Vítejte na Břevnově. V pražské čtvrti plné zajímavostí se báječně žije

  1:00aktualizováno  1:00
Činžáky, rodinné domy i paneláky, spousta zeleně, krámky s domáckou atmosférou a příchuť maloměstské vřelosti. Vítejte na Břevnově. Okouzlující čtvrti, jejíž dominantou je honosný klášter a přilehlé pozemky, píše magazín City Life, který vychází poslední pátek v měsíci.

Neznám nikoho, komu by se bydlení na Břevnově a na nedalekých Petřinách nelíbilo. Lokalita se může pochlubit strategickou polohou kousek od letiště, nemocnice, a přitom nedaleko centra, navíc v docházkové vzdálenosti od lesoparku Hvězda nebo parku Ladronka, kde se můžete dosyta věnovat nejrůznějšímu sportovnímu vyžití. Tato část Prahy však v sobě ukrývá mnohem větší atrakce.

Fotogalerie

Pouze několik desítek metrů od tramvajové tratě, která vede ulicí Na Petřinách, se nacházejí studentské koleje a hned za nimi začíná areál nejstaršího kláštera v republice. Ubytovna Na Větrníku patřící Univerzitě Karlově pochází z konce 60. let a stále poskytuje střechu nad hlavou mimopražským i zahraničním studentům, kteří se do metropole přijeli vzdělávat.

Její součástí je i Kavárna Do Větru, kde si můžete nejen popovídat a dát si skleničku, ale také třeba zahrát na klavír, poslechnout živou kapelu nebo si zkusit štěstí ve stolním fotbálku. Kdo neholduje kavárenskému lenošení, může vyrazit na procházku do přilehlých končin.

První místní pamětihodnost se nachází na dohled od kavárny. Je to penzion Větrník, který stojí na místě bývalého mlýna. Dřevěný mlýn s vlastní zásobárnou vody v roce 1277 nechal postavit opat Godefrid. V roce 1722 na jeho místě vznikl mlýn holandského typu, který fungoval přibližně do 80.
let 19. století.

Na přelomu století jej koupil už jako ruinu známý pražský restaurátor a velitel národní gardy Jan Josef Černohorský, jenž ho opravil, přistavěl k němu obytnou budovu a zřídil zde zahradní restauraci. S přestávkami se tu vaří dodnes a nutno podotknout, že přímo skvěle.

Jedna z cest pak vede dál ulicí U Větrníku. Až narazíte na rozcestí mezi stromy, vydejte se vlevo a pokračujte po pěšince, která vás zavede ke zdi oddělující zahrady Břevnovského kláštera od okolí.

Projdete bránou do Horního sadu a záhy se před vámi rozprostře travnatá pláň osázená stromy. Vaše kroky však míří dolů z kopce po strmých schodech do vnitřního areálu kláštera. V zimě je třeba při jejich zdolávání maximální obezřetnosti, po vlhkém listí či namrzlém terénu lze uklouznout raz dva. Jakmile zdoláte sestup, čeká na vás pavilon Vojtěška postavený v letech 1723–1726 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem

Podle legendy se u pramene potoka Brusnice potkali král Boleslav II. s druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem na základě stejného snu. V něm byli svědky scény, kdy se ke studánce přišel napít jelen, kterému v napájení bránila větev na hladině.

Když druhý den stanuli u potoka, skutečně spatřili onoho jelena, jak se pokouší napít, ale břevno ve vodě mu brání. Sv. Vojtěch břevno vytáhl a pramen potoka mohl konečně tryskat plnou silou. Na památku setkání byl na místě roku 993 založen klášter. Dnes je pavilon přístupný pouze s průvodcem, stejně jako některé další části mužského kláštera.

Pavilon Vojtěška. Barokní zahradní pavilon je místem, kde se podle legendy...

Pavilon Vojtěška. Barokní zahradní pavilon je místem, kde se podle legendy potkal sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem II. Uvnitř najdete pramen potoka Brusnice.

Do baziliky zasvěcené svaté Markétě Antichojské, stejně jako do přilehlého parku však průvodce nepotřebujete. V parku narazíte například na původně barokní oranžerii, která byla citlivě zrekonstruována a v roce 2012 se proměnila v moderní výstavní síň. Součástí rozsáhlé revitalizace areálu byla i výstavba kašny, která vkusně doplňuje romantické panoráma, a oprava kaskádovitých zahrad.

Také na klášterním dvoře najdete další lákavá místa. Naproti sobě tu stojí Klášterní šenk a Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, ve kterých dostanete zdejší specialitu: Břevnovského Benedikta. Pivo se tu pravděpodobně začalo vařit nedlouho po založení kláštera, i když existenci pivovaru dokládá až listina z 13. století.

Za husitských válek byl klášter zničen a obnovy se dočkal ke konci 17. století. Podle kroniky výstavba nového pivovaru proběhla až v roce 1720, od té doby byl několikrát poškozen a opravován. Na tradici výroby piva navázala v roce 2011 restaurace umístěná v bývalém objektu stájí.

Jestliže vás zlatavý mok ze zdejšího pivovaru neláká, můžete se vydat dál zkoumat okolní končiny. Opustíte-li klášterní dvůr a zahnete do přilehlého parku, dostanete se Markétskou ulicí až k sídlišti zvaném Obušek. Hanlivý název vztahující se k panelákům na dohled od kláštera dostalo proto, že se na jeho výstavbě v 70. letech podíleli komunističtí vězni a bylo určeno pro rodiny zaměstnanců ministerstva vnitra.

Nahradilo původní břevnovskou zástavbu, která byla zbourána. Zbylo pouze několik domů u klášterní zahrady a kaplička na místě původní návsi, která paradoxně stojí uprostřed sídliště. Je pečlivě udržovaná, a dokonce se u ní najdou i květiny.

Starší zástavbu najdeme v nedaleké ulici Na Petynce. Většina domů je nově opravená, narazíte tu i na polorozpadlou budovu bývalé pekárny, na kterou je žalostný pohled. V podivném kontrastu se pouhých pár metrů od ní nacházejí nedávno postavené luxusní apartmány tyčící se nad parkem Kajetánka. Půvabný park stojí na místě bývalé vinice a před sedmi lety ho nechala městská část kompletně zrekonstruovat, včetně usedlosti v jeho středu.

Na jejím místě kdysi stával dvorec, v roce 1666 Bernard Martinic místo něho nechal postavit menší klášter, který věnoval řádu theatinů, lidově kajetánů. Součástí stavby byla také přesná replika románské kaple Panny Marie z bavorského Altöttingu a její konstrukční prvky jsou pro naše končiny dost neobvyklé. Na konci 18. století byl klášter zrušen a přestavěn na zámeček, ke kterému následně přibyl anglický park. Pak zde byla továrna a výletní restaurace, od 60. let je kulturní památkou.

Podobný osud má i usedlost Petynka v těsném sousedství. Nechal ji v polovině 17. století postavit místokancléř Českého království hrabě František Eusebius hrabě z Pöttingu a Persingu a po něm je také pojmenována, jeho příjmení se v češtině totiž vyslovuje Petynk.

Původně barokní stavba byla v 19. století několikrát přestavěna a stala se oblíbeným výletním místem. Po smrti posledního z rodu, Emanuela Pöttinga, přešla pod správu dobročinné organizace, která z ní udělala sanatorium pro nevyléčitelně nemocné. Ústav zanikl po roce 1949 a dnes je i díky přítomnosti socialistické armády budova téměř na spadnutí.

Oranžerie. Od 2. světové války byla budova skleníku v havarijním stavu,...

Oranžerie. Od 2. světové války byla budova skleníku v havarijním stavu, rekonstrukce se dočkala až v roce 2012.

To další z usedlostí na potoku Brusnice je na tom o poznání lépe. Šlajferka dostala své pojmenování po rodině Filipa Adolfa Schleicherta, jehož rodině v 18. století patřila. Rozsáhlou přestavbou ve 20. letech minulého století se z budovy stalo gymnáziu a byla zde i kaple.

Komunisté z ní udělali kulturní síň obvodního národního výboru, pak tu bylo dokonce nahrávací studio. Nyní slouží opět jako charitativní dům Kongregace řádu sv. Františka. Usedlost obklopuje park a ovocný sad, naproti vchodu je zahradnictví se skleníky.

Budete-li se chtít vrátit zpět ke klášteru, můžete se vydat Radimovou ulicí. Je pojmenována podle nevlastního bratra sv. Vojtěcha a prvního arcibiskupa v polském Hnězdně a může se pochlubit množstvím zajímavých míst. Donedávna to byla například první výšková stavba široko daleko.

Secesní budovu s popisným číslem 8 nechal v roce 1911 postavit tehdejší břevnovský starosta a podnikatel Jan Kolátor a vžilo se pro ni označení Břevnovský mrakodrap, které místní používají dodnes. Dům se dá považovat na dnešní poměry za docela „prcka“, měl pouze čtyři patra.

Dlouho stál osamocen vedle parku a před několika dny byl stržen, aby ustoupil moderní výstavbě. Než si zoufat, tak se raději vydejte směrem ke koleji Kajetánka. Naproti ní v ulici Na Zástřelu stojí historické činžáky z přelomu 19. a 20. století, kousek dál v kopci najdete dům ve stylu holandské neorenesance, který využili filmaři při natáčení slavné epizody Pěnička a Paraplíčko ze seriálu Hříšní lidé města pražského.

Pak už stačí přejít, dát se ulicí U Dělnického cvičiště, dále Meziškolskou ulicí dolů z kopce a u Patočkovy ulice zahnout doprava k mostu pro pěší. Ten podejdete a ocitnete se v Anastázově ulici, která vás dovede do klášterních zahrad. Jakmile jimi projdete a minete rybníky, dostanete se znovu ke vchodu do nádvoří kláštera. Když se pustíte dál kolem klášterní sýpky a vystoupáte ulicí U Vojtěšky do kopce, dostane se k dalším ze zajímavostí čtvrti.

Břevnovský hřbitov je i po setmění pokojné místo s velmi osobitou atmosférou. Původně byl založen v roce 1739 jako pohřebiště řeholníků a v 19. století byl dvakrát rozšiřován. U vchodu najdeme rokokovou hřbitovní kapli sv. Lazara, jejíž interiér zdobí malby zobrazující motiv posledního soudu.

V oltáři je zakomponována náhrobní deska opata Oldřicha z roku 1381 se znakem rodu kláštera, rodu Zajíců a s vyrytou berlou. Za pozornost stojí i márnice pocházející z poloviny 19. století a zhruba o století starší socha sv. Prokopa, jež původně zdobila nedalekou osadu Tejnka, tedy území tvořící dnes asi třetinu Břevnova.

Místo posledního odpočinku mnoha osobností veřejného života působí velmi tajemně a vznešeně, jako by se člověk propadl v čase nebo ocitnul v historickém filmu. Pokud se nebojíte, můžete sem za soumraku přijít zapálit svíčku zpěváku Karlu Krylovi, básníku Ivanu Divišovi, dramatiku Josefu Topolovi nebo filozofu Janu Patočkovi, kteří jsou zde pochováni. Pomodlit se nebo si jen něco přát.

Autoři:
  • Nejčtenější

Dva roky spal se synem v týpí, pak postavil rodině za Prahou skvělý dům

Josef jezdil s manželkou Šárkou za odpočinkem na chatu. Stála kousek za Prahou, v úplném klidu a pěkné krajině. Jenže...

Slavný horolezec bydlí v úžasné roubence z borovicového dřeva

Legendární horolezec Zoltán Demján, který jako první člověk v bývalém Československu zdolal nejvyšší horu světa Mount...

Dali bytu v paneláku přednost před domkem za Prahou. A nelitují

Tento byt získala tříčlenná rodina výměnou za garsoniéru. Byl nejvyšší čas, protože na svět se chystal další potomek, a...

Jiří Bartoška investuje do nemovitostí v Praze desítky milionů korun

Charismatický herec Jiří Bartoška si je moc dobře vědom toho, že nejsou líp uložené peníze než v nemovitostech....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zachránil roubený hostinec díky svému nadšení a špičkovým řemeslníkům

Bývalý hostinec v údolí Mohelky se v roce 2014 rozhodl zachránit mladý historik Jan Havelka spolu s přáteli ze spolku...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky
Premium

Sousedé buší, mlátí a kopou. Hluk je příšerný, šance na změnu nulové

Nedávno se s manželkou nastěhovali do vysněného bytu. Pohodu však kazí sousedé nad nimi. „Stále jim něco padá, často je...

Jiří Bartoška investuje do nemovitostí v Praze desítky milionů korun

Charismatický herec Jiří Bartoška si je moc dobře vědom toho, že nejsou líp uložené peníze než v nemovitostech....

Spojili dva byty a získali neuvěřitelně pohodový prostor s terasami

Spojením dvou bytů ve velkoryse koncipovaném developerském projektu se zrodilo ideální bydlení. Dům zasazený do...

Jak se bydlí francouzskému designérovi v Praze: stačí mu IKEA

Francouzský designér Julien Desvignes věří, že pro tvorbu originálního prostoru je určující osobnost jeho obyvatel....

Najdete na iDNES.cz