zavřít
1 / 37
náhledy
Stavby skanzenů připomínají časy často až pohádkově vzdálené. Dvacáté století přitom často opomíjejí. A právě v tom je skanzen Dřevěnky na Borku unikátní. Ukazují, jak se žilo rodinám zaměstnanců Třineckých železáren. Vybavení jejich domácností si tu můžete prohlédnout a zavzpomínat.+
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Osm zastavení na polské straně a osm zastavení na české straně Těšínského Slezska vás provede společnou historií. Dřevěnky na Borku vás uvedou do bydlení a změny životních podmínek průměrného pracovníka Třineckých železáren.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Starý Borek je přitom jedna z nejstarších takových dělnických kolonií. Vybudovaná byla v roce 1878 na vyvýšenině nad železárnami naproti nádraží. Jádro tvořilo dvacet dřevěných roubených domů.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Jde o přízemní roubené domy s hospodářským zázemím a zahradou, které jsou nyní zapsány na seznamu kulturních památek.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Expozice o místním způsobu života se zabývá tématy z regionálního prostředí a představuje nedávnou minulost téměř až do současnosti.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Typická bytová jednotka se skládala ze vstupu, chodby, obytné místnosti, kuchyně a komory.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Celková výměra jedné bytové jednotky činí 32 metrů čtverečních a celková výměra domu je 204 metrů čtverečních.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Komfort obývání byl skromný. V samostatné prkenné kůlně (šopě) rozdělené na dvě poloviny se nacházel sklad dřeva a uhlí, chlév a suchý záchod. K bytům patřila také zahrádka pro pěstování zeleniny a brambor a chov drobných hospodářských zvířat.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Bez kachlových kamen by to ve 30. letech 20. století nešlo, byla nepostradatelnou součástí kuchyně. Pro ty, co už nejsou pamětníky – byla vysoce multifunkční. Sloužila totiž k vytápění, vaření a ohřevu vody.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Rodina se tu scházela u většího stolu, vybavení dotvářely police na nádobí, židle, lavice, někdy i otoman. Lidé tu k sobě sice měli blíž, ale ne nutně proto, že by tomu chtěli.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Pro uložení nádobí byl určen příborník či kredenc sestávající ze dvou částí. Spodní část byla tvořena skříňkou s dvoukřídlými dvířky a zásuvkami, horní část byla uzavřena prosklenými dvířky.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Co takové bydlení stálo? Na počátku 20. století činil nájem za byt o pokoji a kuchyni celkem sedmačtyřicet korun ročně. Láce? Kdepak, zhruba 5–7 procent stržených automaticky ze mzdy dělníka.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Toto už jen tak neuvidíte. K ukládání potravin sloužila speciální dřevěná skříňka s průduchy – spížní skříň. Stála většinou v komoře či na chodbě, 20. léta 20. století.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Ve dvacátých a třicátých letech minulého století to s kvalitou bydlení horké nebylo. Hlavní místnost je zařízená jako obytná ložnice s dvoulůžkovou postelí. Skromné vybavení dále doplňovaly úložné skříně.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Nádherný kousek. Šicí stroj, v tomto případě značky Minerva, byl v minulosti součástí většiny domácností. Od hospodyně se očekávalo, že bude schopna sama ušít a opravit základní kusy oblečení.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Ještě po druhé světové válce byly obytné místnosti – ložnice, jídelna, pánský pokoj zařizovány nábytkovými komplety. Nábytek byl poměrně kvalitně řemeslně proveden.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Mycí stůl ze 40. let minulého století. Když se nádobí zrovna neumývalo, mohli jste hlubokou zásuvku s dvěma lavory na mytí zasunout a schovat.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Toaletka byla i s nezbytným zrcadlem součástí kompletů ložnic v padesátých letech minulého století.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Formát zařízení pokojů, který nám dnes přijde přinejmenším spartánský, byl tehdy považován za vyšší standard.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Co taky jiného nabídnout za aktivní a obětavou práci než čestné uznání?
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Pohled do kuchyně domácnosti typické pro 60.–80. léta 20. století.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Kovová linka měla „váhu“. Výrobce Sfinx Frýdlant, později se přejmenoval na Norma Frýdlant nad Ostravicí, je vyráběl ze smaltu.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Možná si na takový kousek v kuchyni ještě vzpomenete.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Chlouba socialistické domácnosti. Kuchyňská sektorová linka Asta obsahovala prvky, které do té doby nebyly dostupné, a proto byla velice žádaná.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Kuchyňská linka Asta vznikla podle návrhu Vladimír Štekla pro podnik Jitona. Tato byla vyrobena v Českém Krumlově v roce 1975 a mohli jste si nohy uběhat, abyste ji tehdy sehnali.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
V 70. a 80. letech dochází k výrazné proměně standardu bydlení. Dříve univerzální obytná místnost se mění na obývací pokoj.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
I když tak na první pohled nevypadá, i obývací stěna tohoto typu je docela slušný sběratelský klenot. Stěna se začala vyrábět v sedmdesátých letech a původně vzešla z tzv. sektorového nábytku.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Obývacímu pokoji dominuje obývací stěna, unifikovaný typ nábytku vzešlý z nábytku sektorového, jež se nazývá stavebnicový. Měl poskytnout větší úložný prostor.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Významné proměny se v 70. a 80. letech dočkal i interiér. Takto vypadala samostatná ložnice s odděleným vstupem.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Od 80. let 20. století se domy v zástavbě kolonie Borek začínají měnit na objekty s rekreačním využitím.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Obyvatelé v 80. letech domy na Borku opouštějí a stěhují se do městské části Třince.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Interiéry, zabydlené už více jako „chaty“, jsou v pozdějších letech dovybavovány starším nábytkem nebo nábytkem neupotřebitelným v městské domácnosti majitele.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
V osmdesátých letech se charakter interiérů domů na Borku změnil, odpovídal více rekreačnímu standardu.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Tak vypadala typická obytná místnost, kde rodina trávila dny volna. Vybavení má poměrně univerzální charakter.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Dispozice bytu zůstává v dalších letech již stejná, objekt je i nadále rozčleněn na vstupní chodbu, kuchyň, malý pokoj s postelí či gaučem.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Dřevěné domky se v 90. letech využívaly už jen k odpočinku, krátkodobému víkendovému pobytu či dovolené a zahrádkaření. Zařízení proto odpovídalo tomuto účelu.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
Roubenky na Borku měly potenciál stát se kulturní památkou. Nejprve ovšem musely projít velmi důkladnou rekonstrukcí.
Autor: archiv Po stopách dřeva, železa a lidí v Těšínském Slezsku
