Když se odstěhovala dcera Evy a Roberta z velkého rodinného domu do města, protože si založila vlastní rodinu, rozhodli se její rodiče pro radikální změnu. Nechtěli žádný syndrom opuštěného hnízda!
A tak se přestěhovali. Novým domovem se jim měla stát novostavba na okraji nedalekého města, kam by mohla dcera i s rodinou bez problémů přijet na návštěvu.
Projekt svěřili pracovně hodně vytížení manželé architektovi Stanislavu Srncovi z projekční kanceláře CAD Projekt Plus z Prostějova.
Po zkušenostech z velkého domu měli investoři na novou stavbu hned několik podmínek: nechtěli dřevostavbu, ale klasické zdicí materiály, přáli si jednopodlažní nepodsklepený domek s dostatečným množstvím úložných prostor. Mysleli i na budoucnost, co bude za dvacet či třicet let, proto požadovali bezbariérové řešení.
Krytá terasa slouží k příjemnému posezení.
Okolí domu a zahrada jsou pečlivě upravené.
Dům na přání
Majitelé měli obavy z ploché střechy, proto se v konečné verzi použila pultová. "Zrcadlově" k ní byl použit stejný sklon střechy u zahradního domku.
Umístění domu na pozemku o ploše 1 200 m2 pamatuje na vytvoření dostatečného soukromí vhledem k okolní zástavbě a zároveň ponechává dostatek prostoru pro atraktivní zahradu, které dominuje biotop s rybkami.
Z druhé strany "odděluje" pozemek od sousední zahrady poměrně velký zahradní domek se zastřešenou terasou určenou pro posezení s návštěvami či grilování. Přízemní dům o celkové ploše 150 m2 (bez terasy) tvoří dva nestejně vysoké kvádry s oranžovou a šedou fasádou, na vyšší a větší navazuje z boku garáž pro dvě auta.
Vytápění pomocí plynového kotle doplňuje krb s krbovou vložkou, v jídelní části je podlahové vytápění. Jako stavební materiál byl použit Porotherm, okna jsou dřevěná – eurookna s dvojitým zasklením.
Pohled do zahrady
Pohodlí a ergonomie
Vypořádat se s požadavky investorů nebylo pro studio Cadprojektplus až tak složité, protože jeho realizace jsou typické právě respektováním požadavků klienta, logickou dispozicí i znalostí provozu domácnosti.
V přízemním domě pro manželský pár tak najdete velký obývací pokoj s výstupem na krytou terasu. Jeho součástí je volně navazují jídelní a kuchyňská část, z chodby lze dále vstoupit do ložnice, pokoje pro hosty (slouží i jako pracovna), dvou koupelen, šatny a pracovní koupelny, ale také do garáže.
Eva měla už v předchozím domě kuchyň spojenou s obývákem, ale "za rohem". Sama toto řešení popisuje takto: "Mohla jsem rodině nebo návštěvě odpovídat, protože jsem je slyšela, ale nic víc. Neviděla jsem je. Proto jsem v novém domě chtěla mít vše v jednom prostoru. A také mít výhled do zahrady."
Architekt Srnec tak pro ni navrhl kuchyni ve tvaru U, kterou odděluje od jídelní části pouze zvýšený pult, na něj pak navazuje velký jídelní stůl se šesti židlemi. Kvůli praktičnosti si Eva vyžádala stůl se skleněnou deskou (ví, co dokážou malé děti a na návštěvy vnoučat se těší), manžel si zase přál zase jednoduché a lehké židle.
Praktické řešení kuchyně ve tvaru U nabízí dostatek úložných prostor.
U kuchyně nemohla chybět spíž (na tu v CAD Projekt Plus pamatují vždy). Při vaření může Eva ponechat u spíže otevřené posuvné dveře, což je z provozního hlediska rozhodně praktické. Nízké pásové okno za dřezem vpouští do kuchyně denní světlo i z druhé strany.
