační objekt takového rozsahu pro něj představoval premiéru, ale lidsky si sedli natolik, že tuto výzvu bez váhání přijal.
„Ono je to poměrně jednoduché – jenom všechno zvětšíte, protáhnete a zesílíte průměry. Místo dvou sloupů holt máte na jedné straně čtyři,“ krčil ledabyle rameny na terase jednoho ze tří domů, které pro rodinu investorů postavil, a také si pochvaloval variabilitu při kombinování vhodných materiálů. Ve výsledku to podle něj na spoustu lidí působí příjemněji – sice podvědomě inklinují ke dřevu, ale mnohým se nelíbí například kulaté stěny. „Možná tato střízlivější podoba může být jízdenkou do lokalit, které pro sruby nejsou úplně vhodné.“
Není kláda jako kláda
Pro trojici staveb tu dodnes používají pracovní názvy – návštěva probíhala v trojce, dvojku aktuálně používají sami majitelé a jednička se ještě dolaďuje před spuštěním sezony.
„Svým způsobem je to jednoduché,“ přiblížil Jirka stavbu Post and Beam domů, „ale zároveň náročné na určité detaily. Základem je dobře připravený projekt, potom vhodně zvolené materiály, správný průměr klád a v neposlední řadě potřebujete mít to správné oko. Musíte snoubit interiér s exteriérem, dát správně vyniknout mohutnosti klád a vytvořit harmonický celek i s ostatními přírodními materiály. Za mě se to povedlo a nic tu nechybí. Je to střízlivé, přírodní, hezké a útulné.“
Vyzdvihl i další výhodu – stavba si nesedá jako klasický srub. Všechno je postavené staticky na sloupech a dokončovací práce tak můžete udělat rovnou „na hotovo“, odpadají obavy o funkčnost oken, starosti s dilatováním odpadů či příček apod.
U milované přehrady si postavili vysněný srub. Udělali jen jednu chybu |
„Nám se klasické sruby líbí,“ doplnil ho David, aby nedošlo k mýlce. „Tohle má ale tu výhodu, že se dá použít spousta jiných materiálů jako kámen nebo sklo a toho dřeva tu není tolik.“ Jirka jim postavil skelet a na ostatní věci, jako je střecha, sádrokartonové příčky, betonové podlahy nebo topení v nich či stříkané izolace stěn, si David najímal firmy, které si nemůže vynachválit, a dodělávky si sám dozoroval.
Z jeho dílny, přenesené na místo stavby, pak pochází veškeré dřevěné vybavení domů – od masivních dubových podlah a kuchyní přes postele, stoly, komody v ložnicích a nábytek v dětských koupelnách z rozebraného dřeva ze staré továrny až po dveře ze sukovité stoleté trámové dýhy, kterou si nechal vyrobit na zakázku.
Na otázku ohledně technologií s nadsázkou odpovídá, že je tu jen signál mobilního telefonu, a to ještě musíte mít správného poskytovatele. S ohledem na pronájem by se jim nevyplatilo ani tepelné čerpadlo, vystačí si s kombinací podlahové topení + elektrokotel + krb.
V plánu je jen dodatečné pořízení klimatizace s ohledem na velké prosklené plochy orientované od východu na západ, takže se zde sluníčko točí celý den. Dům je opatřen poctivými funkčními izolacemi a termozávěsy, přesto se majitelé do komfortu hostů v patře, kde jsou umístěny ložnice, rozhodli na základě dosavadní zkušenosti ještě dodatečně zainvestovat.
S citem pro věc
Tři sruby tu na louce jako houby po dešti vyrostly během jediného týdne. „Dva dny se stavěl jeden, dva dny druhý, dva dny třetí,“ prozradil mi Jirka. U silných smrkových kmenů ohoblováním a dobroušením smirkovým papírem vynikla nádherná kresba. „Je to jeden z posledních smrků z Vysočiny před nástupem hlavní vlny kůrovce. Takové dřevo už dnes na Jihlavsku není.“
Na připraveném projektu nic neměnil. „Zůstal, jak byl, ale pořád máte možnost určité variability v otázce designu. Máte 90 klád, které buď můžete rozdělit tak, aby v každém z domů bylo něco většího a něco menšího, nebo se rozhodnete udělat některou ze staveb dominantnější.“
Tak to nakonec bylo i zde. Vnitřní dispozice jsou stejné, ale liší se průměry zvolených kmenů. Ty nejširší jsou na prostřední dominantě. Tam, kde jsme seděli, jsou na koncích, kde se zachovaly kořenové náběhy, průměry 50–80 cm. „Ne pokaždé se vám sejdou klády, které jsou takhle už od oddenku zdravé. Pak tam vznikají takové reliéfy, kdy kláda má na konci třeba 80 cm, ale po metru už jenom 60, ale ten metr, co kouká ven, vám udělá ten efekt. To je řízené vyšší mocí – to dřevo tam bylo a podařilo se to dát dohromady takovým způsobem, že kdykoli sem přijedu, naběhne mi husí kůže. To jsem na svých stavbách zažil poprvé.“
Snili o srubu s krbem. Když ho postavili, museli udělat bolestné rozhodnutí |
Připraveni na první hosty
V současné chvíli se v místě tří rekreačních objektů řeší už jen drobnosti typu umístění kulečníkového stolu či terče na šipky. Do budoucna majitelé zvažují dodatečné pořízení bazénu i ke zbývajícím dvěma domům, na jedničce už je.
Součástí vybavení každého z nich je sauna, vířivka a spousta možností posezení včetně venkovního grilu. „Udělali jsme pro komfort a vyžití našich hostů maximum. Nenapadá mě, co bychom mohli udělat víc,“ svěřil se David. „Sami jsme po podobných zařízení hodně cestovali a snažili se tu vychytat to, co nám jinde vadilo nebo chybělo.“
Přiznal, že s dokončením stavby na něj padla únava. „V průměru jsme tu dělali ve třech lidech dva roky, soboty, neděle, od rána do večera. Nějaký čas teď nechci slovo stavba slyšet. Osobně si rád pojedu odpočinout k moři.“
David už zkušenosti se stavbami má a nikde ještě nezažil takový zájem lidí, kteří při cestě okolo zastaví, zajímají se a domy si fotí. „Tady nepoznáte, jestli je všední den, nebo víkend. Slyšíte jen bučet krávy, zpívat ptáky a jednou za deset minut projede auto,“ liboval si Jirka, zachumlaný v hebké flísové dece. Sám si toto místo zamiloval natolik, že sem začal jezdit i s dětmi.
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 165 m2
- Užitná plocha: 184 m2
- Konstrukční systém: sloupová konstrukce – „Post and Beam“
- Ošetření stěn: vnitřní nátěr teakovým olejem, venkovní kulatiny bez ošetření
- Střešní krytina: betonová taška
- Zdroj tepla: krb, elektrokotel
- Větrání: přirozené
- Podlahy: vinylové a plovoucí z dubového masivu
- Realizace: 2022–2024, Sruby Urban s.r.o.
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz
