Zatímco v Evropě poutá pozornost kritiky ceněná architektura švýcarských alpských středisek Vals a Leis se stavbami architekta Petera Zumthora, v Americe je to městečko Whistler v kanadské provincii Britská Kolumbie.
Jedna z lokalit zimních olympijských her v roce 2010 získala v Severní Americe respekt a renomé nejen díky dokonalým sněžným podmínkám, ale zejména díky kvalitní architektuře.
Prodej pozemků v okolí městečka po olympiádě zaujal manžele Martina a Sue Hadawayovy. Překvapivě nejde o dvojici vášnivých milovníků zimy a zimních sportů.
Inženýrský pár žije a pracuje na náročných pozicích v Hongkongu a Whistler si vybral jako místo, kam může jezdit během úmorných hongkongských veder, jež ve městě panují během letních prázdnin.
Teprve po dostavění rodina majitelů zjistila, že nejkrásnější atmosféra v horském středisku panuje během zimy, kdy vše zahalí čarokrásná bílá sněhová pokrývka.
K návrhu horské chaty manželé Hadawayovi vyzvali proslulé vancouverské studio Patkau Architects. To vedou čtyři hlavní architekti: John Patkau se svou manželkou Patriciou, Greg Boothroyd a David Shone.
Manželé John a Patricia se poprvé potkali během univerzitních studiích na konci šedesátých let. John studoval architekturu a Patricia bytový design. Po deseti letech se rozhodli spojit i svůj profesní um a založili v roce 1978 architektonickou kancelář, která se po takřka čtyřiceti letech praxe stala legendou ověnčenou cenami. Jsou autory známých knihoven, galerií, kulturních domů, soukromých rezidencí i kolekcí užitého designu.
Dům Hadawayových navrhli ve velkorysém měřítku: celková obytná plocha dosáhla 460 metrů čtverečních. Během práce na projektu se museli poprat s řadou omezení. Vyhlášený urbanismus celé obce není zadarmo. Radnice dbá na dodržování výšky a velikosti novostaveb, použití materiálů a dalších regulací.
Patkauovi tak navrhovali dům naopak, než bývá zvykem: nejprve vymodelovali inovativní a vskutku neobvyklou skořápku domu, do kterého umístili všechny důležité funkce a zóny, které klienti ve svém rekreačním sídle vyžadovali.
Architekti použili v celém domě své oblíbené materiály: sklo, ocel a masivní dřevo.
Cílem bylo vytvořit dostatečný počet soukromých ložnic a členité společenské prostory, které budou fungovat jako místo pro velká rodinná setkávání, oslavy a prázdniny.
Manželé chtějí mít dům s nejlepšími výhledy do krajiny a na okolní zalesněné kopce. Kompozice a dispozice stavby, která působí jako složitá a racionálně nepodložená sochařina, je promyšlená do posledního detailu.
Včetně úhlu střechy, který kopíruje horské masivy a je vypočítán tak, aby jej přívaly sněhu nezatěžovaly a pokrývka padající ze střechy nikoho nezranila.
Vedle garáže je dostatečný prostor pro ukládání sportovního vybavení, sušárna a prádelna. V patře domu je společenský prostor s terasami, propojený s dalším patrem, kde jsou umístěny ložnice majitelů a hostů.
Architekti použili v celém domě své oblíbené materiály: sklo, ocel a masivní dřevo. Všechny interiérové prvky mají praktické využití.
