Ne každý touží po výhledu do zahrady. Příjemnou emoci může doma vytvořit i městská krajina s kulisami fasád činžovních domů, u těch luxusnějších plných rostlinných dekorů. Právě arkýř (dnes odpočinkový kout obývacího pokoje) se třemi okny do ulice podle manželů rozhodl při koupi bytu ve druhém patře secesního domu z roku 1911.
Okna, kromě ložnice a jídelního koutu, zůstávají nezakrytá, což Dominika vysvětluje: „Rádi se díváme ven, nepřemýšlíme, zda sem někdo kouká. V tomto přístupu nás ovlivnilo zahraničí. Ben pochází ze Štrasburku, já jsem rok žila v Paříži.“
Při nákupu „zabodovaly“ i parkety, dvoukřídlé dveře, špaletová okna, skoro čtyřmetrové stropy. Svým způsobem za to může podnájem v sousední čtvrti. Manželé přiznávají, že v něm nasáli atmosféru vinohradských bytů neztrácejících kvalitu a půvab ani po stovce let. Hledali něco podobného.
S úpravami interiéru začali loni v květnu, v říjnu se nastěhovali s dvouměsíčním synem. „Rekonstrukci jsem řešila v těhotenství. Myslím, že se projevila má profese produkční. Jsem neústupná, umím říct, co chci. Bylo to náročné, ale z pořádání festivalů mám dobrou průpravu,“ vzpomíná s úsměvem Dominika.
Z mnoha úhlů pohledu
Majitelé počítali s úpravami, ale nechtěli měnit dispozici. Byt 3 + kk o ploše 78 metrů čtverečních pořizovali ve stavu po nedávné rekonstrukci (repase oken, parket, dveří).
„Předělané byly koupelna s toaletou, ale nelíbilo se nám jak. Vyměnili jsme sanitu, dlažby, obklady. Kuchyňský kout zůstal nezařízený, ale s připravenými vývody. Nemuseli jsme tudíž nic demontovat. Prázdný prostor vypadal menší, než je. Linka je dost velká pro každodenní vaření,“ připomínají.
Atypický půdorys odpovídá době a stylu stavby domu. Pravoúhlé jsou ložnice, kuchyňský kout a sociální zázemí. Obývací pokoj tvoří osmiúhelník, předsíň šestiúhelník. Pracovna (v budoucnu dětský pokoj), má tvar lichoběžníku.
„V bytě jsme museli věcem hledat místo, ale díky nepravidelnosti působí větším dojmem,“ konstatuje Dominika a na otázku, jak se podařilo pro tříčlennou rodinu všechno funkčně zařídit a nezahltit, říká: „Stěhování pomohlo leccos redukovat, navíc jsme oba minimalisti.“
Sesterská spolupráce
Při řešení kuchyně, koupelny a předsíně oslovila Dominika své kamarádky architektky. Sestry Iveta Šalamounová a Monika Cihlářová z ateliéru Schwestern oceňují, že měla jasnou představu: „Hledaly jsme funkční rozmístění prvků v prostoru, aby respektovaly půdorysy pokojů. Vyhovovalo nám požadované světlé ladění. Osobně také preferujeme monochromatický základ, dají se přidat barvy na doplňcích, které lze obměňovat.“
Přizvání odborníků usnadnilo řešení a zkrátilo termíny. Manželé neskrývají nadšení z kuchyňské desky a obkladu z materiálu Technistone. Je odolný, dobře se udržuje, umožnil spodní montáž dřezu. Architektky zajistily výrobu nábytku na míru ve firmě Profil Nábytek.
Použily MDF a lamino desky, tmavší šedomodrý odstín doplňuje světle šedý. Desky mají matný, na dotyk příjemný povrch. Některé čelní plochy jsou drážkované: koupelnová skříňka, věšáková stěna a botník v předsíni či zadní stěna otevřených polic v kuchyni. Profilovaný dekor chtěla Dominika už od prvních konzultací.
Vanu nahradil na přání majitelů bezbariérový sprchový kout „walk in“. „Bylo to napínavé. Až když řemeslníci rozkopali původní koupelnu, ukázalo se, zda to půjde. Díky šikovné stavební firmě, s níž spolupracujeme, to vyšlo,“ připomíná Iveta Šalamounová.
Na mezinárodní úrovni
Dominika studovala produkci, jazyky, marketing. S úsměvem připouští, že všechny znalosti se jí hodily v osobním životě a při rekonstrukci. S Benjaminem se seznámila v Čechách, doma zatím mluví francouzsky a prozrazuje: „Moc ráda vařím. Ben miluje českou kulturu, v kuchyni ovšem preferuje francouzská jídla. Peču quiche, vařím hovězí po burgundsku, s přáteli rádi posedíme u raclette.“
Shodli se na inspiraci bílo-šedou Paříží. Dominika vybírala řadu věcí od domácích tvůrců: „Radši zařizovat déle, ale dobře! Pokud to šlo, upřednostnila jsem českou variantu i v doplňcích Ronyho Plesla, studia Dechem či značky Ihor. Originální svítidla od Lucis jsou z ručně vyráběného opálového skla, přesto cenově dostupná.“
V podnájmu jedli u barového sezení, tady si přála velký jídelní stůl. Jasnou volbou byla kvalitní nestárnoucí klasika, nábytek od výrobce TON. Benjamin nechal výběr na ní, přesvědčit ho musela jen o dřezové baterii s mosazným povrchem. Další mosazné prvky pojí moderní interiér s historií domu.
Televizi vybral manžel od francouzských designérů, vypadá jako obraz na nožičkách. Se zařízením překvapivě souvisí vytápění, což Dominika pobaveně komentuje: „Všechno je na elektřinu, kotel vytápí a připravuje TUV. Bydlíme tady od podzimu, čekáme, jak to dopadne s cenami. Uvidíme. V podnájmu jsme platili velké zálohy a z přeplatků jsme si koupili křeslo TON a ještě lístky na koncert Rolling Stones.“