Festival Den architektury zpřístupní od pátku 28. září do čtvrtka 4. října v devadesáti městech po celé České republice i Slovensku stovky budov.
Autor: koláž iDNES.cz
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.
Autor: archiv Obecního domu
Obecní dům je oporou Prašné brány, na kterou navazuje průchozím můstkem postaveným v historizujícím stylu ze stejného materiálu - pískovce.
Autor: Jiří Podrazil
Cukrárna. Zatímco pánové jednali o městských záležitostech, dámy si mohly zajít na kávu a dortík a popovídat si v dámských saloncích. Soukromí zajišťovaly skleněné panely oddělující stoly, žárovky jsou původní a plně funkční.
Autor: Jiří Podrazil
Do Plzeňské restaurace hospodského střihu a baru s vinárnou se dostanete z foyeru po schodech dolů.
Autor: Ivan Král, Obecní dům
Americký bar a vinárna
Autor: Ivan Král, Obecní dům
Prezident byl v Obecním domě hostem primátora, proto má primátor významnější výtah i umístění lóže ve Smetanově síni.
Autor: Ivan Král, Obecní dům
Ačkoliv někteří architekti a novináři tvůrcům vyčítali, že stavějí už v zastaralém stylu, podle secesního vídeňského architekta Otto Wagnera dům od svého otevření dýchal noblesou a elegancí.
Autor: Jiří Podrazil
Hodiny. V secesním dekoratérství hrály ústřední roli. V Obecním domě je najdete hned na třech místech. Visí v tzv. alkovně ve Francouzské restauraci, v kavárně nad balkonkem a tvoří střed oblouku v Plzeňské restauraci.
Autor: Jiří Podrazil
Výstavní sály. Stropem dopadá přirozené světlo, které vystaveným exponátům svědčí. Ty nesmí zastínit výzdoba, a proto je ve výstavních sálech velmi střídmá - omezuje se de facto na vyřezávané dveře s mosaznými klikami a zdobenými sloupy u vstupu do bočních nik. Ty často slouží jako promítací sál.
Autor: Jiří Podrazil
Zdobený vchod. Podloubí nad vchodem do Obecního domu, ozdobené vitráží s typickou secesní barevností, vytváří dojem vznášejících se sloupů s ženskými reliéfy místo hlavic.
Autor: Jiří Podrazil
Primátorský sál. Centrální sál v ose se Smetanovou síní vyzdobil Alfons Mucha po návratu do vlasti z Paříže a USA a v malbách apeloval na národní uvědomění.
Autor: Jiří Podrazil
Salonku Boženy Němcové dominuje kašna, která přirozeně ochlazovala vzduch v přilehlých saloncích pro dámy. Je vykládaná českým sliveneckým a italským carrarským mramorem, mozaikou z dlaždic RAKO a mědi.
Autor: Jiří Podrazil
Stropní fresku Slovanská svornost lemuje osm osobností českých dějin zobrazujících občanské ctnosti. Alfons Mucha navrhl i nábytek, vitráže, vyšívané závěsy, kování.
Autor: Profimedia.cz
Hliníkové plastiky. Alfons Mucha navrhl pro Primátorský sál i nábytek, vitráže, vyšívané závěsy, kování a plastiky občanských ctností (Silou ke Svobodě, Láskou ke Svornosti). Využil tak poprvé hliník v uměleckém zpracování.
Autor: Jiří Podrazil
Promyšlené detaily. Madlo na dveřích Palackého sálu.
Autor: Jiří Podrazil
V Českém pánském klubu zdobí zeď pamětní deska s bustami mužů 28. října: „Zde v den triumfu 28. října 1918 ujal se (Národní výbor) vlády české země. Zde naplnilo se slovo Komenského: „Vláda věcí tvých se k tobě vrátí, lide český.“
Autor: Jiří Podrazil
Obecní dům v sobě od počátku spojuje tři plány: veřejnou část s gastronomickými provozy, reprezentační sály pro kulturní a společenské účely a uzavřené místnosti pro politické schůzky.
Autor: Profimedia.cz
Zatímco vstupní hala a schodiště vzhůru jsou z bílého italského carrarského mramoru, schodiště do suterénu je obloženo plastickými obklady z české keramičky Rako.
Autor: Profimedia.cz
Salonky v duchu secese patří k nejzachovalejším památkám tohoto období v Praze.
Autor: Archiv Českých drah
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží, bohatě intarzované dveře se znakem Prahy
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Secesní výzdoba salonku je opravdovým šperkem.
Autor: Archiv Českých drah
Vládní salonek na pražském hlavním nádraží. Na obrazech jsou motivy Prahy, ale nechybí ani hrad Karlštejn.
Autor: Dalibor Puchta, pro iDNES.cz
Dnes se salonky pronajímají zejména na komerční akce, volně přístupné nejsou.
Autor: Archiv Českých drah
I těchto pět secesních děl najdete jako výzdobu v historické budově nádraží.
Autor: Jaroslav Kvíz
Jeden z nejhezčích domů v Benešově, secesní hospodářská záložna od Marcela Dusila, prošel rekonstrukcí. Dnes v něm sídlí Muzeum umění.
Autor: Archiv Muzea umění a designu
Neorenesanční městský palác z roku 1874 od vídeňského architekta Theophila von Hansena je jednou z hlavních ozdob brněnské Okružní třídy.
Autor: Archiv Moravské galerie
Novostavba sportovní haly navazuje na areál základní školy v Dolních Břežanech v okrese Praha-západ.
Autor: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice
Umožňuje výuku tělocviku, je využívána sportovní veřejností i k pořádání kulturních akcí.
Autor: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice
Sportovní plocha má velikost 45 × 25 metrů, kapacita tribuny je 250 diváků.
Autor: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice
Sportovní halu navrhla kancelář Sporadical, kterou tvoří architekti Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec a Veronika Sávová.
Autor: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice
Sportovní hala se zastavěnou plochou 2 130 metrů čtverečních se stavěla od září 2016 do listopadu 2017.
Autor: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice
Obytný komplex palácového typu Legiodům v Jihlavě od architekta J. Dufka z roku 1924.
Autor: Jana Nováková
Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I., dnes areál psychiatrické léčebny v Kroměříži.
Autor: Archiv Kroměřížské psychiatrické nemocnice
Ještě před 8 lety byly budovy Uhelného mlýna a Kotelny v areálu Šroubáren v Libčicích nad Vltavou opuštěné a polorozpadlé stavby.
Autor: Andrea Lhotáková
Městské divadlo v Mostě patří mezi nejunikátnější kulturní stavby 2. poloviny 20. století u nás.
Autor: archiv Obecního domu
Vily bratří Johanna a Augusta Hückelových jsou dílem vídeňského architekta Otto Thienemanna.
Autor: Petr Brandejs
Plynojem, který v minulosti sloužil k ukládání vysokopecního plynu, dnes již známý jako multifunkční aula Gong od architekta Josefa Pleskota, je centrem vzdělávání a kultury.
Autor: Archiv Dolních Vitkovic
Experimentální administrativně-provozní budovu společnosti, která distribuuje a vyrábí betonové směsi, navrhla architektonická kancelář Architektura.
Autor: Architektura, s.r.o