„Od prvního kopnutí na stavbě uběhlo půl roku a mohli jsme v domě přespat,“ říká na úvod Jan. Před pár lety totiž vyměnil malý pokoj v rodinném domě u rodičů za svůj dům. Nestěhoval se daleko, postavil si jej na sousední parcele. O prostornějším bytě ovšem snil dlouho, poohlížel se proto po podnájmech i bytech na prodej. V té době ho však nic nezaujalo.
Pak přišla nabídka a výzva zároveň: koupit pozemek sousedící s parcelou rodičů. „Uvědomil jsem si, že nejlepší cestou, jak dobře bydlet a mít soukromí, je postavit si vlastní dům,“ vysvětluje důvody mladý majitel.
Inspiraci hledal v katalozích typových staveb i na Pinterestu. Nepodsklepený bungalov byl od začátku jasnou volbou. Uvažoval sice o dřevostavbě, ale nakonec upřednostnil dům vyzděný z tvárnic Ytong. Roli samozřejmě hrála i ekonomická stránka. Měl finanční strop, ale náklady dost snížil svépomocným stavěním. Kvůli financování si přibral druhou práci, využil stavební spoření. Před čtyřmi roky v létě se pustil do práce s rodinným známým, zedníkem Karlem Hráškem.
Chtěli dům jako stodolu, dostali bungalov. Nechtěli černou, mají ji |
„Zvládl spoustu činností od terasy až po malování. Nejvíc nás potrápila terasa, museli jsme srovnat štěrkový podklad, aby vstupy do všech místností byly dokonale bezbariérové. Střechu, sádrokartony i osazení oken jsem svěřil odborným firmám. Profese na sebe navazovaly, ještě v den, kdy odešli sádrokartonáři, jsem začal malovat i přes jejich zákaz, ale nemohl jsem se dočkat, chtěl jsem to mít dokončené co nejdřív,“ vypráví Jan.
Přírodní cestou
Konstrukci přízemního domu o ploše 150 m2 se čtyřmi pokoji včetně velkého obytného prostoru s kuchyní a jídelním koutem připravil projektant, interiér řešil sám Jan. Povedlo se mu dodržet moderní koncept, bezbariérově propojit vnitřek se zahradou a navíc výrazně nepřekročit rozpočet.
Tomu pomohla i rozumná volba materiálů a prvků, například plastová okna a prvků, například plastová okna mají antracitově šedé rámy připomínající hliník, dveře i velkoformátovou dlažbu se povedlo pořídit za přijatelné ceny v Hornbachu. Jan připouští, že nemá rád bílou výmalbu a nebojí se použít výrazné tmavé tóny. Ve výsledku působí útulnějším i luxusnějším dojmem, dobře také kontrastují s teplými odstíny dřeva.
V úžasném bungalovu se cítí jako na dovolené, i díky divoké zahradě |
Právě přírodní dřevo, kámen, ale i kov nemohly chybět, Jan dodává, že v přírodně industriální kombinaci okořeněné exotickými prvky se cítí nejlíp. Kuchyň v černé barvě je typová z IKEA. Z komponentů partneři sami postavili pracovní ostrůvek.
Dispozici si vzala na starost přítelkyně Klára a Jan, který je vyučený kuchař, pobaveně komentuje: „Doma mě moc vařit nebaví, ale kuchyň máme vybavenou pro kvalitní moderní vaření.“
Luxusní koupání
„Doplňky a menší nábytek jsem pořizoval dávno předtím. Najednou by to nešlo. Když se mi něco líbí, pořídím to i za cenu, že se musím v něčem jiném uskromnit. Někdo utrácí za oblečení a různé nesmysly, já za věci domů,“ konstatuje Jan.
A pokračuje: „Nejvíc pyšný jsem na naši koupelnu. Přál jsem si hodně velkou, proto jsem z dispozice ubral 11 m2, což odpovídá velikosti malého pokoje.“
Šperkem je bezesporu černá mramorová vana i velká originální zrcadla s rámy poskládanými z klacíků, které vyplavilo moře. Část stěn nechal obložit černým přírodním kamenem.
Cihlový dům si postavili svépomocí, přišel je tak na polovinu |
Kamenná umyvadla Jan koupil dříve, než začal stavět, ale až v tomto prostoru se dočkala odpovídající prezentace a využití. Připouští, že vzhled interiéru bungalovu je ovlivněný nevšedním stylem, v němž vyrůstal.
Janova matka Ivana Králíčková před lety proměnila svůj velký koníček v profesi a dnes vlastní studio Harmony Decor. Od dětství tudíž vnímal, jak rychle a za pár korun, jen s pomocí barev a výměnou detailů, zvládla třeba proměnit nemoderní kuchyňskou linku v trendovou.
Odkoukal prý i její odvahu používat tmavé odstíny. „Některé doplňky pořizovala v obchodě své kamarádky a skvěle fungují dodnes. V každém ročním období nám to pak doma krásně zdobila, a to často vlastnoručně vytvářenými dekoracemi. Mimochodem v obýváku nad pohovkou visí její obraz z mechu a kapradí,“ vypráví Jan.
Ostrovy pohody
Nedávno byla dokončená druhá fáze výstavby, která vylepšila komfort a v sezoně vytáhla bydlení do zahrady. Kromě nové pergoly se na část pozemku (kdysi se tu pásli koně a pěstovaly brambory) našlo místo pro bazén vyhřívaný tepelným čerpadlem a pro velké ohniště se sezením. Atmosféru cizokrajné pohody podpořila zeleň, obří kameny i stále se usmívající hlavy Buddhů.
Do konceptu zapadají různé sedací špalky, pohodlný outdoorový nábytek, velké vázy z obchodu Gert Snel. „Záměrně jsem to zařídil jako někde na Bali. Líbí se mi určitý poklid. Důvodem bylo i to, že jsem doma nechtěl mít obvyklý stereotyp, bílou a šedou... Nejdřív jsem si chtěl v životě zařídit pěkné bydlení, mít zázemí, kam bychom se právě z dovolených mohli vracet,“ říká nakonec Jan Králíček.
