Malý dětský pokoj ve starším bytovém domě je sice alespoň příjemně světlý, avšak díky dvěma dvoudílným oknům. V „překladu“ pro zařizování to ovšem znamená, že jedna stěna je takříkajíc mimo hru, protilehlá zase komplikovala situaci tím, že jsou v ní revizní dvířka do šachty. I kvůli ní je stěna nepříjemně chladná.
A aby toho nebylo dost, rodiče si nepřáli řešit spaní klasickou palandou. Návrh vznikal v době, kdy holčičkám bylo pět a dva roky, což není z bezpečnostního hlediska právě věk vhodný pro tento typ lůžka.
„Pokoj jsme tedy zařídili prostorovou sestavou, která v sobě integruje úložný prostor a oddělené postele, každou v jiné úrovni,“ vysvětluje architektka Jana Stachová ze studia boq architekti, které přišlo hned s několika variantami řešení. Občas to tak byl boj o každý centimetr.
„Pracovní stoly jsme umístili pod okna a ve zbylém prostoru jsme uspořádali postele podél stěn do tvaru L s tím, že vyšší lůžko bude využívat starší holčička,“ popisuje Jana Stachová, „jenže nakonec to dopadlo úplně jinak, dnes tříletá ‚horolezkyně’ obsadila horní lůžko a je zde naprosto spokojená.“
Nadčasová barevnost
Obě holčičky sice zatím milují růžovou (starší už chodí do první třídy), ale bude tomu i za šest či osm let? Proto byla zvolena neutrální barevnost, a to bílá a béžová v matu. S ohledem na odolnost dostal přednost před klasickým laminem materiál softixx, u něhož lze případná drobná poškození opravit pouze s pomocí žehličky a papírové utěrky.
Jde totiž o nanopovrch v kombinaci s podkladem z vysokotlakého laminátu. Nanovlákna tvoří na ploše softixxu jednolitý povrch, takže není možné, aby se tuha nebo barvivo z fixy dostalo do hloubky materiálu. K odstranění čar a šmouh postačí pouze houbička.
Navíc hrany jsou u tohoto materiálu lepené s pomocí technologie PUR. Jde o takzvané ztracené spáry. Hrana tak těsně nasedá na čelní plochu dvířek a spára je díky tomu téměř neviditelná a spoj je voděodolný.
Právě kvůli odolnosti používá společnost Trachea, největší tuzemský výrobce dvířek, právě softixx na kuchyňská dvířka nebo koupelnový nábytek, ale také na pracovní či stolové desky, protože snese velké zatížení. Navíc je „odolný“ vůči otiskům prstům, takže je vhodný na jakýkoliv nábytek včetně dětského. To právě oceňuje i maminka dvou neposedných děvčátek.
Kvůli jejich bezpečnosti dali rodiče přednost barevným lankům, která nahradila úchytky. Pokoj je úzký a sestřičky se rády a často pošťuchují, což někdy končívá střetem s nábytkem. Časem mohou barevná lanka nahradit jiná, v méně výrazné barevnosti, nebo dokonce z kůže.
„Ačkoli naše původní představa o barevném pojetí byla trochu jiná, vybraná béžová barva celkem dobře funguje s růžovou, která je u holčiček momentálně v kurzu. A bude dobře fungovat i v budoucnu, až se jim zalíbí barva jiná,“ upozorňuje architektka Stachová, sama maminka tří malých dětí, která moc dobře ví, čeho jsou schopné.
Holčičky jsou velmi kreativní, takže stěny za postelemi byly obloženy magnetickou deskou Homapal, na níž lze psát křídou nebo tabulovými popisovači. K její údržbě stačí vlhký hadřík.
Rodiče tak mají jistotu, že po odstranění všech (nebo alespoň části) plyšáků, magnetek, samolepek a kreseb se budou časem dospívající dívky v pokoji cítit dobře a nebude je iritovat dětská podoba či barevnost jejich pokoje. A nábytek neponese stopy občas méně ohleduplného zacházení, jemuž se v dětském pokoji lze občas jen těžko vyhnout. Stačí vyměnit barevnost textilu a doplňky.
Autoři návrhuBoq architekti – Ing. arch. Jana Stachová a Ing. arch. Miroslav Stach Tvůrčí duo obklopené šikovnými kolegy. Mladí architekti, kteří se zaměřují na bydlení, zejména na návrhy rodinných a bytových domů, rekonstrukci bytů, interiérový design i odbornou pomoc s realizací projektů. |