Řazení jednotlivých pracovních ploch pak odpovídá přesně ergonomickým požadavkům, pracovní deska a dřez z materiálu Corian se snadno udržují, plnovýsuvy s tichými dorazy u kuchyňského nábytku už patří k dnešnímu standardu. Kuchyni, stejně jako většinu ostatního nábytku, dodala podle návrhu architekta firma Dřevostyl z Kuřimi. Ta také vyrobila všechny dveře.
V domě najdete i atypické vitríny nebo police. Eva se totiž hodně věnuje své práci, ale přesto jí zbývá čas na jejího milovaného koníčka: sbírá staré panenky a kočárky. Klenotem v její sbírce je kočárek z roku 1902, pečlivě zrekonstruovaný.
Chlouba ze sbírky: kočárek z roku 1902
Původně vypadal jako staré harampádí ze smetiště, dnes jej obdivuje každý, kdo do domu přijde. Zatím Eva hledá to "pravé" místo jak pro tento sběratelský skvost, tak i pro ostatní kočárky a panenky. Ale také pro spoustu suvenýrů z cest do Asie, kam rádi s manželem jezdí na dovolenou.
Pomocníci pro práci i úklid
Chodbu v domě osvětlují jednoduchá stropní svítidla, přes den však není nutné svítit, denní světlo sem přivádějí světlovody. V noci pak fungují na čidla poziční světla.
"Tady jsme ale podcenili lesklé dlaždice, světlo se od nich odráží tak, že dokáže rušit," upozorňuje na drobný nedostatek manžel. Naštěstí je dům vybavený dokonalou elektronikou, takže lze nastavit čidla podle potřeby.
Může se hoditPostavte si dům přesně podle vašich představ. Ideální pozemek najdete na Reality.iDNES.cz. |
Aby užší chodba nepůsobila stísněným dojmem, navrhl architekt Srnec umístit mezi chodbu a obývací pokoj vitrínu prosklenou z obou stran. Jeho představu o rákosu "narušila" floristka, která sem umístila orchideje a sukulenty.
Stejně tak se nenaplnila představa architektů o šedé výmalbě v chodbě. Majitelé se jí báli, že bude příliš studená. Jenže oranžová barva, které dali přednost, se jim už přestává zamlouvat, patrně dojde na radu architektů.
Spíž u kuchyně má praktické posuvné dveře - během vaření je lze nechat otevřené.
Garáž jako z cukru
Byť v domě bydlí jen pár týdnů, už teď si majitelé chválí vstup "čistou nohou" do domu po příjezdu do garáže. Kovové rošty, na něž najedete po vjezdu do garáže, slouží totiž jako kryt nízkých odtokových žlabů, kam stečou či spadají případné nečistoty nebo sníh. V garáži tak odpadá úklid, do domu se nepřenesou žádné nečistoty.
Nečistota z pneumatik "zmizí" v kovových pásech, podlaha garáže tak zůstává čistá.
Pracovní koupelna s pračkou, mandlem a zvýšenou vaničkou, Za posuvnými dveřmi je kotel a úložný prostor na prací prášky.
V domě nechybí ani pracovní koupelna s pračkou, mandlem a malou vaničkou. Ta je umístěná do výšky, aby se v ní dalo pohodlně přeprat pár kousků prádla, namočit záclony nebo umýt malého psa. Ze starého domu si totiž majitelé přivezli hned dva psy a také kocoura, který se ale neustále vrací do původního domova. Vždy, když se pár dní nevrací, nezbývá nic jiného, než zajet na starou adresu a hladového tuláka přivézt zpět.
Ale i na zvířata architekti mysleli: vrátka pro kocoura vedou do garáže, kde má i své misky s jídlem a vodou, z ní se pak dostane do domu. Nemusí čekat na návrat majitelů.
Ti nechávají své čtyřnohé kamarády pohybovat se po domě celkem bez omezení, dokonce si kvůli slepé čtrnáctileté fence pořídili do chodby koberce, protože jí na velkoformátových dlaždicích "ujížděly" tlapky.
