Roman bydlí celý život ve stejném bytě, ale jako svobodný se o jeho zařízení moc nestaral. Proměna přišla až s manželkou a zejména s narozením syna Lukáše. Mladý pár vlastními silami zrekonstruoval koupelnu i kuchyň. Jenže v dětském pokoji a ložnici inspirace došla.
Vskutku originálními nápady ovšem oplývají Zuzana Jančušková a Jaroslav Richter, designéři pořadu Jak se staví sen (Prima 12. dubna v 21:20). Podlahu položili i na stěnu a vše polepili spoustou zvířátek, na zakázku nechali vyrobit zcela netradiční dětskou postýlku. V tomto díle si oblíbili ještě čalouněné obklady, které použili v obou místnostech.
Hra se starými a novými dveřmi
Velká chodba hned za vchodovými dveřmi poskytla majitelům prostor, jak zvětšit svůj byt. S rohem vedle vstupních dveří tady postavili technici i příčku ze sádrokartonu. Vznikl zde dětský pokoj a zároveň zůstala – byť mnohem menší - vstupní chodba. Na pracovnu a jídelní stůl se našlo místo jinde.
I když jsou ložnici a dětský pokoj dvě samostatné místnosti, zůstávají propojené, aby se malý Lukáš v pokoji sám nebál. Až vyroste, nebude problém osadit sem dveře dodatečně.
Designéři mysleli i na to, až Lukáš vyroste a jakákoli přítomnost rodičů v jeho pokoji bude nežádoucí. Nové dveře proto nechali probourat mezi ložnicí a obývacím pokojem, aby dětský pokoj nefungoval jako "průchoďák" do ložnice.
Dveře designéři umístili co nejblíže oknu, aby zbytečně nečlenily stěnu. Díky tomu mohli vedle nich postavit hned tři velké šatní skříně. Ovšem stejný model nejde použít v každém bytě.
"Rád bych upozornil, že nelze bourat dveře, kde nás napadne, protože by mohl spadnout i dům. Je dobré pozvat na konzultaci statika nebo aspoň najít plány od domu a dodržovat pravidlo, že čím slabší zeď, tím je vhodnější pro otvor na dveře," radí ostatním Jaroslav Richter.
Další stavební úpravy se vyžádaly nové rozvody elektřiny, ta tu byla hodně poddimenzovaná. Pod pracovním stolem měli majitelé několik navzájem pospojovaných prodlužovacích šňůr a rozdvojek. Technici si pak museli poradit i s nerovnými stěnami a podlahou, ve starší zástavbě se na nějaký ten centimetr moc nehledělo.
Veselý pokoj plný zvířátek
Do dětského pokoje pořídili Zuzana Jančušková a Jaroslav Richter laminátovou podlahu. Stejně jako designéři v minulém díle i oni ji použili jako obklad také na jedné stěně. Ve studiu si vybrali kombinaci šedé a bílé barvy. Decentní odstíny zvolili záměrně.
Stěnu, ale i podlahu totiž vyzdobili samolepkami zvířátek. "Chtěli jsme, aby Lukáš, pokaždé když se probudí, objevoval něco nového, proto jsme zde vytvořili království plné inspirace, barev, zvířátek, a to se nám určitě povedlo," vysvětluje Zuzana Jančušková.
Zvířátka na zdi jsou jen samolepky. Proto nebude problém odstranit je, až chlapec vyroste. Fólie jsou omyvatelné a navíc na zemi působí i jako protiskluzné prvky. Na stěně visí také dva očalouněné kruhy doplněné podsvícením.
I když jsou samolepky opravdu originální, rozhodně nemají na nízkou dětskou postýlku – další autorský prvek z dílny designérů. Nechali ji vyrobit za 16 000 korun na zakázku. Má měkké čalouněné bočnice, proto do ní může i malé dítě samo lézt a vylézat, aniž by si nějak ublížilo.
Postýlka tvoří s originálním taburetem vlastně jeden velký kus nábytku. Taburet slouží rodičům, když potřebují syna uspat, ale také jako přebalovací plocha. Lukáškovi se na zakulacené ploše i pohodlně leží, když pije mléko z láhve.
Designéři nezapomněli ani na odkládací prostor na hračky a na jednu stěnu pověsili police. Oblečení bude mít Lukáš uložené ve skříni rodičů, která je hned za rohem jeho pokoje.
Nejen v dětském pokoji, ale i v ložnici jsou zásuvky s bezpečnostním krytím, takže do zdířek nelze strkat prstíky ani nic jiného. Světlo v pokoji je ovládané bezdrátovým ovladačem. Nyní ho mají rodiče na zdi u dveří, ale není problém, až Lukáš vyroste, přemístit jej vedle dětské postele. Chlapec si tak bude moci rozsvěcovat a zhasínat sám.
Postel dostala druhou šanci
Původní ložnice rodičů byla mixem různě starého nábytku. Dominovaly jí staré šatní skříně, naopak postel si majitelé koupili novu. A přáli si, aby ji designéři použili v nové koncepci. Zuzana Jančušková a Jaroslav Richter jim vyhověli.
Stejně tak splnili barevné přání Andrey, která má ráda fialovou a manželovi nevadí. I když je pravda, že do tohoto odstínu ladili hlavně ložní textil, který není problém vyměnit, pokud se okouká.
Také do ložnice přišel na podlahu laminát, netradičně v tmavé barvě. "Jde o psychologický efekt, tmavá podlaha prostor ´uzemní´," říká Jaroslav Richter. Z tmavého dřeva byla vyrobená i původní postel a ladí s ní také noční stolky a kosmetický se zrcadlem.
Naopak tři šatní skříně umístěné u protější stěny mají výplň dveří z mléčného skla. Představují hodně robustní prvek, a pokud by byly tmavé, prostor by zbytečně zmenšovaly.
Ani ložnice se neobešla bez originálních čalouněných obkladů. Na stěně jich visí dvanáct, některé jsou podsvícené. Podobné má nad postelí i Lukáš, jen látka u něho byla přizpůsobená designu dětského pokoje.
S obklady je sladěný i taburet, potažený stejnou látkou. Další originální prvek představují dvě stropní svítidla, spuštěná skoro až k podlaze. Nahrazují lampičky u nočních stolků.
A co na to majitelé? Nejvíce obdivovali dětský pokoj, kde jak přiznávají, by je něco podobného nenapadlo. Hned na druhém místě ale jmenovali podlahu v ložnici. "Když bych ji viděla v obchodě, rozhodně bych s i ji nevybrala. Ale v naší ložnici nás nadchla natolik, že ji nyní chceme položit do celého zbytku bytu," říká Andrea.
Mladí manželé totiž hodlají v rekonstrukci svého bydlení pokračovat, čeká je obývací pokoj, jehož návrh dostali zpracovaný od designérů jako bonus.
nákladyStavební práce 38 420 Kč |